Jeden šofér na několik kamionů. Konvoje náklaďáků mají šetřit palivo i mzdové náklady

Martin Přibyl Martin Přibyl
7. 8. 2019 13:06
Dva kamiony jedoucí těsně za sebou mohou vypadat jako situace, která doslova zavání ošklivou nehodou. Americká společnost Peloton Technology, ale tvrdí, že právě v tom je budoucnost. Její technologie zvaná anglicky platooning (česky bychom jí mohli říkat konvojování) má snížit spotřebu paliva a vyřešit problém s nedostatkem řidičů.
Kamiony v konvoji.
Kamiony v konvoji. | Foto: Peloton

Podle viceprezidenta Pelotonu, Roda McLanea, má ve Spojených státech v roce 2026 chybět přes 170 000 řidičů kamionů. Řešením by mohlo být to, že autonomní propojené kamiony budou zcela samy následovat první náklaďák, který bude řídit člověk. Auta navíc pojedou blíže za sebou, v jakémsi aerodynamickém pytli, což sníží spotřebu paliva. U obou nákladních vozů prý až o deset procent.

Úspory by ale měly být ještě výraznější v oblasti personálních nákladů. Rod McLane hovoří o snížení až o polovinu. Logicky: bude to platit ve chvíli, kdy bude druhý (a případně i další) nákladní automobil v konvoji pracovat zcela sám, bez řidiče za volantem.

Jeho firma totiž zatím nabízí řešení úrovně jedna, kdy v jednotlivých vozech šoféři být musí, je zapotřebí aby ovládali volant. Technika propojí v jednotlivých autech brzdy a plynový pedál, vozy tak drží stejnou vzdálenost.

Mezi technické požadavky patří radarový senzor pro měření odstupu a také zrcátka bez kovové vrstvy - právě ve zpětných zrcátkách jsou antény, které zprostředkovávají komunikaci mezi auty. Systém musí spustit sám řidič, funguje na vybraných úsecích amerických dálnic, a ještě za nízké dopravy a při dobrém počasí. Technologie sama upozorní na možnost spojit se do konvoje s dalším šoférem, který má podobnou cestu. Instalace systému na jeden nákladní vůz stojí 2900 dolarů.

Peloton chce platooning postupně vylepšovat, zatím ale nemluví o tom, kdy by mohl na trh uvést úroveň čtyři bez řidiče v kamionech, které sledují vodící vozidlo s šoférem za volantem. Analytická společnost McKinsey v prosinci loňského roku uvedla, že by plnohodnotné konvojování, tedy řada autonomních kamionů následujících první vedoucí s řidičem za volantem, nemělo na trh přijít dříve než v roce 2022. Plně autonomní náklaďák podle ní má být realitou až v roce 2027.

Podle Automotive News Europe ale Peloton není jediný, kdo na podobné technologii pracuje. Přemýšlí o tom prý Tesla, které se u elektrického tahače Semi bude hodit každá uspořená kilowatthodina energie.

Myšlenka se líbí i Volvu, to v Evropě ujelo v podobných konvojích více než 80 000 kilometrů. Vše přitom fungovalo podobně jako u Pelotonu - propojená auta udržovala sama vzdálenost, řidič ovládal směr jízdy. Podle Johana Larssona, šéfa divize Autonomních řešení v severoamerické divizi Volvo Trucks, jsou ale cílem jeho společnosti konvoje zcela autonomních vozidel, které nebudou mít šoféra ani ve vedoucím kamionu.

Nápad zkoušel v USA, Evropě a Japonsku i Daimler, šéf jeho divize nákladních aut a autobusů Martin Daum je k němu ale skeptičtější. Vloni na výstavě užitkových vozidel IAA řekl, že se platooning možná nikdy nedostane do sériové výroby.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy