Kdy elektromobily zlevní? Podle průzkumu prý budou do sedmi let levnější než auta na benzin

ČTK ČTK
22. 3. 2018 15:05
Podle průzkumu Bloomberg New Energy Finance by elektromobily měly postupně zlevňovat a v roce 2025 by prý měly být dokonce levnější než auta s benzinovým motorem. Podmínkou však je, aby nezdražily suroviny, které se využívají při výrobě autobaterií, především lithium.
VXT 2 Quadro je nejlevnějším elektromobilem na českém trhu. Za rozumnější dojezd se ale platí.
VXT 2 Quadro je nejlevnějším elektromobilem na českém trhu. Za rozumnější dojezd se ale platí. | Foto: VXT

Elektrická auta by mohla být do roku 2025 levnější než auta s benzinovým motorem, pokud budou pokračovat v poklesu ceny lithium-iontových baterií.

Některé modely elektrovozů prý budou stát stejně jako modely s benzinovým motorem již v roce 2024 a v následujícím roce již budou levnější. Vyplývá to z průzkumu Bloomberg New Energy Finance (BNEF).

Podle BNEF by očekávaná masová výroba lithium-iontových baterií a lepší technologie měly snížit ceny těchto baterií. Nesmí se však prudce zvýšit cena hlavního kovu, lithia. Pokud by ceny lithia prudce rostly, termín vyrovnání cen elektrických a benzinových vozů by to oddálilo.

Díky masové výrobě by ceny baterií do roku 2030 měly klesnout až na 70 dolarů (1400 Kč) za kilowatthodinu. Loni průměrná cena činila 208 dolarů za kilowatthodinu. Vysoká cena baterií snižuje ziskové marže a v současnosti představují baterie až dvě pětiny celkových nákladů na elektrický vůz.

Volání po rozšíření elektrických vozů je stále hlasitější, protože země a firmy se snaží zbavit smogu ve městech a splnit ambiciózní klimatické cíle stanovené Pařížskou dohodou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy