reklama
 
 

Při srážce s losem je řidič ve velkém ohrožení života. Kde se ale divocí losi v Česku vzali?

7. 9. 2017
Letos došlo už ke třem srážkám auta s losem, kteří divoce žijí na území Šumavy. Vzrostlé kusy patří mezi největší zvířata, která se v Česku volně pohybují okolo silnic, nehoda proto může být fatální nejen pro zvíře, ale také pro řidiče. Zjišťovali jsme, jak se tu losi objevili, jestli lze srážkám předcházet a když už se k ní nevyhnutelně blíží, jak následky co nejvíce zmírnit.
Doporučujeme

V šumavských lesích je v posledních letech snadnější potkat se tváří v tvář s losem. Ne že by k vám přišli, pokud tady houbaříte. Mohou zrovna přecházet silnici, kde je překvapí auto.

Kde se tu vlastně losi vzali? "První rozmnožování losů na jih od Lipna bylo zjištěno v roce 1977. Zvířata sem migrovala z Polska. Počet losů na našem území se může pouze odhadovat, přesné údaje bohužel nejsou. Tipujeme, že nyní se zde pohybuje asi 15  až 20 jedinců, ale možná i přes třicet," říká Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava. Na fotografii níže je zmapován výskyt losů na území Česka mezi lety 2006 až 2009.

Správci parku vidí hlavní příčinu toho, že v posledních letech čas od času došlo ke srážce auta s losem, že po silnici jezdí více aut. Letos bohužel na území parku evidují už tři případy, kdy navíc zvíře po nehodě zahynulo.

Teoreticky se dá srážka auta s losem považovat za nejnebezpečnější na území Česka proto, že los evropský je skutečně mohutné zvíře. Dospělý samec totiž váží mezi 220 až 450 kg, výjimečně může mít i přes půl tuny. Jeho tělo měří na délku 2-3 metry, výška v kohoutku je 180-235 cm. Jen losice je menší, váží obvykle mezi 275-375 kg.

Pro srovnání - jelen, zvíře, se kterým se řidiči také občas neradi setkají uprostřed silnice, měří na délku 165 až 250 cm, v kohoutku má pak 100-150 cm a váží mezi 100 až 350 kg. Laně bývají o čtvrtinu až o třetinu lehčí než samci.

Jak asi může dopadnout srážka s něčím, co měří dva metry, váží skoro půl tuny a zaťatě stojí uprostřed cesty, je nasnadě. I přesto se ale nedá říci, že střet s jelenem je vždy méně fatální než s losem.

"Každé zvíře, stejně jako člověk, reaguje v extrémní situaci jinak. Například srna může na silnici před blížícím se vozem "ztuhnout", stejně, jako utéct, případně nečekaně z příkopu vběhnout do silnice těsně před projíždějící vůz. Stejně tak je tomu u jelenů, divočáků, a pravděpodobně i losů," dodává Jan Dvořák z NP Šumava.

"U takto robustních zvířat je kromě vysokých škod na autě také v přímém ohrožení života i posádka. Z praxe můžeme potvrdit, že už střet s dospělým jelenem mívá za následek masivní poškození celé přední části vozu včetně motoru, ale také střechy. Její části společně s tělem zvířete při srážce ohrožují posádku přímo na životě," popisuje mluvčí Generali pojišťovny Jan Marek. Škoda na autě se pak snadno vyšplhá i na stovky tisíc korun.

Jak má tedy řidič správně zareagovat? Především by měl mít pořád na paměti, že ke středu může dojít ve kteroukoli denní dobu. Největší riziko ale bývá při svítání a za soumraku.

Jeleni a srny se obvykle pohybují ve stádech, a když tedy řidič spatří jedno zvíře, měl by co nejvíce zpomalit, protože v blízkosti se mohou objevit další. Losi naopak často přecházejí po silnici spíše sami, jen samice mohou mít s sebou mláďata. Jak je patrné z přibývajících nehod v Česku, ale především z chování losů ve Skandinávii, tato zvěř se bojí mnohem méně než třeba jeleni, a když cítí riziko, zůstane prostě neohroženě stát.

Losy, stejně jako jinou vysokou zvěř, oslňují světla aut a často zkoprní, neutečou. V takovém případě je nejlepší přepnout na tlumená světla, zvěř pak uteče před hlukem motoru nebo se lekne klaksonu. To lze však dělat jedině v případě, že řidič zahlédne zvěř s předstihem.

Pokud je na takové jednání pozdě, je potřeba se zkusit rozhodnout, jestli bude lepší se zkusit zvířeti vyhnout, anebo prudce zabrzdit a narazit do něj.

Ze statistik Policie ČR však vyplývá, že následky pro posádky vozidel při srážce se zvěří (nerozlišují však druh) jsou srovnatelné s těmi, když se řidič pokusí zvěři na silnici vyhnout.

V období posledních pěti let došlo ke 29 483 střetům vozidla se zvěří, z toho smrtelných nehod bylo 11, těžkých zranění 51 a lehkých 453. Nehod v důsledku vyhýbání se střetu se zvěří sice bylo ve stejném časovém úseku zhruba dvanáctkrát méně (celkem 2458) - ovšem z toho smrtelných 9, s těžkým zraněním rovněž 51 a s lehkým dokonce 550.

autor: Eva Srpová

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama