Koho život je cennější, lidí v autě, nebo chodců? I tento problém řeší vývojáři autonomních aut

Jan Markovič Jan Markovič
19. 10. 2016 16:03
Koho obětovat v případe nevyhnutelné tragédie, je dávné etické dilema, o kterém přemýšlí filosofové, odborníci na etiku či logiku. S příchodem aut řízených počítačem bez zásahu řidiče se ale může spíše hypotetická situace stát realitou. S odpovědí na složitou otázku si tak začaly lámat hlavu i vývojáři automobilek.
Někteří výrobci se už rozhodli prohlásit, že v případě nehody počítačem řízeného vozu vezmou odpovědnost na sebe, ať už půjde o ťukance, zranění nebo úmrtí.
Někteří výrobci se už rozhodli prohlásit, že v případě nehody počítačem řízeného vozu vezmou odpovědnost na sebe, ať už půjde o ťukance, zranění nebo úmrtí. | Foto: Mercedes-Benz

Představte si situaci, kdy se po silnici pohybuje auto bez řidiče. Zleva mu do cesty vběhne skupinka dětí tak, že by už před ní nestihlo zastavit. V protisměru se řítí kamion. Pokud počítač strhne řízení, auto nabourá do kamionu a posádka zahyne. Pokud ho nestrhne, zabije děti na silnici. Jak se má zachovat?

Jakkoliv je taková událost extrémně nepravděpodobná, může jednou nastat. Proto se budoucí výrobci autonomních vozů touto otázkou musí zabývat. Není na ni přitom snadná odpověď. Lidstvo řeší problém nedobrovolných obětí od nepaměti.

Před nedávnem se nicméně zdálo, že klíč k němu přinesla automobilka Mercedes-Benz, která v současnosti patří mezi nejaktivnější vývojáře autonomních vozů. Christoph von Hugo z vývoje asistenčních systémů řekl v interview pro americký magazín Car and Driver, že firma naprogramuje auto tak, aby primárně zachránilo životy lidí uvnitř vozu.

„Pokud víte, že můžete zachránit alespoň jednoho člověka ve voze, zachraňte jeho. To je vaše první priorita,“ vysvětlil von Hugo. Poukázal na fakt, že pokud by autonomní vozidlo obětovalo svou posádku, nebylo by pak jisté, co by se stalo s lidmi na silnici. Třeba by je srazilo jiné auto nebo by je zabily poletující trosky při nehodě. Naopak pokud by zachránilo svou posádku, mělo by její osud bezpečně pod kontrolou.

To zní logicky, navíc by tímto řešením Mercedes-Benz nedostal nálepku výrobce auta, které se může rozhodnout zabít vlastního řidiče. Jenže zase mu hrozilo nařčení, že chce vyrábět vozy nebezpečné pro své okolí. Automobilka proto tento týden výroky Christopha von Huga mírnila s tím, že citace použité v magazínu byly nepřesné. Informoval o tom americký server Motor Authority.

Podle Mercedesu by bylo špatné a možná také nelegální, kdyby autonomně řízené vozidlo aktivně samo rozhodlo, že někomu ublíží, aby zachránilo někoho jiného. Automobilka se tak chce zaměřit na předcházení nebezpečným situacím tak, aby se něco podobného v budoucnu vůbec nestalo.

Dilema tedy není opět vyřešené. A jakkoliv bude mít příchod autonomně řízených automobilů pozitivní vliv na nehodovost a úmrtnost na silnicích (podle studií může za 90 procent nehod na území USA lidský faktor), bude ke střetům docházet. Automobilky se pak mohou dočkat žalob ze strany řidičů, kteří utrpěli v jejich vozech zranění, nebo naopak ze strany ostatních poškozených účastníků provozu.

Někteří výrobci se už rozhodli prohlásit, že v případě nehody počítačem řízeného vozu vezmou odpovědnost na sebe, ať už půjde o ťukance, zranění nebo úmrtí. Chystají se na to například u německého Audi nebo švédského Volva. Současné autopilotní systémy – používá je například Tesla, zatím odpovědnost nechávají na řidiči.

 

Právě se děje

Další zprávy