Německá sdružení bojující za bezpečnost chodců i dopravy jako takové považují plechovou zelenou šipku, která odbočení doprava při stání na červenou umožňuje, za relikt z dob Německé demokratické republiky, který už dnes nemá opodstatnění. "Ten, kdo na světla nainstaluje zelenou šipku, by tam měl dát spíše zelenou lebku se zkříženými hnátami," říká Peter Struben, expert německé organizace FUSS, která zastupuje chodce.
Společně se svými kolegy představil v Německu minulý týden studii, která hodnotila bezpečnost takových křížení. Celkem v ní bylo zkoumáno 505 křižovatek po celém Německu, 169 z nich mělo semafory doplněné o zmíněnou tabulku se zelenou šipkou.
Výsledek? V posledních třech letech se na takových křižovatkách stalo v průměru 20 nehod, při nichž byl zraněn chodec. Na semaforech bez této doplňkové tabulky to bylo jen čtrnáct.
Příčiny jsou podle Strubena v zásadě dvě: šipky jsou umisťovány na místa, kde to není vhodné (není na nich dostatečný rozhled), a řidiči na nich často porušují pravidla. Podle nich by totiž měli dát přednost autům jedoucím "ve volném směru" a také vždy zastavit před přechodem a umožnit chodcům i cyklistům přejít, nebo přejet, vozovku. Mimochodem podobná pravidla platí v Česku i pro klasickou doplňkovou "svítící" zelenou šipku - jen není nutné zastavit.
Pokuty za porušení tohoto předpisu u našich západních sousedů nejsou zrovna malé: 70 eur a jeden bod, pokud jen řidič nezastaví, 150 eur pokud chodce nebo cyklistu ohrozí, případně omezí. "Nikdo to ale nekontroluje, a tak toto pravidlo porušuje 75 procent řidičů," říká Struben.
Se Strubenem souhlasí i Detlev Lippard z Německé rady pro bezpečnost v dopravě (DVR). "Řada řidičů vůbec netuší, že by v tomto případě měli před přechodem zastavit, anebo toto pravidlo záměrně ignorují," tvrdí.
Problémem je podle něj také to, že by šipka měla být správně viditelná pro všechny účastníky dopravy - jak pro řidiče, tak pro cyklisty, kteří ji vůbec nemusí zahlédnout, protože jim ji překryjí vlastní semafory. "Jsem toho názoru, že zelená šipka není nezbytná. Pro řidiče představuje, pokud vůbec, jen malou úsporu času, pro všechny ostatní je pak jen zbytečným omezením a nebezpečím," říká Lippard.
Nedávná studie německého dopravně-bezpečnostního institutu UDV navíc ukazuje, že zelená šipka neznamená ani zásadní časovou úsporu. Řidiče, jenž využije možnost odbočení doprava, totiž hned na dalších světlech zastaví šoféři, kteří zůstali na červenou stát a neodbočili (nemusí). "Zelená šipka je objektivně a důvodně považována za zbytečnou dopravní značku," píše se ve zprávě UDV. "Její použití totiž podkopává snahu měst usnadnit pohyb pěším i cyklistům."
V Německu je v současné době na pět tisíc křižovatek se zelenou plechovou šipkou. Jejich počet ale klesá a podle Spiegelu je dokonce možné, že z Německa zcela zmizí. Nahradí ji ale pravděpodobně jiná. V Berlíně totiž testují speciální značku, která odbočení doprava na červenou umožní cyklistům. Něco podobného funguje v Nizozemsku.
