Prohrály spalovací motory válku a skončí v roce 2025? Merkelová se výrobců zastala

Martin Frei Eva Srpová Martin Frei, Eva Srpová
1. 12. 2020 15:01
V odborných kruzích vyvolal nervozitu návrh Evropské komise na zavedení nové emisní normy Euro 7 pro osobní auta. Bez potřebných analýz vyhlašuje už na rok 2025 hodnoty, které nejsou dosažitelné pro jiné vozy než čisté elektromobily. Proti návrhu se ozvala německá kancléřka Merkelová, která se přitom poslední léta stavěla k autoprůmyslu odtažitě.
Foto: volkswagen

Přestože v posledních letech se zájem médií a veřejnosti upíná spíše k omezování skleníkového CO2, srdcem snažení o ekologickou snesitelnost výfukových plynů zůstávají zdravotně škodlivé složky. Tedy především oxid uhelnatý, oxidy dusíku a nespálené uhlovodíky ve formě plynů i pevných částic (sazí).

Po padesáti letech regulací se emise těchto látek pohybují pod jedním procentem původních hodnot. Například u pevných částic platí, že dnešní auto jich zanechá za sebou dvakrát víc z pneumatik než z výfuku.

Přesto byla aktuální norma Euro 6 od roku 2015 už počtvrté novelizována. V návaznosti na aféru Dieselgate přitom šlo hlavně o to, jak se hodnoty naměřené v reálném provozu mohou odlišovat od laboratorních podmínek. Silniční měření je důležitý kontrolní mechanismus, výsledek však ovlivňuje řada faktorů, které ve zkušebně nehrají roli, a jeho přesnost má mnohem větší odchylky.

Překotný sled mnohdy nejasně formulovaných novelizací přiváděl automobilky v posledních letech na hranici možností. Testování zabírá mnohem více času, schvalovací procesy i uvádění nových modelů na trh se zpožďovalo. Zdálo se však, že od letošního roku se věci ustálí a výrobci se budou moci soustředit na snižování emisí CO2. Alespoň do konce roku 2023, nakdy minulá Evropská komise naplánovala hodnocení dopadu nových vozidel na stav ovzduší a diskusi o dalších krocích.

Nová komise pod vedením Ursuly von der Leyenové tento termín nicméně přesunula na červen příštího roku a bez zmíněného hodnocení chce rovnou jednat o dramatickém zpřísnění limitů škodlivin pod hlavičkou normy Euro 7.

Návrh unikl do německých médií, která ho komentovala jako vyhlášení války spalovacímu motoru, jelikož některé hodnoty jsou zatím technicky nesplnitelné. Pokud vstoupí v platnost v roce 2025, dostane se celý trh do patové situace, protože pro elektromobilitu ještě zdaleka nebudou připravené podmínky.

Sdružení automobilových výrobců ACEA ve svém stanovisku zdůrazňuje, že obnova vozového parku od posledních legislativních změn ještě nedosáhla takového stupně, aby bylo možné hodnotit jejich dopad na stav ovzduší. A projevuje překvapení nad tím, že samotná Evropská komise ještě žádnou studii ani nezadala.

Redakci Aktuálně.cz tento stav věcí anonymně potvrdil i zdroj z autoprůmyslu seznámený s průběhem jednání. "Jedním z poradních orgánů Evropské komise je konsorcium CLOVE, kde jsou zastoupené různé výzkumné nebo akademické instituce. Jeho závěry jsou spíše teoretické a nekoriguje je nikdo se zkušenostmi se sériovou výrobou."

Výsledkem jsou návrhy zcela odtržené od reality. V oxidech dusíku je hodnota 30 mg/km zdánlivě podobná americké normě US Federal Tier II Bin 5. Jenže tam platí pro laboratorní měření, zatímco úředníci Evropské komise by jí chtěli dosáhnout na silnici, kde do měření vstupují další proměnné od teploty a čistoty okolního ovzduší po sklon a povrch vozovky.

