Každé auto už musí ukázat, že mu uniká vzduch z pneumatiky

Radek Pecák Radek Pecák
19. 10. 2014 15:15
Od 1. listopadu musí výrobci aut splnit novou povinnost. Nefunkční systém neprojde státní technickou kontrolou.
Už znáte nový symbol z přístrojové desky?
Už znáte nový symbol z přístrojové desky? | Foto: Wikipedia

Praha – Všechny automobily, které od letošního 1. listopadu opustí výrobní linky a budou prodávány v zemích Evropské unie, už musí mít systém pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách (TPMS). Nařizují to unijní normy ES 661/2009  a ECE-R 64.

Od této povinnosti si Evropská unie slibuje, že ročně ušetří více než miliardu litrů pohonných hmot a zhruba 4,8 milionů tun oxidu uhličitého. Stejné nařízení platí už od roku 2006 v USA a experti se shodují, že přispělo také ke snížení počtu dopravních nehod a zmírnění jejich následků.

Díky přítomnosti snímačů v každém kole se řidič dozví, z jaké pneumatiky vzduch uchází, i jaký je v ní aktuální tlak.
Díky přítomnosti snímačů v každém kole se řidič dozví, z jaké pneumatiky vzduch uchází, i jaký je v ní aktuální tlak. | Foto: Continental

Řidičům nebo provozovatelům aut s nefunkčním systémem monitorování tlaku v pneumatikách sice nehrozí pokuta, policie vyřeší takové zjištění na místě „domluvou“. Takový vůz ale pak na stanici technické kontroly nezíská oprávnění k dalšímu provozování na veřejných komunikacích.

Zmíněné normy schválila Unie v roce 2009. Už dva roky přitom platí, že výrobci musí novým systémem vybavovat typy aut, které byly do výroby schváleny po 1. listopadu 2012. Nyní – od letošního listopadu – je tedy čeká pouze rozšíření povinné montáže těchto systémů na všechna auta pro evropský trh.

Na výběr jsou dva systémy

Výrobci mohou využít jeden ze dvou existujících systémů monitorování tlaku vzduchu v pneumatikách (TPMS).

Senzor se nachází na disku pneumatiky.
Senzor se nachází na disku pneumatiky. | Foto: Wikipedia

První z nich je označován jako přímý a vyžaduje montáž tlakových senzorů na disk nebo na vnitřek pneumatiky. Senzory jsou propojené i s ventilkem. Pokud dojde k úniku vzduchu, informace se ihned zobrazí na přístrojovém ukazateli před řidičem. Ten se dozví nejen to, z jakého kola vzduch uniká, ale i aktuální hodnotu tlaku. Výhodou je také to, že řidič dostane informaci o tlaku vzduchu ve stojícím voze ještě před jízdou. Drobnou komplikací je, že pokud řidiči využívají dvě sady kol (zimní a letní), musí mít senzor na všech kolech. Tento systém využívají například Citroën, Ford, Hyundai, Peugeot a Renault.

Levnější variantou, pro řidiče méně komfortní, je systém nepřímého monitorování. Montují jej všechny značky koncernu Volkswagen, tudíž i Škoda, dále pak také Mercedes a BMW. Systém využívá elektronických asistenčních systémů ESP a ABS, které měří rychlost otáčení kol a jejich vibrace. V principu jde o to, že nafouknutá pneumatika má větší obvod než ta, z níž vzduch unikl. Informace o úniku se k řidiči dostane později než u přímého systému. Po dofouknutí či výměně kola navíc musí řidič provést resetování.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy