Ne tak docela. Vícemístná auta jsou drahá. Tudíž poptávka s jistým zpožděním kopíruje hospodářskou konjunkturu a optimismus trhu. Covid nám trochu kalí perspektivu, ale druhou půli uplynulé dekády provázel hluboký nádech a oživení po předchozí krizi.
Lidé víc investovali i do bydlení a pod tlakem zdražování nemovitostí ve městech se populace víc a víc přelévala do okolních aglomerací, což vidíme v celé Evropě. S tím roste potřeba vozit děti autem na všechny kroužky a sportovní aktivity. Sedmimístné kočáry tu přijdou vhod, protože se svými výrostky vyzvednete z volejbalu i děti sousedů a příště to udělají oni pro vás.
Nakonec do těchto rozměrů dorostla móda SUV. To je pro Evropu obrovská změna, protože tu dosud převládaly krabicovité minibusy, považované za protiklad automobilové i životní atraktivity. Dobrodružný vzhled pseudoterénních vozů je daleko přitažlivější, a to pak lidé utrácejí milionové sumy ochotněji.
To vše si musela dobře spočítat i Toyota, než k nám uvedla Highlander. Už dvacet let ho prodává v Americe a Austrálii, kam rozměrově pasuje přece jen lépe. Na délku měří stejných pět metrů jako diplomatické limuzíny, takže třeba Škodu Kodiaq přerůstá o poctivých třicet centimetrů. Nejvíc je to poznat v kufru, z něhož zbývá použitelných 240 litrů i po vyklopení zadních dvou míst.
Americký pocit nadbytku prostoru je ale cítit všude. Highlander je totiž i o pět čísel širší a o deset vyšší. Jakmile se po staromódních stupačkách vyhoupnete do kabiny a uvelebíte se v pohodlných křeslech, jako byste se ocitli kdesi na Route 66 a přes širokou kapotu vyhlíželi odbočku k Barringerovu kráteru.
Snad nám tato poťouchlá klišé odpustíte nad informací, že Highlander se opravdu vyrábí v USA. Nečekejte ovšem tvrdé plasty s elegancí zvětralého čediče, jakými vás kdysi okouzlil Chevrolet Malibu z letištní půjčovny. Highlander je naopak ukázkou toho, čím japonské značky převálcovaly Detroit. Kvalitní povrchové úpravy, přesný chod ovladačů a pozornost i k méně důležitým detailům.
Lví podíl na bezstresovém dojmu má vláčně poddajné pérování a plynulé reakce hybridního pohonu. Žádné cukání, žádné řazení, jen souvislý tah. Když si jen trochu počkáte a netlačíte na pilu, benzinový čtyřválec se vydrží celý den tiše převalovat v nízkých otáčkách. O zbytek se stará elektřina, nenápadně dobíjená, když sundáte nohu z plynu.
Nápad s odkládáním energie spalovacího motoru "na později" Toyota stále cizeluje k vyšší účinnosti. S Highlanderem jsme při troše předvídavosti udrželi spotřebu do osmi litrů. Na tak velké auto dobrá práce. O číslo menší Toyota RAV4 s hybridní technikou o generaci starší jezdí spíš za devět. Mimochodem emise CO2 160 g/km jsou nižší než u Škody Kodiaq 4×4 s dieselem.
K tomu je třeba dodat, že hybridní Toyoty patří k posledním autům, která se vyplatí nechat v rodině co nejdéle. Mechanicky jsou téměř nerozbitně jednoduché, trakční baterii kryje desetiletá záruka, a i kdyby selhala potom, vyměníte ji za hubičku. Jde totiž o starý dobrý typ NiMH, levný na výrobu i recyklaci. Na dnešní modely stojí kolem padesáti až šedesáti tisíc, což za servis moderního dieselu dáte mnohem dřív.
Toyota Highlander 2.5 Hybrid AWD-i
Motor: benzinový 4válec, 2487 cm3
Výkon: 139 kW při 6000 ot./min
Točivý moment: 237 Nm při 4400 ot./min
Elektromotor: vpředu 134 kW, vzadu 40 kW
Baterie: NiMH 1,6 kWh
Nejvyšší rychlost: 180 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 8,3 s
Kombinovaná spotřeba: 7,1 l/100 km
Zavazadlový prostor: 241/658/1909 l
Cena: od 1 399 900 Kč
Velikosti a pohodlí Highlanderu i pověsti kvality Toyoty odpovídá cena startující na 1 399 900 Kč. Vše podstatné včetně pokročilých diodových světlometů, parkovací kamery a 20" kol dostanete v prostřední výbavě Prestige za 1 550 000 Kč. To je o 375 000 Kč víc než za podobně vybavenou škodovku. Ale pozor - srovnatelně velká auta najdete jen u prémiových značek a na ně budete potřebovat o dalších 400 000 Kč víc.
