Nová dánská vláda, vedená sociální demokratkou Mette Frederiksenovou, přijala boj s klimatickými změnami za svou nejvážnější prioritu. Plánuje dál stavět větrné elektrárny, snižovat závislost na plastech nebo vysazovat nové stromy. Nedávno vyplul mezi ostrovy Ærø a Als první dánský elektrický trajekt.
Od roku 1990 snížila severská země svou uhlíkovou stopu o 30 procent, teď se chce důkladněji zaměřit na špinavý vzduch kolem silnic. V Lucemburku připomněl dánský ministr pro energetiku a klima, sociální demokrat Dan Jørgensen, že osobní automobily představují asi 12 procent celkových emisí oxidu uhličitého v EU a doprava je jediným odvětvím, kde emise skleníkových plynů stále rostou.
Pokud chce Evropská unie dodržet podmínky pařížské klimatické dohody, musí podle své vlastní analýzy přestat prodávat benzinová a naftová auta do roku 2040. Pravidla pro zákazy na úrovni jednotlivých států ale chybí. Dánsko už dřív narazilo s plánem ukončit prodej aut se spalovacími motory o dekádu dříve. Eurokomisařka Alžběta Bienkowská v létě podle listu Berlingske upozornila na to, že by Kodaň zákazem (a tedy například ukončením importu aut se spalovacími motory) porušila regule jednotného trhu Evropské unie.
Za čistou Evropu
"Musíme si přiznat, že máme trochu naspěch," řekl ministr Jørgensen agentuře Reuters po debatě v Lucemburku. Podle něj je na čase, aby si Evropská unie vyjasnila, jak dovolí členským zemím skoncovat s dieselovými a benzinovými auty a jak zároveň podpoří přechod z fosilních paliv na ekologické alternativy, aby splnila cíle, které si předsevzala.
Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zavázala, že Evropa se v roce 2050 stane prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. "Jako politici bychom proto měli směřovat k vytvoření právního rámce, který by byl pro autoprůmysl i samotné spotřebitele předvídatelný," řekl přítomným ministrům Jørgensen.
Dánský návrh k diskusi kvitovalo hned několik zemí, mezi nimi například Slovinsko, Portugalsko nebo Lucembursko, podle kterého je potřeba koordinovaných kroků na úrovni Evropské unie skutečně naléhavá. Volání po zavedení jednotných pravidel podpořilo také Španělsko nebo Švédsko, které se, stejně jako Dánsko, Irsko a Nizozemsko, rozhodlo pro konec spalovacích motorů v autech od roku 2030. Velká Británie a Francie k němu chtějí přistoupit o deset let později.
"Jestliže se tyto plány mají promítnout do konkrétní legislativy, Evropská komise musí přednostně posoudit slučitelnost těchto opatření s pravidly jednotného trhu," upozornil eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete. Podle něj navíc přechod na elektromobily nevyřeší jen zákazy.
Takové Norsko prý dokazuje, jak prodávat z jedné třetiny ekologická auta, aniž by to bylo vázané nějakými společnými pravidly. Loni se v Norsku prodalo bezmála 150 tisíc aut, z toho 31 procent na elektřinu. Vláda v Oslu řidičům elektrovozů odpouští daně nebo umožňuje bezplatně parkovat, a nákup bezemisních aut tím silně podporuje.
Česko po změně neprahne
Země jako Litva, Lotyšsko nebo Bulharsko na setkání v Lucemburku v této souvislosti upozornily, že kvůli tlaku na zavedení bezemisních aut do dopravy v některých členských zemích teď čelí masivnímu přívalu bazarových aut na naftu, které jen přesměrují problém se špinavým vzduchem do odlehlejší části Evropy. "V EU existují velké rozdíly v kupní síle, které tento problém prohlubují," postěžoval si lotyšský ministr ochrany životního prostředí a regionálního rozvoje Juris Pūce. Situaci prý vyřeší jen dostupné elektromobily pro nejširší vrstvy obyvatelstva a investice do infrastruktury.
Slovensko pak v Lucemburku připomnělo, že Evropská unie se teprve loni kompletně shodla na postupném snižování emisí u automobilů v příštích dekádách (do roku 2030 o 37,5 procenta) a až v následujících letech bude možné plně vyhodnotit vývoj trhu a dopady z přechodu na bezemisní vozidla. Mluvit o zákazech aut se spalovacími motory je prý předčasné. Zdrženlivý byl i český ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. "Z českého pohledu je současná legislativa EU dostatečná," řekl.
