Jablonečtí silničáři ji používají už třicet let, ale zatím má najeto pouhých třináct tisíc kilometrů. Sněhová fréza využívající techniku ruského nákladního vozu ZIL 131 vyráží podle jejího řidiče Martina Honzejka na vozovku pouze v případech, kdy jde opravdu do tuhého.
"Poslední tři roky zůstávala v garáži, ten poprašek zvládly pluhy. Naposledy jsem si s ní zajezdil asi dvacet dní v roce 2012. To byla pořádná zima. Ta letošní není zdaleka taková, byli jsme v akci asi týden," popisuje.
Jeho ruský požírač a přemisťovač sněhu disponuje sice obřím výkonem až 250 koní, ale jeho maximální rychlost činí jen 40 km/h. Naftový šestiválec totiž musí přes soustavu převodovek pohánět nejen kola, ale také šnekovou frézu.
Čtyřicítkou jezdí Martin pouze tehdy, když neodstraňuje sníh. Při čištění se jezdí většinou krokem. "Záleží na konzistenci sněhu, jak je tvrdý a zmrzlý. Pomalá jízda je při práci nutností, z auta není moc vidět. Zatím jsem neměl žádnou kolizi a u toho bych rád zůstal," vysvětluje řidič monstra.
Jízda s ním ho baví a neměnil by ani za modernější unimogy, jejichž kabina je na rozdíl od spartánského Zilu pohodlná jako obýváček.
