Potvrzeno: Koronavirus uzavře brány ženevského autosalonu

Martin Přibyl Martin Přibyl
Aktualizováno 28. 2. 2020 11:18
Měl to být největší svátek automobilového průmyslu v roce 2020. Ženevský autosalon se ale podle tiskového prohlášení švýcarské vlády nemůže konat. Uzavření nejdříve potvrdili představitelé automobilek, v 11:30 pak i zástupci pořadatele.
Ženevský autosalon, ilustrační foto.
Ženevský autosalon, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Švýcarská spolková rada dnes ráno vydala prohlášení, v němž s ohledem na epidemii koronaviru přijímá speciální opatření. Tím nejvýraznějším je zákaz všech akcí, na nichž se sejde více než tisíc lidí. Platit by měl minimálně do 15. března a týkat se pochopitelně bude i ženevského autosalonu. Startovat měl v úterý třetího března a za jedenáct dní mělo jeho branami projít na 600 000 návštěvníků.

Organizátoři veletrhu sice původně 25. února vydali zprávu, podle níž se veletrh měl konat, jak bylo plánováno. Dle nového opatření ale přesto musí autosalon uzavřít. Podle informací aktuálně.cz již měli během dopoledne představitelé automobilek potvrzeno uzavření autosalonu od švýcarských úřadů. V 11:30 ho potvrdili i představitelé organizátora. "Je nám to líto, ale ženevský autosalon byl zrušen z důvodu vyšší moci," prohlásili podle twitteru britského novináře Nicka Gibbse na tiskovém briefingu.

Již dříve řada značek v souvislosti s epidemií koronaviru ohlásila, že omezí svoji účast na autoshow. Automobilky včetně Toyoty, Mazdy nebo koncernu VW plánovaly, že se na veletrh vypraví jen v omezeném množství lidí nutných k zajištění chodu stánku.

Na veletrhu v Ženevě si svoji premiéru měla odbýt mimo jiné nová Škoda Octavia RS, první elektromobil značky Dacia, počítalo se s elektrickým konceptem BMW i4 (tedy mnichovským konkurentem Tesly Model 3), modernizovaným Mercedesem třídy E nebo novým Audi A3, případně malým SUV značky Toyota. Jak budou značky svoje novinky prezentovat, teď není zcela jasné.

Automobillky se teď budou snažit získat zpět náhradu škody za neuskutečněný autosalon. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Putin a Biden jednali přes videokonferenci zhruba dvě hodiny, mluvit měli hlavně o Ukrajině

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Hlavním tématem rozhovoru měla být situace kolem Ukrajiny. O výsledku jednání, které prezidenti vedli z Washingtonu a Soči, hodlá Biden ještě dnes telefonicky informovat evropské partnery. Na veřejnost zatím žádné podrobnosti ze schůzky neunikly.

Stanice CNN rozhovor označuje za jedno z klíčových setkání Bidenova působení v Bílém domě, jež se koná v době stupňovaného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě dnes spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy