Licenční auta hýbala Evropou. Nejen na Východě jezdila slavná automobilová dvojčata

Petr Korbel
28. 7. 2022 14:10
Češi mají tendenci spojovat licence jen se státy východního bloku, především s ruskou Ladou a rumunskou Dacií. Ve skutečnosti se ale dlouho uplatňovaly i na Západě. Umožňovaly méně vyvinutým a menším zemím, aby si vybudovaly vlastní automobilový průmysl, a také usnadňovaly vstup na trh nováčkům.
Foto: Renault

Do 80. let minulého století hrály v evropském automobilovém průmyslu velmi důležitou roli licence. Příčiny byly technické i ekonomické.

Kupříkladu Španělsko nedosahovalo v dobách generála Franka takové úrovně, aby se při rozvoji průmyslu obešlo bez znalostí z vyspělejších zemí. Zemi motorizoval především Seat 600, mírně upravený licenční Fiat 600, a další licenční fiaty následovaly. Obdobně postupovala firma FASA (později FASA-Renault), která se zaměřila na výrobu licenčních renaultů. V šedesátých letech se přidala Authi, která ve městě Pamplona montovala modifikované vozy britských značek Austin, Morris a Mini.

Ze stejného důvodu potřebovaly licence mnohé státy východního bloku. Zejména Rumunsko a Polsko, částečně i Sovětský svaz. A bez licence, byť jen na čtyřdobé motory, se nakonec neobešly ani východoněmecké značky Wartburg a Trabant.

Dokud nezmizely obchodní bariéry, bylo v některých západoevropských zemích obtížné prodávat dovážená lidová auta. Licenční Fiaty se proto vyráběly v německé firmě Neckar, zatímco třeba francouzské vozy Renault Dauphine (na snímku) montovali dělníci v závodě italské značky Alfa Romeo. Později zase nebylo výjimkou, že i po ukončení výroby některého modelu v mateřské automobilce přetrvával dotyčný typ v její nabídce, neboť se začal dovážet ze země, kde jej montovali v licenci. Tuto politiku razil zejména Fiat, který takto prodával auta ze Španělska a Polska, a Renault, jenž využíval španělskou i jugoslávskou produkci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy