Pincek, retro legenda, která roste na ceně. S malou Jawou se kupují vzpomínky

Pincek, retro legenda, která roste na ceně. S malou Jawou se kupují vzpomínky
V 50. letech se malé mopedy staly naprostým hitem. Byly konstrukčně jednoduché, poměrně cenově dostupné, rozhodně víc než jakékoli auto a i tehdejší skutečné, dospělé motorky.
Na malé motorce jste mohli dojet do vedlejší vesnice pro rohlíky, nákup a taky do práce, když jste byli takzvaně přespolní. Typů 555 se vyrobilo přes 300 tisíc a celkem všech modelových řad pionýrů mezi 50 a 80. lety 1,5 milionu.
Typ 555 vycházel z první malé Jawy 50/550, přezdívané pařez.
Jednoduchý, lehký jednoválec o objemu 50 kubických centimetrů.
Foto: Eva Srpová
Eva Srpová Eva Srpová
20. 1. 2022 6:02
Snad každý dnešní otec nebo děda na něm začínal. První malý jawácký motocykl vznikl v polovině 50. let díky vládnímu nařízení o rozvoji výroby spotřebního zboží, které mělo pomoci motorizovat Československo. Z Jawy zvané pařez pak vznikl typ 555 a později ještě další úspěšné modely, celkem se ve slovenském závodě do 80. let postavilo přes půldruhého milionu kusů lehké a jednoduché motorky.

Je symbolem mládí jedné stopy. Motorka, na které se učili jezdit tátové a dědové, lítali na ní po polích za vesnicí a věčně ji vylepšovali rozebranou na dvorku. Pionýr byl malý, lehký a jednoduchý stroj, poháněl ho jednoválec s třístupňovou převodovkou a dalo se na něj za rozumný čas našetřit i v dobách, kdy do kapsy bylo hodně hluboko.

Jawáckým malým motocyklům se říká souhrnně Pionýr, přezdívek mají ale spoustu, nejčastěji fichtl či pincek. Fichtl podle kdysi daňově zvýhodněných malých motocyklů, do kterých se často montoval malý motor německé značky Fichtel & Sachs. Mnoha malým motorkám i z pozdější doby se proto říkalo fichtl, i když už tento motor nevyužívaly.

Na fotkách vidíte model Jawa 50/555, který vychází z prvního typu 550, zvaného pařez podle nezaměnitelného tvaru vystouplého sedla. Padesátka v názvu odkazuje na instalaci malého motoru, naležato uloženého dvoudobého vzduchem chlazeného jednoválce o objemu 49,8 kubického centimetru. 

Pařez jako moped

Úplně první řada Pionýr s typovým označením 359 byla ve skutečnosti moped s pomocnými pedály. V roce 1955 vznikla padesátikusová testovací neboli nultá série. Tím, že byl vedený jako motorkové kolo, dalo se na něm jezdit bez řidičského průkazu. Od koncepce se šlapadly se ale u sériového provedení Pionýru upustilo.

Pařez byl první malá Jawa navržená slavným jawáckým šéfkonstruktérem Josefem Jozífem. I když stroj představený v roce 1955 pocházel z dílen Jawy, výroba se v rámci industrializace Slovenska umístila do Povážských strojíren v Považské Bystřici. Jawa 550 byla vedená jako licenční výrobek a Považské strojírny musely českému závodu platit za použití loga i veškerou projektovou dokumentaci. Jiří Wolmuth v knize Jawa 50 Pionýr uvádí, že do centrálního podniku značky musely strojírny posílat 100 tisíc korun ročně.

Jawa 50/555 Pionýr | Video: Blahoslav Baťa, Eva Srpová

Wolmuth také připomíná, že pařez zpočátku trpěl častými "dětskými nemocemi" a kritikou nešetřil ani tehdejší tisk. Částečně za nedostatky mohla překotně zavedená výroba v továrně, která dlouhá léta motocykly nevyráběla. Jawa se ale k poruchovosti stroje měla postavit čelem a v rámci garančních oprav nedostatky odstraňovat zdarma. Výroba typu 50/550 se ukončila v létě 1958.

V té chvíli přišel na trh inovovaný typ 555. Lehce se poladil motor, jehož výkon se zvýšil z 1,2 kW na 1,6 kW při 5000 otáčkách. A tak se s ním dá rozjet i rychlostí 60 km/h. 

Má stejný rám z pařezu, dostal už ale přepracovanou kapotáž s ochrannými plechy kolem zadního kola. Jednak to zabraňovalo stříkání nečistot od kola při jízdě a jednak úpravou kapotáže nad zadním kolem vznikl prostor pro praktický nosič. Novější typ Jawy dostal také tachometr a elektrickou houkačku. Jiří Wolmuth v knize Jawa 50 Pionýr uvádí, že v roce 1958 stroj stál 2500 korun, přičemž tehdejší průměrný plat byl necelých 1200 Kčs. 

Výrobní čísla modelové řady 555 měla údajně začít cifrou 150 000, a celkem se vyrobilo přes 300 tisíc motorek. Štítek se nachází na zadní straně přední vidlice. Kola jsou navzájem měnitelná, řetězové kolo je oddělené.

