Němci chtějí odvolat zákaz dieselů. Virus utlumil dopravu, ovzduší se nezlepšilo

Martin Frei Martin Frei
29. 4. 2020 6:02
Poslední dva roky německou komunální politiku výrazně ovlivnily neziskové organizace apelující na kvalitu ovzduší. Před dvěma lety se soudně domohly toho, aby radnice a samosprávy musely zakázat vjezd starších dieselů do hustě obydlených oblastí. Hodnoty škodlivin skutečně klesly, ale omezení dopravy během pandemie naznačilo, že se automobilům křivdilo a občanům zbytečně komplikoval život.
Foto: Shutterstock

Na začátku rozporů stála evropská směrnice pro kvalitu ovzduší, která stanovila přísný limit průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého (0,04 mg/m3). Na některých místech západních měst je tato hodnota překračována a aktivisté to použili jako argument proti místním samosprávám. Německý správní soud v únoru 2018 na základě žaloby skupiny Deutsche Umwelthilfe (DUH) rozhodl, že nedosáhne-li se snížení koncentrací jinými způsoby, musí radnice zakázat vjezd dieselovým vozidlům s emisní normou Euro 5 a starší.

Prvním žalovaným městem byl Stuttgart, jehož radnice usoudila, že by nebylo politicky prozíravé uzavřít centrum pro auta stará pouhé čtyři roky, a sáhla k pozoruhodně širokým opatřením jiného druhu. Nákladem 42 milionů eur posílila příměstskou vlakovou dopravu a zároveň o čtvrtinu zlevnila jízdné ze vzdálenějších oblastí. Vybudovala také nová záchytná parkoviště dále od centra. Investuje do zelených střech i stěn velkých domů a nechává také častěji umýt ulice, což omezuje koncentrace polétavého prachu.

Foto: Shutterstock

Výsledky se dostavily. Kritická místa nepřekročila hodinový limit NO2 víc než osmnáctkrát v roce, jak stanovuje norma. Roční průměr v sezoně 2017 překročilo 35 míst, o rok později už jen šest. Současně s tím platí zákaz vjezdu pro diesely do normy Euro 4, tedy desetileté a starší. Euro 5 má v centru stopku jen na vybraných hlavních komunikacích. K zákazu vjezdu na některé ulice přikročili také v Hamburku, Bonnu nebo Berlíně, kde je také rychlost v centru omezena na 30 km/h.

Po dvou letech, kdy se zdálo, že přísnější politika slaví úspěchy, přišlo s pandemií koronaviru překvapení. Auta zůstala stát, ale kvalita ovzduší se nezlepšila. Magazín Focus upozorňuje, že hladina oxidu dusičitého ve Stuttgartu, Mnichově i Berlíně nejprve klesla, ale poté začala stoupat disproporčně k trvale nízkému provozu. Za jasného slunného počasí dosáhla na stuttgartské ulici Am Neckartor šestinásobku a na Landshutské aleji trojnásobku větrného začátku ledna, naměřené hodnoty jsou také vyšší než před rokem.

Východiska dosavadní politiky tím byla zpochybněna, což je na radnicích i v zemských vládách znát. "Zákazy dieselů jsou mimo diskusi. Místní úřady budou muset vysvětlit, jak to, že při dramatickém úbytku automobilové dopravy neklesá hladina oxidů dusíku," vyjádřil se tajemník spolkového ministerstva životního prostředí Steffen Bilger (CDU). "Řidší provoz není zárukou čistšího vzduchu," přidala se mluvčí strany FDP pro enviromentální otázky Judith Skudelnyová. Místní organizace FDP v Bádensku-Württenbersku vyzvala zemský sněm, aby vláda dosavadní kurz zákazů vjezdu revidovala.

Skupina Deutsche Umwelthilfe se nyní dostala do podivné situace. Ve Stuttgartu nadále obhajuje zákazy vjezdu s tím, že šestitýdenní výpadek provozu není dost dlouhý na to, aby se z něj vyvozovaly obecné závěry. Žalobu na Oldenburg ale stáhla, jelikož předmětné podmínky již pominuly. "Vyplatilo se, že jsme před zákazy vjezdu dali přednost jiným opatřením," dodal starosta Jörgen Krogmann. Koncentrace oxidu dusičitého zůstaly celý rok v evropské normě.

Provoz ve Stuttgartu
Provoz ve Stuttgartu | Foto: Shutterstock

Celou problematiku nyní čeká v Německu přehodnocení. Podíl osobní dopravy na hladině oxidů dusíku v ovzduší se dosud pouze odhadoval pomocí statistik o provozu a nejnovější vývoj ukázal, že tyto metody nebyly dost přesné. Samotná evropská norma je výrazně přísnější než například americká (0,04 vs. 0,1 mg/m3), přestože obě vycházejí ze stejných statistik Světové zdravotnické organizace. 

Lékařské a vědecké týmy navíc už před pandemií upozorňovaly, že zdravotní rizika vyplývající z oxidů dusíku v ovzduší nejsou srovnatelná s působením prachových částic. Právě na ně se teď upne víc pozornosti, na což ovšem motoristé doplatí víc než dosud. Dnešní vozidla už vypouštějí více pevných částic z pneumatik než z výfuku. Podle německých vědců tak nejjistější cesta k čistšímu ovzduší povede přes vyšší poplatky za vjezd do centra, které omezí provoz automobilů bez ohledu na druh pohonu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 35 minutami

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy