Příběh vozu Sachsenring P 240 Repräsentant v mnohém symbolizuje někdejší komunistický režim. Na začátku byla ambice předhonit tehdejší kapitalistické vzory a na konci smutné přežívání.
Zmíněný přehlídkový automobil, který je dnes k vidění v Horch Muzeu ve Cvikově, byl vyvinut v roce 1969. Je to jeden ze dvou kusů, které původně vznikly pro slavnostní přehlídku k 20. výročí založení Německé demokratické republiky v roce 1969.
Pozoruhodné na něm je zejména to, že je vlastně reinkarancí vozu Sachsenring P 240.
To byl automobil, který měl být lepší a luxusnější než v roce 1951 představená novinka značky Mercedes-Benz - typ 220. Proto mimo jiné bylo rozhodnuto i o změně číselného označení typu z 200 na 240.
Podle rozhodnutí tehdejšího šéfa východoněmecké komunistické strany Waltera Ulbrichta museli konstruktéři zvětšit karosérii i objem motoru.
Trumfování s Mercedesem
A tak zatímco Mercedes-Benz měl délku zhruba čtyři a půl metru, Sachsenring byl o dvacet centimetrů delší. Když tedy měl Mercedes pod kapotou šestiválec o zdvihovém objemu válců 2,2 litru, východoněmecký vůz musel mít objem 2,4 litru.
Faktem je, že nakonec vznikl poměrně pohledný vůz s klasickým uspořádáním pohonu, tedy s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou. Dokázal vyvinout maximální rychlost až 140 kilometrů v hodině.
Automobil se vyráběl v letech 1956 až 1959, přičemž v prvních dvou letech ještě vozil na kapotě písmenko H s korunkou, což bylo logo dříve slavného výrobce luxusních německých automobilů Horch. Pak ho vystřídalo známé S v kroužku, tedy notoricky známé označení pro trabanty.
Jenže nějaký velký úspěch se nedostavil. Vyrobeno bylo pouze 1400 kusů. Jezdili s ním hlavně prominenti režimu. Východoněmečtí soudruzi sice měli představu, že by tento automobil mohli vyvážet i do ostatních socialistických zemí, jenže neuspěli. Nakonec se i do NDR začala dovážet československá Tatra 603.
Ještě po deseti letech od ukončení výroby si ovšem technici v NDR stojící před úkolem stvořit přehlídkový kabriolet, na původní P240 vzpomněli. Vzali podvozek, na něj namontovali jednoduchou karosérii s blatníky a přední kapotou pocházejícími z Wartburgu 353, jako pohonná jednotka zůstal prastarý řadový šestiválec. Vůz měl tedy také stále ještě čtyřstupňovou převodovku s řazením pod volantem.
Jako přehlídkový vůz sloužil Sachsenring P 240 dlouhých dvacet let, až do podzimu roku 1989, kdy odešel do výslužby stejně jako celá socialistická Německá demokratická republika. Naposledy byl na veřejnosti spatřen 7. října 1989.