Typ 555 se vyráběl ve dvou variantách, "Standard" a "De Luxe", přičemž luxusnější měl výplety kol pochromované, zatímco základní natřené stříbřenkou. Později se také nabízel model s ochrannými plechy před koleny, kterým se říká "revmaplechy". Zkrátka malá Jawa je tak trochu český ekvivalent italské Vespy.

Někdy také můžete vidět stroje s delším sedlem. Ne že by byl motocykl určený pro dvě osoby, i proto má jednom jedny stupačky, ale názory na to, proč tomu tak bylo, se různí. Část odborníků tvrdí, že tyto motorky s prodlouženým sedlem byly určené pouze na export. "Delší sedlo se nechat instalovat mohlo, když byl řidič větší, při jízdě se mohl zadkem trochu posunout dozadu, bylo to pohodlnější," zase tvrdí Radek Uhlíř, sběratel motocyklů Jawa.

Nejčastěji se stroj lakoval typickou jawáckou vínovou barvou, takzvaným odstínem višeň tmavá, je možné ale občas vidět i jinak barevné kousky, například blankytně modré či světle zelené. I na typ 50/555 platily Povážské strojírny licenci Jawě, i když výše zmíněné úpravy už provedli slovenští konstruktéři.

Situace se změnila až v roce 1963, kdy přišel na trh model Jawa 05, navržený již výhradně na Slovensku. Vzhled malého motocyklu se zásadně proměnil ve skútrové provedení, které ještě podtrhlo převážně dvoubarevné lakování. Později ještě vznikly typy 20, 21 a 23 (Mustang), výroba malých Jaw se ukončila až v 80. letech a pravděpodobně celkem jich vzniklo přes 1,5 milionu. Zejména typ 20 byl extrémně úspěšný, vyvážel se do osmdesáti států světa a prodalo se necelého půl milionu strojů.

Pionýry jako sběratelský kus
Ačkoli ještě zhruba před deseti lety neměly příliš velkou hodnotu a většina majitelů se jich zbavovala, dnes se cena pionýrů mezi sběrateli pomalu zvedá. Nejvíce získávají na ceně především první typy, tedy pařez.

Zvyšující se zájem o tyto stroje se projevuje například na veteránských aukcích, mezi největší takové patří Retro Garáž konaná dvakrát ročně v prostorách výstaviště v Lysé nad Labem. Lidé si tu staré motorky a automobily pořizují především z nostalgie.

Pincek za šípky

Tento krásně zrenovovaný kousek vyjel po padesátileté pauze, kdy byl odložený na půdě, z renovační dílny Jiřího Havelky. Kdysi si ho pořídil za našetřené peníze majitel ze Šumperska. "Bylo mi patnáct a celé léto a podzim jsem strávil brigádou, sbíral jsem šípky," vzpomíná. Pincek má originální původní registrační značku, za kterou se každý otočí.

"Za raketovým růstem cen některých veteránů, a především starých Jaw, je i to, že peníze pomalu ztrácí hodnotu a lidé řeší, co za ně pořídit," myslí si Pavel Kočí, organizátor Retro Garáže.

Nejžádanější auta a motorky jsou podle něj ty, ke kterým mají lidé vztah. V mládí se na nich učili jezdit nebo je vlastnili jejich tátové a dědové. Proto se dnes zvedá hodnota veteránů, které se dřív na vesnici prodávaly za flašku rumu nebo jen za cenu šrotu. A právě to je případ pionýru, jehož cena pomalu roste.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Web Ředitelství silnic a dálnic obnovil po úterním kybernetickém útoku částečně provoz

Web státní organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je opět částečně funkční. V úterý ho ochromil kybernetický útok a server byl od té doby nedostupný, nebo na něm nebyl žádný obsah. Nadále však mimo provoz zůstává server, na kterém organizace zveřejňuje dopravní informace. Počítačové systémy ŘSD počátkem tohoto týdne napadl software, který zašifroval data. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) byl kybernetický útok na profesionální úrovni.

Ještě v sobotu kolem poledne bylo na webu ŘSD pouze logo organizace a nápis "Omlouváme se, probíhá nahrávání obsahu." V neděli odpoledne už má úvodní stránka původní podobu z doby před útokem. Nefungují ale sekce webu týkající se veřejných zakázek a technických předpisů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zvýšit potravinové zásoby státu na 15 dní by stálo až 12 miliard, řekl šéf Správy státních hmotných rezerv

Stát má pro případ nouze uloženo ve skladech 13 milionů denních dávek potravin, které by pokryly spotřebu na zhruba 1,3 dne. Navýšení zásob potravin na 15 dní by stálo až 12 miliard korun. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Ministerstvo zemědělství v současnosti navrhuje navýšit rozpočet organizaci spravující státní zásoby o půl miliardy korun.

O navýšení zásob potravin ze tří na 15 dní rozhodla předchozí vláda koncem loňského roku, uvedl Švagr. "Těch 15 dnů ale není záležitost příštího roku. Vloni byla dohoda, že bychom měli jít na těch 15 dnů v příštích 15 letech," upozornil. Vláda to ale může změnit, dodal. Naplnění skladů na více než dva týdny by vyšlo stát při současných cenách na 11 až 12 miliard korun, odhadl Švagr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy