Konec škodovek s motory vzadu nastal před 20 lety

Radek Pecák Radek Pecák
9. 8. 2010 0:00
Posledním vyráběným typem s motorem vzadu bylo kupé Rapid
Foto: Škoda

Tenkrát to pro francouzské motoristy byl docela šok. Když jsme s kamarády s nablýskanou Škodou 125 v roce 1990 zastavili na dálničním odpočívadle poblíž Paříže a jako jindy a na jiných místech si začali přímo v kufru  na plynovém vařiči vařit vodu na kávu. Pár se jich po chvíli odvážilo a přišlo se zeptat, kdeže vlastně to auto má motor.

Tou dobou už v závodě mladoboleslavské Škody v Kvasinách končila výroba modelu Rapid, což byla poslední Škodovka, která měla motor vzadu a poháněnou zadní nápravu. Od modelu Favorit už všechny Škodovky mají motor vpředu a pohon buď předních nebo všech čtyř kol.

Motor vzadu a pohon zadní nápravy měly celkem tři modelové řady - 1000 MB, Škoda 100 a 110 a rovněž Škoda 105/120/130. Cesta touhle víceméně slepou uličkou trvala 26 let.

Nebyly hřídele, nebyl motor vpředu

Vše začalo v polovině 50. let, kdy se začaly tvořit návrhy vozu, který by měl nahradit tehdejší Spartak. Zadání bylo postavit lehký a úsporný vůz dostatečně prostorný pro čtyři lidi. Proto se musela použít bezrámová konstrukce a samonosná karoserie. Nakonec se pro výrobu tisícovky vybudovala nová moderní továrna.

Od roku 1956 a ž do roku 1962 vznikla řada různých designových studií a prototypů. Zpočátku nebyla vyloučena žádná varianta pohonu. Tedy jak klasická - s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy, která je sice nejlepší, ale také nejdražší, přes stále více se prosazující vše vpředu i nakonec vítězná - vše vzadu. Design se vyvíjel od třídveřových kupé až postupně ke čtyřdveřovému sedanu. Připravoval se ale i kabriolet a dokonce existoval prototyp kombi, v němž přes uložení motoru vzadu skutečně byl i dostatečně velký zavazadlový prostor.

O vítězství této koncepce rozhodl hlavně jeden prozaický důvod. V Československu nebyly k mání kloubové hřídele, a protože bylo zadání, že všechny součástky musí být tuzemské výroby, nebylo vyhnutí. Přitom ve světě již automobilky touto dobou zvolna zastaralou koncepci pohonu opouštěly. 

Byla i dvoudveřová tisícovka

Premiéra tisícovky se odehrála první jarní den roku 1964 na tiskové konfrerenci v Mladé Boleslavi. V tu dobu měl projekt již dvouleté zpoždění. Při uvedení do prodeje stál vůz vzákladním provedení 45 500 Kčs.

Postupně tisícovka prošla drobnými úpravami designu a vyrobilo se i zhruba dva tisíce kusů dvoudveřových karosérií, které neměly prostřední B sloupek. "Embéček" se až do roku 1964 vyrobilo  370 000 kusů a v roce 69 byl vůz nahrazen modelem 100.

Mezitím se sice lidé ze Škodovky snažili prosadit zavedení zcela nového modelu (prototyp 720), který měl moderní karosérii a motor vpředu, jenže neuspěli. A tak dokonce kvůli úspoře financí mohly nakonec v době hluboké totality vzniknout ještě miliónové série vozů řady 105/120. 

Přes všechny neduhy, které vozy v tomto období měly, si však lidé některé jejich vlastnosti pochvalovali. Například schopnost vyjet v zimě zasněžený kopec nebo sportovní jízdní vlastnosti slavné Škody 130 RS. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy