Supersportů do zásuvky přibývá. Díky elektrifikaci mají emise jako auta do města

Artura je novým plug-in hybridním supersportem McLarenu.
McLaren představil plug-in hybridní supersport Artura.
Nejde o první plug-in hybrid značky, ovšem hypersportovní model P1 byl výrazně dražší a jen pro 375 vyvolených.
Artura sice také stojí v přepočtu asi 5,5 milionu korun, ale vyrobí se jich podstatně více.
Ten je úplnou novinkou, s předchozím osmiválcem nemá nic společného.
Foto: McLaren
Jan Matoušek Jan Matoušek
22. 2. 2021 11:03
V posledních týdnech se doslova roztrhl pytel s automobilkami, které postupně přejdou na čistě elektrický pohon. Ford, Jaguar nebo Bentley, ani jedna z nich nebude v budoucnu vyrábět auta se spalovacími motory. A elektrifikací se vydávají také renomovaní výrobci supersportů. Pravda, těch elektrických zatím moc není, plug-in hybridů ale přibývá. Posledním přírůstkem do rodiny je McLaren Artura.

Nejde o úplně první plug-in hybrid nebo hybrid z produkce automobilky z Wokingu. Dobíjet baterku externě uměl už hypersport P1, unikátní Speedtail byl pro změnu klasickým hybridem. Ani u jednoho z nich se ale nedá hovořit o nějakém masivnějším rozšíření - vždyť prvního vzniklo 375 a druhého dokonce jen 106 kusů. Dá se předpokládat, že Artura, jinak také první z nové řady hybridních superaut McLarenu, vznikne v podstatně větším množství.

Také cena je výrazně nižší než u obou dvou zmíněných aut. Britové udávají minimálně 185 500 liber, to znamená asi 5,5 milionu korun. Dynamické parametry ovšem minimálně modelu P1 až tak vzdálené nejsou. Vždyť Artura by podle automobilky měla z 0 na 100 km/h vystřelit za tři sekundy a rozjet se až na 330 km/h. Pak zasáhne omezovač.

Pro srovnání, model P1 zrychloval na 100 km/h za 2,8 vteřiny a rozjel se na 350 km/h, u Speedtailu automobilka udává třísekundový čas potřebný k akceleraci, ale též nejvyšší rychlost 403 km/h.

Artura k výše zmíněným hodnotám došla použitím dvakrát přeplňovaného třílitrového vidlicového šestiválce. Ten je u McLarenu úplnou novinkou a s osmiválci ve stávajících modelech nemá podle zástupců automobilky vlastně nic společného. Motor, jehož válce svírají úhel 120 stupňů, je kompaktní a lehký, při 160 kilogramech váží o 50 kg méně než osmiválec. Jeho nejvyšší výkon je 430 kW, točivý moment je 585 Nm.

Benzinovému agregátu pomáhá elektromotor se 70 kW a 225 Nm, automobilka pak udává dohromady výkon 500 kW a točivý moment 720 Nm. Základem vozu je nová karbonová architektura MCLA, kterou si vyrábí samotný McLaren. I kvůli tomu je auto poměrně lehké, pohotovostní hmotnost 1498 kg je na plug-in hybrid dobrá hodnota.

Ostatně hybridní komponenty, především tedy elektromotor a baterie, váží dohromady jen 130 kg. A propos baterie má kapacitu 7,4 kWh, což není moc, ale pořád to stačí na elektrický dojezd 30 km při maximálně 130 km/h. Mimochodem bezemisní režim je jen jedním z nabízených módů jízdy. Z běžné sítě pak 80 procent kapacity dosáhne akumulátor za 2,5 hodiny, energii ale umí získávat i při jízdě ze spalovacího motoru.

Celé řešení samozřejmě kromě pomoci dynamice také snižuje papírovou spotřebu paliva - ta je udávána pod 5,6 l/100 km, k tomu pak má vůz také průměrné emise 129 g CO2/km. Ve světě plug-in hybridů jde o poměrně velké číslo, i takové BMW X5 do zásuvky vypouští na papíře 37 g CO2/km. Na druhou stranu stále je řeč o supersportu s poměrně malou baterií.

Zatímco benzinový motor je umístěn uprostřed, elektrický motor je umístěný v modulu převodovky. Ta je osmistupňová dvouspojková a roztáčí zadní kola. Artura mimochodem nemá zpátečku - její roli přebral elektromotor, který se při couvání točí opačným směrem než při jízdě vpřed. Vedle toho slaví u McLarenu premiéru i použití elektronického diferenciálu, který rozděluje točivý moment mezi zadní kola.