"Přenosná zařízení pro měření emisí za jízdy mají šestnáctinásobně větší odchylku než stabilní válcová zkušebna. Zatím se to řeší vyššími tolerancemi, takzvanými faktory konformity. Abychom splnili dnešní limit 60 mg bez nich, muselo by auto reálně dosahovat 48 mg. Snížení předpisu na 30 mg by tedy znamenalo reálných 24 mg. To žádná dnešní technologie nedokáže splnit, a mimochodem ani změřit," doplňuje náš zdroj.

Upozorňuje také na to, že norma by nenechala žít ani dnes nastupující vozidla s hybridním pohonem, která je možné dobíjet ze zásuvky, protože ta musí emisní ukazatele splnit i s vybitou baterií. V posledku by tento návrh znamenal kompletní zákaz spalovacího motoru už v roce 2025. Tehdy přitom nebude na plný přechod k elektromobilitě zdaleka připraveno ani Německo či Nizozemsko, natož jižní a východní křídlo EU.

Minulý týden situaci trochu uklidnilo vystoupení německé kancléřky Merkelové. Při jednání s Konfederací zaměstnavatelských svazů otevřeně řekla, že na spalovacím motoru budeme ještě léta závislí. Zmínila se také o pracovní skupině složené ze zástupců vlády i průmyslu, která bude další evropská opatření sledovat.

Německo je v průmyslové oblasti důležitou pojistkou zachování prosperity i dalšího rozvoje. Postoj kancléřky je důležitou zprávou nejen pro Českou republiku jakožto "sedmnáctou spolkovou zemi", ale stejně tak pro Portugalsko, jih Itálie nebo Rumunsko, kde by lidé jednoduše neměli čím jezdit. O to víc zaráží, do jakých absurdit se pod praporem inovací nechá strhnout Evropská komise.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Spor Trump vs. Republikáni pokračuje. Bývalý prezident nesouhlasí s používáním svého jména

Ve Spojených státech se v posledních dnech vyhrocuje spor mezi Republikánskou stranou a bývalou hlavou státu Donaldem Trumpem ohledně využívání exprezidentova jména k propagačním účelům a výběru finančních příspěvků od drobných přispěvatelů. Trump v pondělí vyzval svoje podporovatele, aby nedávali peníze tradičním republikánským strukturám a aby místo toho podpořili jeho vlastní volební skupinu, jejímž cílem je podporovat kandidáty souznějící s Trumpovým programem.

Trumpovi právníci zaslali v pátek výzvu Celostátnímu výboru Republikánské strany (RNC) a dalším dvěma klíčovým stranickým organizacím, aby přestaly používat Trumpovo jméno ve veřejných kampaních bez jeho svolení. Podle exprezidentova poradce je Trump na volné používání svého jména citlivý a vadí mu také to, že tři zmíněné struktury Republikánské strany podporují kandidaturu některých zákonodárců, kteří se letos připojili na stranu demokratů při projednávání ústavní žaloby, jež na exprezidenta mířila ve spojitosti s lednovými nepokoji v Kapitolu.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Česko má za sebou zřejmě nejmrazivější noc týdne, na Jizerce naměřili minus 21 stupňů

Noc na dnešek byla podle meteorologů pravděpodobně nejmrazivější nocí tohoto týdne. Především na východě a severovýchodě teploty při vyjasnění klesly až k minus deseti stupňům Celsia. Největší zima byla v Jizerských horách, v mrazové kotlině na Jizerce naměřili dokonce minus 21 stupňů. V dalších dnech se má oteplovat, od pátku už by teploty v noci pod nulu klesat neměly, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V noci na dnešek se vyjasnilo všude kromě jihu a jihozápadu země. "Ve studeném vzduchu a při slabém větru tak klesly teploty v nižších a středních polohách na minus čtyři až minus osm stupňů Celsia, na východě a severovýchodě až na minus deset stupňů Celsia," uvedli meteorologové. V Jizerských horách se teploty pohybovaly většinou kolem minus 15 stupňů, ve výjimečných případech, jako právě na Jizerce, spadly ještě níže.

Na jihu a jihozápadě Čech bylo díky nízké oblačnosti tepleji, nejčastěji mezi nulou až minus čtyřmi stupni Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy