Asistenční systémy jsou ne vždy funkční, zato povinné. Auta mají nově černou skříňku

Martin Frei Martin Frei
5. 10. 2022 13:31
Provoz houstne, lidé dělají chyby a dochází ke zbytečným nehodám. Snížit jejich počet se snaží počítačoví pomocníci ve vozidlech, kteří řidiče varují nebo i aktivně zasáhnou. V Evropské unii se letos výbava nových modelů povinně rozšiřuje hned o několik takových asistentů. Bezpečnosti pomohou, ale ne když jim budeme slepě věřit. I počítače se někdy zmýlí a odpovědnost zůstává na řidiči.
Foto: Mercedes-Benz

Většinu systémů, které se letos zavádějí povinně, už z praxe známe. Dosud patřily k příplatkové výbavě nebo některé z nich požadovala spotřebitelská organizace Euro NCAP. Auto se tedy mohlo prodávat bez nich, ale nezískalo plný počet hvězd. 

Na prvním místě jde o samočinné nouzové brzdění před překážkou. Kombinace kamer a čidel sledujících odraz zvuku či světla řidiče nejprve varuje akusticky či světelně. Pokud řidič nereaguje, systém převezme kontrolu a prudce brzdí.

Za více než deset let na trhu tato zařízení zabránila mnoha nehodám a další zmírnila, o jejich přínosu není pochyb. Neobejdou se však bez omylů, které plynou z toho, že počítač nedokáže spolehlivě vyhodnotit, co se před autem děje.

Autor textu v posledních pěti letech ujel v testovacích vozech čtvrt milionu kilometrů. Během nich zažil sice jen dvě, ale velmi nepříjemné situace, kdy tyto systémy mohly k nehodě naopak přispět. 

Bez varování ostře zašláply brzdy, protože se jednoduše lekly - jednou odrazu měsíce ve velké louži, podruhé nefunkčního provizorního značení, které po předchozí opravě vozovky neuklidili silničáři. V obou případech na dálnici kolem 120 kilometrů za hodinu. Jen shodou okolností byla další vozidla tak daleko, že jejich řidiči stihli zareagovat.

Častěji se naopak stane, že asistent zaspí a nekoná. Zejména je křehká jeho funkce, která má rozeznat chodce a cyklisty. Nedávný test amerického úřadu pro silniční bezpečnost IIHS ukázal, že skoro polovina takto vybavených vozidel chodce nerozezná za tmy. 

Je tomu tak zřejmě proto, že starší generace systémů příliš spoléhala na kamery a ty za špatných světelných podmínek oslepnou. Příkladem za všechny je původně kamerový systém Subaru Eye Sight. Loni byl doplněn o radar i lidar, načež nejnovější modely značky získaly v testu IIHS nejlepší hodnocení.

Stejně užitečný pomocník se skrývá pod anglickým názvem Rear traffic allert, tedy varování při couvání. Soustava čidel v zadní části vozu sleduje okolní provoz a díky čidlům namířeným do stran "vidí i za roh". Pokryje tak oblasti, na které nestačí jednoduchá kamera. 

Také tento systém přináší v praxi rozhodně víc užitku než rizik, i když jeho schopnost rozeznat chodce a cyklisty záleží na konkrétním provedení. Povinné zavedení do všech nových aut ovšem znamená, že i nejmenší a nejlevnější vozítka nafasují ultrazvuková čidla s dalším procesorem a jejich cena o něco stoupne.

O pár dalších stokorun auta zdraží povinná černá skříňka. Jde o jednoduché zařízení nahrávající například rychlost, brzdy, zpomalení, polohu GPS a aktivaci nouzového volání e-call. Data se nahrávají do kruhové paměti, a dokud nedojde k nehodě, přemažou se dalšími. Černé skříňky pomůžou automobilkám, policii i pojišťovnám přesněji analyzovat nehody a dále zlepšit prevenci.

Auta dnes mají poznat, že jedete v protisměru, ale někdy se spletou. Hyundai Staria si vymyslel jednosměrku na Vinohradech a strašil nás s ní až do Bráníka.
Auta dnes mají poznat, že jedete v protisměru, ale někdy se spletou. Hyundai Staria si vymyslel jednosměrku na Vinohradech a strašil nás s ní až do Bráníka. | Foto: Martin Frei

Další snímač přibude na palubní desce. Mířit bude na vaše oči a sledovat, zda neusínáte nebo se dlouho nedíváte mimo silnici. Z některých vozů máme zkušenost, že je systém přísný a usnout vás nenechá. Také vás ovšem nenechá za jízdy klovat do obrazovky a luštit její menu. Což je k vzteku u auta, kde musíte obrazovku luštit i kvůli topení. 

Nejvíce otazníků se vznáší nad povinným asistentem rychlosti jízdy. Ten by měl vždy a všude rozeznat správný rychlostní limit a řidiče upozornit na případné překročení. Slouží k tomu kamerové rozeznávání dopravních značek a data z mapy navigace.

Obě cesty k určení rychlostního limitu mají jistá úskalí. Ani po letech vývoje se nedaří předejít situacím, kdy auto místo dopravní značky načte rychlostní omezení na kamionu před vámi. Uprostřed vesnice pak rozsvítí na palubní desce povolenou devadesátku. Nedokáže také rozeznat, kdy rychlostní omezení končí křižovatkou.

Úplně spolehlivá nejsou ani data z navigace. Někdy nejsou aktualizována dost často. Proto řada aut například na pražské magistrále u hlavního nádraží stále ukazuje sedmdesátku, která zde byla zrušena už předloni. 

Chybu může udělat i dodavatel mapy. Hned několik testovacích aut nám poslední dobou ukázalo povolenou rychlost 110 kilometrů na pražské Jižní spojce. Záminkou k tomu byla zřejmě značka "Silnice pro motorová vozidla", která však povoluje rychlost 110 mimo obec. V obci na těchto komunikacích platí osmdesátka.

To je jen letmá ukázka toho, jak ošidné by bylo na asistenta rychlosti spoléhat. Odpovědnost za pokuty stále ponese řidič. Vývojáři v oslovených automobilkách připustili, že naladit tento systém na stoprocentní účinnost zatím není možné, přestože se testuje na poměrně jednoduchém čtyřsetmetrovém okruhu. Proto chválíme, že hlídač půjde po každém startu vozidla vypnout.

Popsané platí pro modely uvedené na trh od července letošního roku. Tedy například novinky nadcházejícího pařížského autosalonu jako Peugeot 408, elektrický Renault 4 nebo Jeep Avenger. Auta, která se začala vyrábět dříve, musí zmíněné systémy doplnit do července 2024.

 

Právě se děje

Další zprávy