"Je to ona!" raduje se Ladislav Čermák, když se davem proklestí k liazce, která v roce 1985 startovala ve slavné Rallye Paříž-Dakar. "Tak v tomhle autě jsem před osmatřiceti lety seděl," vzpomíná na událost, kdy automobilka po závodě vozila po hradišťském náměstí děti v rámci oslav 1. máje. "Bylo to samozřejmě v těch komunistických kulisách s transparenty o míru, auto také nevypadalo tak pěkně jako dnes, protože si z rallye přivezlo spoustu šrámů."
Závodník Jiří Moskal, který tehdy Ladislava Čermáka svezl, dnes sedí jen pár metrů odsud na pódiu a vypráví, jak to tenkrát celé bylo. Největší úspěch v náročné rallye přišel v roce 1988, kdy jeho LIAZ skončil druhý za Tatrou Karla Lopraise. "Pohár za druhé místo jsme tenkrát nechali ve fabrice. Když pak LIAZ končil, volala mi sekretářka, že se fabrika ruší a pohár je mezi věcmi určenými na vyhození. Prý jestli bych si pro něj nechtěl přijet."
Pamětníkem je však ve městě nákladních aut skoro každý. Před panelem s fotkami pracovních kolektivů stojí menší fronta, lidé na nich hledají sebe i své příbuzné. "V osmdesátých letech byste v Hradišti jen těžko našel rodinu, která s továrnou neměla nic společného," míní Čermák, který si ještě po letech vybaví, jak městem běžně projížděla holá šasi jen s volantem a sedadlem. I to, že nové liazky "krásně a specificky voněly".
Z útržků hovorů lze ostatně vyčíst, že nostalgie tu dolehla na většinu návštěvníků akce. Také na Leoše Málka a Pavla Bajera, kteří se náhodou po letech potkávají v historickém autobusu RTO, jenž pendluje mezi náměstím a bývalou fabrikou.
Zatímco jeden koncem 90. let pracoval v konstrukční kanceláři, druhý byl zaměstnancem ve vývojové dílně. "To, co Pavel nakreslil, my jsme vyrobili," přibližuje Leoš Málek a dodává, že původně byly obě budovy propojeny.
Dnes však střední část bloku staveb zcela chybí a okrajové části se rozpadají. Na otázku, jaké má z návštěvy místa pocity, odpovídá výstižně: "Je to pryč."
V dobách největší slávy opouštělo továrnu přes 13 tisíc náklaďáků ročně, problémy přišly po sametové revoluci, kdy LIAZ ztratil východní trhy. Podnik v těžkých dobách několikrát změnil majitele, posledním byl slovenský holding Sipox.
Pod jeho vedením však podnik nakonec skončil v likvidaci, v srpnu 2003 vyjela z bran továrny v Mnichově Hradišti vůbec poslední liazka. Byl to speciál pro dakarskou rallye, postavený pro tým Martina Macíka. Ve skutečnosti tehdy továrna už delší dobu nevyráběla, pro stavbu tohoto konkrétního vozu ale na dva dny provoz obnovila.
