Na silnicích má být bezpečněji. Rozšíří se jejich prohlídky i kontrola dokumentace

Martin Přibyl Martin Přibyl
20. 4. 2021 13:11
Předloni v říjnu schválil Evropský parlament směrnici 2019/1936, od níž si slibuje další posun v bezpečnosti na silnicích. Ty se podle ní mají ve větší míře kontrolovat již při návrhu, rozšířit se mají i kontroly stavu již hotových úseků. Česko by si ji mělo "překlopit" do prosince letošního roku.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Evropská unie v podstatě po svých členských zemích chce, aby rozšířily povinnost provádět tzv. bezpečnostní audity a inspekce. Ty se již v Česku provádí, a to povinně na hlavních silničních tazích zařazených do evropské transitní sítě TEN-T a dobrovolně, třeba na základě přání investora nebo správce dané silnice.

Nově se však rozšíří na všechny dálnice (např. strakonická D4 a chomutovská D7 v síti TEN-T chybí), všechny silnice I. třídy a také na ty úseky silnic, které byly nebo budou spolufinancovány z evropských peněz. Povinná kontrola bezpečnosti silnic se netýká průtahů a místních komunikací, i tak se ale její rozsah navýší výrazným způsobem.

Zatímco síť silnic TEN-T má přibližně 2400 kilometrů, nově se kontroly dotknou cca 1300 kilometrů dálnic, takřka šesti tisíc kilometrů silnic I. tříd a dalších pět tisíc kilometrů připadne právě na vybrané II. a III. třídy, které se částečně staví z evropských fondů. "V tomto případě se jedná o neustále se zvyšující číslo," upozorňuje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Celkově se tak bude nově prověřovat přibližně 12 300 kilometrů silnic a dálnic, tedy přibližně pětkrát tolik co dosud. A toto číslo bude do budoucna růst.

Pro lepší představu, je to přibližně pětina celé české silniční sítě, kterou podle ministerstva dopravy tvoří více než 50 000 kilometrů silnic, silnice I. třídy a dálnice navíc sice samy o sobě představují jen patnáct procent na délku, ale přenášejí více než polovinu dopravních výkonů.

O co v auditech a inspekcích jde? Bezpečnostní audit je kontrola připravovaných nebo rekonstruovaných staveb, tedy například projektovaného nového úseku dálnice. "Bezpečnostní audit je nejlevnější a nejúčinnější opatření k zvýšení bezpečnosti silnice," tvrdí o auditech Michal Radimský, který se jimi a inspekcemi zabývá na brněnském Vysokém učení technickém.

V rámci auditu lze podle něj během postupné přípravy dokumentace stavby vychytat nebezpečná místa, odborníci se nejprve zaměřují na komunikaci jako celek a následně svoje zaměření zužují na jednotlivé detaily. Zprvu se tak může řešit umístění křižovatek a jejich vzájemná poloha, kde však projektanty často omezuje územní plán nebo majetkové poměry, a pak se pokračuje dále.

Jako příklad uvádí Radimský frekventovanou rekonstruovanou silnici, na níž investora přesvědčili ke zřízení třetího jízdního pruhu, jenž je určen pro pohodlné a bezpečné předjíždění. Stavebník se vždy musí s názory auditora nějakým způsobem vypořádat.

V rámci auditu se mohou řešit i nedostatečné rozhledové poměry, tedy zajišťuje se, aby auta byla vidět na dostatečně velkou vzdálenost jak pro předjíždění, tak při připojení z vedlejší. Nedostatky se v takovém případě dají vychytávat i během zkušebního provozu.

Bezpečnostní inspekce naopak slouží k průběžné kontrole již postavené silnice. U silnice starší než tři roky by se měly provádět každý rok, pokud nedojde k odstranění nalezených závad na bezpečnosti. Problematická místa se mají podle chystaného zákona hlásit ministerstvu dopravy, a to na jejich základě sestaví pětiletý plán zvyšování bezpečnosti.

Podle Radimského se v případě takových inspekcí nejčastěji objevují nejrůznější pevné překážky, osamocené stromy, sloupy, betonová čela propustků, často je i chyba v příliš rozměrné vyasfaltované ploše křižovatky, na níž se pak kumulují nehody. Řidiči přijíždějí k hlavní v nevhodných úhlech, a když dávají přednost, mají špatný rozhled. Podobně se dá na velkoryse pojaté silnici I. třídy narazit na zatáčky s příliš malými poloměry.

Podobné problémy se dají řešit definitivně, pokácením stromů, zbouráním sloupů, stavební přeložkou silnice, díky níž zmizí místo s příliš malým poloměrem a tak dále. Nebo také jednodušeji značením, zdrsňujícím nástřikem asfaltu s barevně odlišným povrchem.

Radimský přiznává, že při inspekcích chybí zpětná vazba ze strany majitelů nebo správců komunikací, krajů, Ředitelství silnic a dálnic. "Často nevíme, jestli se něco změnilo," říká. S většími úpravami se podle něj často čeká až na případnou rekonstrukci komunikace. "V případě opravdu problematických míst správce naštěstí většinou jedná včas, alespoň upraví značení," říká. Politická vůle se pak většinou také najde poté, co na místě dojde k vážné nehodě.

"Zásadním limitem pro dosažení evropských cílů bezpečnosti silnic budou vždy finance," brání správce mluvčí ministerstva Jemelka. "Správci pozemních komunikací již dnes velmi dobře vědí, kde je třeba stav zlepšit a není kolem toho zbytná byrokracie. K odstranění problémů však nedochází primárně z důvodů finančních, případně z důvodů nedostatku personálu," říká.

Podle ministerstva dopravy navíc požadovaným rozšířením bezpečnostních auditů poměrně výrazně vzroste úřední zátěž, proto se neuvažovalo o zpřísnění směrnice a rozšíření auditů na místní komunikace. "V případě místních komunikací považujeme za dostatečné, když jsou projektovány v souladu s právními předpisy, normami a dalšími příslušnými dokumenty," tvrdí Jemelka.

Podobně pragmatický přístup zastávají i někteří bezpečnostní auditoři. "Paušální zavedení bezpečnostních inspekcí a auditů by bylo komplikované, neúměrné a drahé," říká Michal Radimský.

V mnoha případech by podle něj došlo k prodloužení stavebního řízení, stavebníkům by se mohlo prodražit pouhopouhé připojení k domu. Konflikt mezi jednotlivými druhy dopravy, tedy auty, chodci a cyklisty by měla ve spolupráci s odbornou veřejností řešit policie.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, získají zákonnou možnost odškodnění. Pokud nárok na něj prokážou, dostanou 300 000 korun. Zákon v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to jeho mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy