


Dálniční známky by v příštích letech už neměly automaticky zdražovat. Poslanci v prvním kole podpořili vládní návrh, který ruší mechanismus každoročního růstu cen podle inflace a délky dálniční sítě. Řidiči by tak měli i nadále platit za roční známku 2570 korun, stát ale kvůli tomu přijde o stovky milionů korun ročně.

Dálniční známky patrně nebudou od příštího roku pravidelně zdražovat. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu se zrušením každoroční valorizace jejich cen.
Opozice pokládá krok za populistický. Zamítnutí předlohy ani její vrácení kabinetu k přepracování ale neprosadila.
Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.
Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů korun. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Předlohu nyní posoudí hospodářský výbor, který by ji mohl podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) doplnit o úpravu platnosti jednodenní známky.
Jednodenní známka by mohla platit od příštího roku 24 hodin od jejího zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne. Iniciativu předložil již dříve Senát, poslanci ji dosud nezačali projednávat.
Vládní předloha zejména ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.
Bednárik hájil zmrazení cen argumentem, že páteřní dálniční síť je stále ve výstavbě a na řadě míst je kvůli tomu omezený provoz. "Není naším cílem vybírat stále více peněz, ale hospodařit efektivněji," řekl. Podle jeho předchůdce v úřadu, předsedy opoziční ODS Martina Kupky jde ale o nezodpovědný a populistický krok. "Svévolně, úplně zbytečně a hloupě vytváříte rozpočtovou díru," řekl. Obdobně se vyjádřili také zástupci dalších opozičních frakcí. Například podle Ivana Svitáka (STAN) jde o krátkozraký populismus v praxi.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) se vedle zmrazení cen známek zavázal také ke zrušení slev ze základní sazby, které platí pro vozy s alternativním pohonem.
Od plánu ustoupil po debatě s Evropskou komisí, hrozilo by vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Od příštího roku tak zůstanou v platnosti nynější úlevy.
Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.












Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval teroristy židovské osadníky, kteří několik dní obléhají domy palestinských rodin na Západním břehu Jordánu. Velvyslanec čin označil na síti X za kriminální. Podle něj velvyslanectví požádalo izraelskou armádu, aby akci osadníků zastavilo. To se však podle médií zatím nestalo.



Americké modely umělé inteligence (AI) nevědomky cenzurují politická témata a přejímají propagandu autoritářských států. ChatGPT, Claude a Gemini při zodpovídání některých citlivých otázek reagují podobně jako čínské cenzurované chatboty, zjistil výzkum, o němž informoval zpravodajský server The Wall Street Journal (WSJ).



Brankář mexického celku Tigres Nahuel Guzmán nezvládl závěr duelu Leagues Cupu s Vancouverem. Po vyloučení si vztek vybil na židli a odpadkovém koši.



Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě dělají územní nárok Rusko i Japonsko. Jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví, Dmitrij Medveděv navštívil ostrovy čtyřikrát, v roce 2021 se tam vydal premiér Michail Mišustin. Tokio Putinův krok důrazně odsoudilo.