


Dálniční známky by v příštích letech už neměly automaticky zdražovat. Poslanci v prvním kole podpořili vládní návrh, který ruší mechanismus každoročního růstu cen podle inflace a délky dálniční sítě. Řidiči by tak měli i nadále platit za roční známku 2570 korun, stát ale kvůli tomu přijde o stovky milionů korun ročně.

Dálniční známky patrně nebudou od příštího roku pravidelně zdražovat. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu se zrušením každoroční valorizace jejich cen.
Opozice pokládá krok za populistický. Zamítnutí předlohy ani její vrácení kabinetu k přepracování ale neprosadila.
Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.
Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů korun. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Předlohu nyní posoudí hospodářský výbor, který by ji mohl podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) doplnit o úpravu platnosti jednodenní známky.
Jednodenní známka by mohla platit od příštího roku 24 hodin od jejího zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne. Iniciativu předložil již dříve Senát, poslanci ji dosud nezačali projednávat.
Vládní předloha zejména ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.
Bednárik hájil zmrazení cen argumentem, že páteřní dálniční síť je stále ve výstavbě a na řadě míst je kvůli tomu omezený provoz. "Není naším cílem vybírat stále více peněz, ale hospodařit efektivněji," řekl. Podle jeho předchůdce v úřadu, předsedy opoziční ODS Martina Kupky jde ale o nezodpovědný a populistický krok. "Svévolně, úplně zbytečně a hloupě vytváříte rozpočtovou díru," řekl. Obdobně se vyjádřili také zástupci dalších opozičních frakcí. Například podle Ivana Svitáka (STAN) jde o krátkozraký populismus v praxi.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) se vedle zmrazení cen známek zavázal také ke zrušení slev ze základní sazby, které platí pro vozy s alternativním pohonem.
Od plánu ustoupil po debatě s Evropskou komisí, hrozilo by vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Od příštího roku tak zůstanou v platnosti nynější úlevy.
Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.









Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) podpoří návrat takzvané karenční doby, který chtějí navrhnout koaliční Motoristé. V nedělním diskusním pořadu Poledne s Moravcem řekl, že zrušení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci chtějí zaměstnavatelé. Současný stav prý podniky stojí miliardy korun ročně.



Motocyklový jezdec Filip Salač nedokončil ani druhý závod mistrovství světa Moto2 po životním srpnovém triumfu v Británii. V Misanu čtyřiadvacetiletý Čech odstoupil z Velké ceny San Marina v devátém kole z pátého místa kvůli technickým problémům.



Jelena Rybakinová z Kazachstánu vyhrála poprvé US Open. Ve finále v New Yorku porazila šampionku posledních dvou ročníků Bělorusku Arynu Sabalenkovou 6:4, 5:7, 6:2, získala druhý grandslamový titul v sezoně a třetí v kariéře.



Tvůrci platformy Viola ukázali, že vznik technologického start-upu nemusí podnítit postupující digitalizace a robotizace. Tři bývalí manažeři z Boltu, Mercedesu a GoodData zkusili propojit rodiny, které hledají pomoc pro své blízké, s pečovatelkami. A věří, že stárnutí evropské populace onen velký technologický byznys z dosud roztříštěného trhu vytvoří.



Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.