Vnější vzhled nového McLarenu je oproti stávajícím modelům, především tedy modelu 570S, který nahrazuje, spíše evoluční. Výrazným prvkem zůstávají koncovky výfuku vyvedené kolem loga automobilky vzadu. Nový je naopak interiér nejen s poslední generací multimediálního systému s vertikální obrazovkou, ale také digitální kapličkou přístrojů, která se nastavuje spolu s volantem. Za zmínku také stojí, že nová platforma umožnila použití moderních asistenčních systémů - McLaren Artura tak nabídne třeba adaptivní tempomat, varování při vybočení z jízdního pruhu nebo čtení dopravních značek.

Dodávky zákazníkům začnou ve třetím čtvrtletí letošního roku a nejde rozhodně o poslední plug-in hybridní supersport McLarenu. Už loni v prosinci v rozhovoru s magazínem Automotive News předeslal šéf automobilky Mike Flewitt, že kolem roku 2026 bude hybridizovaná vlastně celá nabídka McLarenu. První elektrický supersport by se měl objevit ke konci této dekády, přičemž v roce 2035 by všechny modely značky mohly být jen elektrické.

Jak se supersporty elektrifikují

Zároveň je potřeba také připomenout, že svá superauta elektrifikuje dneska celá řada výrobců. Za jakési pionýry lze v této oblasti označit trio LaFerrari, McLaren P1 a Porsche 918 Spyder. To se představilo shodně v roce 2013 a v případě posledních dvou se jednalo dokonce o plug-in hybridy. Ve všech třech případech ale vznikl jen přísně limitovaný počet aut, navíc za částky v řádu desítek milionů korun.

V roce 2019 se pak představilo také první Ferrari do zásuvky. Typ SF90 Stradale má přeplňovaný osmiválec, trojici elektromotorů a celkový výkon 735 kW. Nejde tedy o přímého konkurenta nového McLarenu. Z 0 na 100 km/h každopádně maranellský koník zrychluje za 2,5 vteřiny a jede nejvýše 340 km/h. Baterie s kapacitou 7,9 kWh stačí na ujetí 25 kilometrů jen na elektřinu. Vedle kupé je pak k dispozici i kabriolet.

Na podzim stejného roku jako Ferrari mělo premiéru i Lamborghini Sián FKP 37, první hybrid v historii značky s celkovým výkonem 602 kW. Na rozdíl od Ferrari nebo McLarenu šlo ale o přísně limitovanou sérii 63 kupé a 19 roadsterů. Jejich zajímavostí byla absence baterie, energii auto ukládalo do superkondenzátoru.

Lamborghini mimochodem nedávno návštěvníkům svých webových stránek pokládalo přes dotazník otázky o vlastní udržitelnosti a směřování do budoucna. Jeden z dotazů směřoval právě k tomu, jaký typ pohonu by vlastně Lamborghini mělo v budoucnu využívat.

Za zmínku také stojí, že Maserati připravuje elektrickou verzi svého nového supersportu MC20. A elektrický hypersport, rovnou s výkonem 1471 kW, a tedy dva tisíce koní, představil předloni rovněž Lotus pod jménem Evija. Jeho výroba by měla začít letos.

Aston Martin by měl letos konečně na trh uvést finální verzi hybridního modelu Valkyrie s atmosférickou V12 pod kapotou. Vedle něj chystá také model Valhalla s dvakrát přeplňovaným šestiválcem a elektromotorem, dohromady s výkonem kolem 1000 koní.

Prakticky přímo proti němu půjde Mercedes-AMG One, který by se měl letos, čtyři roky po premiéře, konečně dostat k zákazníkům. Vznikne jen 275 kusů, které nabídnou plug-in hybridní pohon odvozený od technologií z monopostů formule 1 (a tedy s 1,6litrovým přeplňovaným šestiválcem). Kombinovaný výkon přesáhne výrazně hranici tisíce koní.

A pokud nehledáte plug-in hybridní či elektrický supersport některé z věhlasných značek, je v nabídce třeba také trochu opomíjená Honda NSX. Ta má hybridní ústrojí se šestiválcem a celkovým výkonem 427 kW v kombinaci s pohonem všech kol a devítistupňovým automatem. Sprint z 0 na 100 km/h pak auto zvládá pod hranici tří sekund.

Alternativou mohou být také částečně či plně elektrifikované super- či hypersporty naopak některého z malosériových výrobců, jakým je například chorvatský Rimac nebo švédský Koenigsegg.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy