Mohla jim zachránit život. Přilbu na hlavě nemělo více než 70 % zabitých cyklistů

ČTK ČTK
10. 6. 2021 14:23
Každoročně až tři čtvrtiny usmrcených cyklistů při nehodách nemají cyklistickou přilbu. Loni zemřelo při dopravních nehodách 40 cyklistů, 29 z nich, tedy skoro 73 procent, nemělo při nehodě nasazenou přilbu. Na automatické a preventivní nošení přilby bude upozorňovat nová bezpečnostní kampaň policie. Podle expertů by přes 40 procent usmrcených cyklistů, kteří neměli helmu, mohlo s přilbou přežít.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Cyklistika podle policie v posledních letech prožívá velký rozmach. "Už nejde jen o volnočasovou aktivitu, lidé jízdní kolo stále častěji používají také pro cesty do práce nebo za zábavou," uvedl Zlý. Z cyklistiky se tak podle něj stala běžná část dopravy, která se proti minulosti přesunula i z přírody do měst.

Přes stoupající popularitu cyklistiky je však podle Zlého stále problémem přístup velké části lidí k vlastní bezpečnosti. "Problémem je především takzvaná pasivní bezpečnost," upozornil. Jde především o pravidla, která většinou nejsou vynucována zákonem. U cyklistiky to je zpravidla právě nošení cyklistické přilby. Ta je v Česku povinná do 18 let, pro dospělé už je jen dobrovolná.

Podle Romana Budského z platformy Vize Nula, která se zabývá bezpečnosti na silnicích, z celoevropského průzkumu vyplynulo, že v Česku pravidelně přilbu na jízdním kole nosí přes 51 procent dospělých cyklistů. To je sice v rámci Evropy nadprůměr, na druhou stranu podle statistik každé sedmé dítě přilbu nenosí. Podle Budského je častým problémem například přístup rodičů k dětem, kdy bez přilby nepůsobí jako správný vzor.

Podle statistik je nejčastějším poraněním cyklistů zranění končetin a následně hlavy. Právě hlava je nejvíce ohrožená při střetu s automobilem. Lukáš Hutta z dopravně-bezpečnostní asociace Záchranný kruh v této souvislosti popsal modelový příklad, kdy při střetu cyklisty, který jel v rychlosti 15 km/h, s automobilem jedoucím rychlostí 35 km/h, je náraz srovnatelný se skokem po hlavě z výšky z deseti metrů na tvrdou podložku.

Senátoři dnes možná budou projednávat novelu silničního zákona, která nařizuje řidičům objíždět cyklisty ve vzdálenosti 1,5 metru. V místech, kde je rychlost omezena na 30 km/h, by pak měl zůstat mezi autem a cyklistou prostor široký minimálně jeden metr.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy