Nejslavnější český kabriolet slaví šedesátku. Připomeňte si legendární Škodu Felicia

Škoda Felicia byla poprvé představena na výstavě v Lipsku. Přesně 1. března 1959. Podívejte se na ni v galerii.
Dobový prospekt z roku 1959 ukazuje Felicii ještě bez typických ploutviček na zadních blatnících.
Škoda Felicia na výstavě v Mexico City (1960).
Fotografie z roku 1959 ukazuje Felicii vystavenou v kanadském Vancouveru.
Modernizovaná Felicia v Praze (1961).
Foto: Škoda Auto
Martin Přibyl Martin Přibyl
1. 3. 2019 6:04
Psal se 1. březen roku 1959 a na autosalonu v německém Lipsku se veřejnosti poprvé představila Škoda Felicia. Dodnes jednoznačně nejslavnější český kabriolet následně patřil k perlám výstav v Ženevě (12.-22. března 1959) a od 4. dubna téhož roku byly tři vozy prezentovány i v New Yorku. Přítomnost na americkém trhu byla tehdy pro Škodu věcí prestiže a Felicia byla do velké míry určena právě pro export.

Stejně jako byla novodobá Felicia vlastně zásadně upraveným Favoritem, měla i letos šedesátiletá babička leccos společného se svým předchůdcem, modelem Škoda 450. To samé ostatně platí i o první a letos rovněž šedesát let staré Octavii, která byla důslednou modernizací příbuzných typů 440 a 445.

Předchůdce Felicie se vyráběl v letech 1957 až 1959 zejména pro náročné západní trhy, mezi něž patřila i Velká Británie nebo USA. Celkem z linky sjelo 1010 "čtyřistapadesátek".

Nový model se lišil upravenou maskou nebo interiérem. Mezi největší změny technického rázu patřila nová, vyspělejší přední náprava, která byla místo příčného listového pera odpružena vinutými pružinami. Vůz měl kvůli tomu o deset milimetrů kratší rozvor (2390 vs. 2400 mm) a o něco užší rozchod vpředu (1200 vs. 1210 mm). O nějakých třicet kilo se naopak zvedla hmotnost - Felicia vážila 930 kilogramů.

Novinkou byly také masivní pryžové silentbloky, které měly minimalizovat přenos vibrací z podvozku s centrálním páteřním rámem do karoserie, a účinnější asymetrické světlomety.

Zatímco podvozek se oproti Škodě 450 výrazně změnil, motor zůstal ve Felicii prakticky stejný. Jednalo se o čtyřválec o objemu 1089 cm3, který měl výkon 36,8 kW, tedy 50 koní (odtud označení původního modelu 450).

Škoda Felicia (1959)

Motor: benzinový 4válec, 1089 cm3
Výkon: 36,8 kW v 5500 ot./min.
Točivý moment: 74,5 Nm při 3500 ot./min.
Nejvyšší rychlost: 130 km/h
Kombinovaná spotřeba: 9,0 l/100 km
Pohotovostní hmotnost: 930 kg
Objem zavazadlového prostoru: 320 l
Cena dnes: cca 800 000 Kč (dobrý stav)

Auto s ním dokázalo jet 130 kilometrů za hodinu (tachometr mohl ovšem ukázat i stošedesátku) a v průměru si řeklo o devět litrů na sto. Dodávalo se s čtyřstupňovou manuální převodovkou, řazení se oproti 450 přesunulo ze sloupku řízení na podlahu.

Felicia nebyla žádným obrem. Na délku měla lehce přes čtyři metry, dovnitř se vešli čtyři pasažéři a 320 litrů zavazadel. Omezením byla spíš užitečná hmotnost 300 kilogramů. Před nepřízní počasí mohla posádku ochránit buď plátěná stahovací střecha, nebo odnímatelný pevný laminátový hardtop.

Stejně jako starší 450 i Felicia byla pro tehdejší AZNP (Automobilové závody, národní podnik) především exportním artiklem. Z celkově vyrobených 14 863 exemplářů se jich mimo Československo vyvezly dvě třetiny.

Po modernizaci v roce 1961 měla Felicia novou palubní desku ze sklolaminátu. Čalouněna byla černou koženkou.
Po modernizaci v roce 1961 měla Felicia novou palubní desku ze sklolaminátu. Čalouněna byla černou koženkou. | Foto: Škoda Auto

Již v prvním roce výroby se vývoz pohyboval okolo 70 procent z 3251 Felicií, které tehdy vznikly. Otevřená škodovka se prodávala prakticky po celém světě, i za velkou louží, v USA, Kanadě nebo Mexiku.

Mezi její nejznámější zahraniční majitele patřil slavný hokejista Maurice "Rocket" Richard, kapitán týmu Montreal Canadiens, první hráč, který v NHL dokázal vstřelit padesát gólů v padesáti zápasech, a první nepolitik, kterému kanadská provincie Quebec po jeho smrti v roce 2000 vypravila státní pohřeb.

Výrazné ploutvičky jsou znakem vozů po modernizaci.
Výrazné ploutvičky jsou znakem vozů po modernizaci. | Foto: Škoda Auto

Během svého životního cyklu se Felicia dočkala i modernizace a také silnější verze Super. Modernizace přišla na řadu v roce 1961. Auto dostalo silnější motor o objemu 1,1 litru a výkonu 52 koní (to i díky tomu, že se do Felicie dal tankovat lepší benzin s oktanovým číslem 70).

Upravena byla rovněž maska, zadní svítilny byly nově kapkové a umístěné ve zvýšených ploutvičkových blatnících. V interiéru prošla změnou palubní deska, nově byla ze sklolaminátu Polytex a čalouněna byla černou koženkou.  

Verze Super přibyla v nabídce o rok později. Měla ještě silnější motor o objemu 1221 cm3 s dvojicí československých karburátorů Jikov a výkonem 40,5 kilowattu. Motoru sice vzrostla spotřeba na devět a půl litru, současně se ale také zvýšila maximální rychlost na 135 kilometrů za hodinu.

Felicia Super ale již ve výrobě společně se slabší variantou vydržela jen dva roky. V roce 1964 se poslední škodovácký sériový kabriolet s rámovým podvozkem odebral do automobilového důchodu. Škoda ostatně již nikdy otevřené sériové auto nevyráběla, kabriolety na bázi Rapidu nebo Favoritu vznikaly u úpravců, jako byl Metalex.

Rychlý konec Felicie nic nemění na tom, že se dodnes jedná o československou ikonu a velice populární auto, které je vyhledávané i mezi veteránisty. O tom ostatně svědčí i ceny, za něž se prodávají zachovalé kousky s nízkým nájezdem. Za takovou Felicii totiž klidně dáte 800 tisíc korun.

Felicia má za sebou i filmovou kariéru. Její asi nejznámější rolí je účinkování v muzikálu Dáma na kolejích z roku 1966. Na závěr snímku Ladislava Rychmana vytvoří dvacet kabrioletů špalír pro zpívající hlavní hrdinku.

 

Právě se děje

Další zprávy