Opravdu sportovních aut má Škoda ve své historii pomálu. Ale na ty, které její zásluhou vznikly, může být pyšná. V padesátých letech se schopné a navíc i krásné sporťáky za železnou oponou moc nestavěly. Škoda 1100 OHC je ale výjimkou potvrzující pravidlo.
Se stavbou otevřeného lehkého sportovního auta, které vznikalo pod interním typovým označením 968, se začalo už na jaře 1956. Byla dokončena téměř o dva roky později, na sklonku roku 1957.
Auto bylo určeno na vytrvalostní závody na okruzích. Nejdříve se postavily dva vozy s otevřenou karoserií, v roce 1959 automobilka ještě postavila dvě kupé.
Vůz ohromoval svou koncepcí. Dostal totiž vpředu podélně uložený řadový čtyřválec se dvěma vačkovými hřídelemi v hlavě válců. Ze zdvihového objemu 1,1 litru byl generován výkon 92 koní a motor byl schopen se vytočit až k hranici 8500 ot/min.
Pro výkony je ale podstatná hmotnost auta, která byla neskutečně nízká. Škoda 1100 OHC vážila jen 550 kg, dostala totiž karoserii vyrobenou z velmi lehkého sklolaminátu.
V době svého vzniku tak československý sporťák oslnil špičkovým litrovým výkonem 85 k/l. Původně spaloval vysokooktanový letecký benzin, proudící do dvou karburátorů československé značky Jikov, později italské výroby Weber.
Díky lehké váze a točivému motoru předváděl razantní zrychlení a maximální rychlost až 200 km/h. Jak sama automobilka připomíná, významnou roli hrál i nízký aerodynamický odpor karoserie. Její první varianta zaujala i dvojicí výklopných hlavních světlometů, které se ale záhy vyměnily. Při závodech bylo totiž praktičtější mít zabudované fixní světlomety s aerodynamickými kryty z organického skla.
Škoda 1100 OHC nevyužívala sériový podvozek ze Škody Tudor, jako základ posloužil prostorový rám svařený z tenkostěnných ocelových trubek. K vynikajícím jízdním vlastnostem auta přispělo i vynikající rozložení hmotnosti na nápravy.
Spojka, pětistupňová převodovka i rozvodovka byly v autě umístěné vzadu, tvořily jediný montážní celek. Auto dostalo nezávislé zavěšení kol a vynikající odpružení. A také volant, který byl odnímatelný, aby se řidičovi do auta lépe nastupovalo. To všechno byly prvky u auta z Východního bloku vyrobeného koncem 50. let nevídané.
Veřejnosti se Škoda 1100 OHC představila koncem června následujícího roku na městském okruhu v Mladé Boleslavi a při své premiéře závod i vyhrála. Vedle domácích sportovních akcí se vůz těšil úspěchům i na zahraničních závodech, ale z politických důvodů se pak angažmá závodního vozu z Mladé Boleslavi omezilo na socialistické země.
Po dvojici otevřených vozů s laminátovou karoserií, vyrobených v závěru roku 1957, následovaly v roce 1959 dva uzavřené vozy Škoda 1100 OHC Coupé s karoserií z hliníkových plechů. Přesto se i u kupé podařilo dosáhnout velmi nízké hmotnosti (618 kg) a zachovat tedy i vysokou rychlost.
Obě kupé ale nepotkal šťastný osud. Při nehodách, které se však neodehrály na závodech, ale na běžné silnici, byla poničena. V restaurátorských dílnách škodováckého muzea ale v současné době intenzivně pracují na renovaci vozu Škoda 1100 OHC Coupé na základě dochovaného podvozku a agregátu jednoho z nich.
Oba otevřené vozy se ale dochovaly, exemplář Škoda Muzea je vystaven v hlavní expozici a také se často účastní domácích i zahraničních veteránských akcí. Druhý vůz je v majetku oficiálního zastoupení automobilky ve Velké Británii a slouží k propagaci mladoboleslavské značky především na tamní půdě.
