Konec baterie přichází nečekaně. Jak předejít tomu, aby nám nezkazila dovolenou

Jakub Stehlík Jakub Stehlík
27. 6. 2022 5:48
Horké letní měsíce znamenají pro startovací akumulátor extrémní zátěž, vysoké teploty mu škodí mnohem víc než mráz. S trochou pozornosti však můžeme předejít tomu, že se s námi rozloučí zrovna ve chvíli, kdy to nejméně potřebujeme.
Foto: Shutterstock

Každoroční statistika poruch německého autoklubu ADAC má už od jejího založení v roce 1967 stále stejného smutného vítěze - za neplánovaný piknik na krajnici může téměř v polovině případů startovací baterie.

Jak potvrzuje mluvčí ÚAMK Igor Sirota, v Česku mají žlutí andělé podobnou náplň práce: "Pokud jde o četnost výjezdů, vybitá baterie se dělí o první místo s defektem pneumatiky. Ovšem v létě jasně vede baterie."

Skutečnost, že akumulátor náhle vypoví službu právě v létě, nesouvisí jen se zvýšeným prázdninovým provozem. V teplém počasí má totiž motorista mnohem menší šanci odhalit, v jakém se nachází stavu.

"Pokud má baterka vlivem degradace třeba jen polovinu své původní kapacity, v létě s ní ještě bez problémů nastartujeme. Ale mráz ukrojí z této hodnoty další půlku, a to už ke startu stačit nemusí," vysvětluje jednatel firmy Top Battery Jan Urban.

Letní teploty jsou podle Urbana zákeřnější v tom, že motorista do poslední chvíle nepozoruje žádné příznaky hrozící poruchy. "Auto bez problémů nastartuje i s malým proudem, ale celodenní stání při vysoké teplotě jej o zbytky energie připraví." Při třicetistupňových vedrech se totiž akumulátor vybíjí dvakrát rychleji, než když venku panují teploty kolem 20 °C.

Ještě o něco nepříjemnější je scénář, kdy baterie vypoví službu během krátké chvíle. Stalo se to i Janu Urbanovi, který se jinak akumulátory zabývá celý svůj profesní život.

"Zastavil jsem u benzinové pumpy, natankoval, a už neodjel," říká odborník a dodává, že tomuto stavu obvykle předchází nějaké nestandardní zacházení. Například dlouhodobý provoz ve stavu blízkém vybití, kdy baterie sulfátuje. A to je nevratný proces, kdy se na jejích deskách usazují sírany olova, což následně vede ke ztrátě kapacity.

"Spoustu lidí mate údaj 12 Voltů. Ten má sice baterie na štítku, ale ve skutečnosti musí mít napětí od 12,6 do 12,8 Voltu. A to bez ohledu na to, jak je stará," vysvětluje Jan Urban s tím, že pokud na baterii naměříme 12,3 Voltu, už je ve stavu těsně před vybitím.

Voltmetr v ceně pár stokorun by tak měl být ve výbavě každého motoristy, myslí si odborník. Měření napětí na baterii je podle něj zároveň jediný jednoduchý způsob, jak včas odhalit, že akumulátor není v pořádku. "Pokud baterii dobijeme a za pár hodin napětí znovu klesne pod předepsanou úroveň, je to jasný indikátor blížícího se konce." Kontrolu stavu baterie můžeme provést i bez předchozího použití nabíječky, ale nejdříve po uplynutí pěti hodin od doby, kdy byl motor auta v chodu.

Napětí na baterii by si měli hlídat hlavně sváteční řidiči, kterým se neztrácí energie jen v důsledku přirozeného úbytku, ale také spotřebou samotného automobilu. Zvláště modely s mnoha komfortními funkcemi mohou vykazovat kritické hodnoty nabití už po týdnu stání. Ale třeba i podomácku namontovaný alarm dokáže baterii vysát během čtyř pěti dnů.

Pravidelné dobíjení akumulátoru přitom nemusí být tak náročné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Moderní pulzní nabíječky mají napětí omezené na maximálně 14,4 Voltu, a baterii tak není nutné odpojovat od kabelů auta. Stejným způsobem lze ostatně postupovat i při použití tzv. udržovacího programu, kdy je nabíječka k baterii připojena na stálo a při poklesu napětí ji automaticky průběžně dobíjí.

"Životnost současných baterií se pohybuje v rozmezí od tří do pěti let," konstatuje Jan Urban. "Dříve akumulátory vydržely běžně deset let, rekordmanem bývaly japonské baterky GS Yuasa, které se dožívaly i patnácti," dodává.

Jednoduché záruky na klidnou dovolenou bez defektu akumulátoru tak podle specialisty neexistují. Ve většině případů však prý lze i prázdnou baterii v celkově špatném stavu alespoň na krátkou dobu oživit. Pomohou kvalitní startovací kabely a ochotný šofér s dalším autem.

Poměrně novou možností je pořízení powerbanky, se kterou netřeba čekat na pomoc druhých. Nejde však o zařízení, se kterým se běžně nabíjejí mobily. "Startovací powerbanka musí dávat mnohem vyšší proudy než ta běžná, a k tomu musí mít i patřičně dimenzované kabely," upozorňuje Jan Urban s tím, že takový zásobník energie stojí od dvou tisíc korun výš a má univerzální použití.

 

Právě se děje

Další zprávy