Škoda Rapid a Seat Toledo jsou dvojčata. Vyrábějí se na stejné výrobní lince. Přesto v Česku bude mít vždy lepší pozici vůz s okřídleným šípem. Seat může bojovat vlastně jen designem.
K týdennímu testu získala redakce online deníku Aktuálně.cz vůz v šedivé barvě se čtyřválcovým zážehovým motorem 1,2 a ve výbavě Reference.
Tato výbava Seatu Toledo obsahuje vše, co je podle našeho názoru pro řidiče při řízení v automobilu důležité. Tedy šestici airbagů, elektronickou stabilizaci, rádio, elektricky ovládaná přední okna a zrcátka, světla pro denní svícení, klimatizaci, rádio, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, výškově nastavitelné pásy, sedadlo řidiče i volant. Cena takového vozu je 332 900 korun.
Stvoření vozu, který je v případě Škodovky zcela novou modelovou řadou a v případě Seatu návratem ke klasickému typu vozu, je reakcí koncernu Volkswagen na krok francouzských automobilek, které začaly nabízet velký automobil za velmi přijatelnou cenu.
Už z toho je jasné, že design musí být zajímavý, ale vše je podřízeno praktičnosti a také vůz musí zařazovat do jasné kategorie. U Škodovky jde o mezistupeň mezi fabií a octavií, u Seatu mezi ibizou a leonem. Oba větší automobily musí už na první pohled působit hodnotněji.
Názory na design mohou být rozdílné. Zatímco v případě Škody Rapid se autorovi testu více líbí příď, u seatu zase záď. Toledo totiž zezadu opticky rozšiřují horizontálně orientované, navíc dělené světlomety.
Kufr musí potěšit
Interiér obou vozů je stejný - odlišné jsou jen volanty, hlavice řadicí páky a také grafika přístrojových ukazatelů.
Zavazadlový prostor působí - jak je u díla vývojových pracovníků Škodovky již standardem - skvěle prostorně a skladně. Ale zatímco například octavia nabízí ok a háčků k upevnění a zavěšení nákladu mnohem více, u toleda už se pochopitelně na množství - vzhledem k nutné úspoře nákladů - šetřilo. Pod dnem se nachází rezerva, která je u seatu v ceně.
Použité materiály jsou logicky také horší. Ať se to týká koberce v zavazadelníku či plastů na palubní desce. Jde však stále ještě o únosnou míru. Některé prvky, například ovládací knoflíky klimatizace či rádia, už ale působí trošku archaicky.
Volant je v tomto stupni výbavy sice plastový, ale osázený množstvím ovládacích tlačítek. Vedle telefonu a rádia se jimi dá ovládat i palubní počítač.
Sedačky jsou pohodlné pro většinu běžných postav. Jen vzadu se už člověk s výškou nad 180 centimetrů nemůže zabořit do opěradla, protože v takovém případě by hlavou tlačil do střechy. Pro kolena je tu však místa dost a dost.
Drahý motor není třeba
Pokud se cestuje vzadu jen ve dvou, lze vyklopit prostřední loketní opěrku, ve které jsou i dva držáky nápojů. Za opěrkou je výklopné víko otvoru do zavazadlového prostoru. Díky tomu lze pak v interiéru převážet lyže či jiné dlouhé předměty.
Testovaný vůz poháněla slabší ze dvou čtyřválcových benzinových dvanáctistovek. 63 kW je však naprosto dostatečný výkon, pokud samozřejmě není vůz naložen pěti lidmi a ještě těžkými zavazadly.
Odhlučnění není na takové úrovni jako například v novém leonu, ale pokud řidič přeřazuje na vyšší stupeň v náležitých otáčkách, není zvuk motoru obtěžující. Intenzita aerodynamického hluku je také v pořádku, nepříjemně hlasité zvuky jsme v autě zaznamenávali spíše od podvozku při jízdě po nekvalitní silnici.
Při dálniční stotřicetikilometrové rychlosti ukazoval otáčkoměr zhruba údaj 3200, což je příznivé jak z hlediska zmiňovaného hluku, tak i spotřeby. Na tabulkovou hodnotu 5,1 litru na sto kilometrů v kombinovaném režimu se řidič dodržující povolené rychlostní limity těžko dostane, ale šestilitrová spotřeba na delších vzdálenostech je velice reálná.
Fotogalerie: Rapid a Toledo - shodné rysy i odišnosti
