Pick-up je svérázné řemeslo, které už v Evropě zajímá jen omezený okruh zákazníků. Všechny silnice máme vyasfaltované, přehrady i velká sídliště vybudované. Zájem mají menší stavební firmy, lesníci a energetici.
Jenže čím méně zákazníků, tím tvrdší boj o ně. Globální hráči, kteří po celé dekády vyvážejí pick-upy do chudších částí světa, museli před deseti lety zpozornět, když Volkswagen uvedl Amarok. Zvládl těžkou práci, navíc mnohem lépe jezdil. Na což Evropané slyší.
Teď sedíme za volantem nového Fordu Ranger a kouzlo se opakuje. Zatímco ve starších pick-upech jsme měli pocit, že řídíme zmenšený náklaďák, Ranger jede hladce a plynule jako zvětšené osobní auto. Má přesné řízení, spojité pohyby karoserie a nerovnosti tlumí, aniž by je přeskakoval.
Zdatně to předvádí po cestě do terénního areálu v Bělé pod Bezdězem přes Kokořínsko, kde ještě zbývá pár neopravených okresních silnic s horším povrchem. Přestože záď vozu nezatěžuje žádný náklad, Ranger neuskakuje ani v zatáčkách a nechá se vodit přesně jako Fiesta.
Na této proměně má svůj podíl rozšíření náprav o podstatných 60 milimetrů. Širší je celá přední část, a to kvůli zástavbě vidlicového šestiválce. Nový Ranger totiž vyvinuli u Fordu, ale ve spolupráci s Volkswagenem a podle jeho požadavků. Ze stejné líhně bude i příští Amarok a také bude mít motor V6.
Ford ovšem používá třílitrový šestiválec z vlastní dílny, známe ho ze starších modelů Land Roveru. Spojený je s desetistupňovým planetovým automatem, který používají větší americké pick-upy jako F-150.
Nekompromisní požadavky na terén potvrzuje výchozí pohon zadních kol, mechanická uzávěrka zadního diferenciálu, redukční převodovka a připínání přední nápravy "natvrdo" bez diferenciálu středového.
V takovém režimu se s autem nedá zatáčet na suchém asfaltu, což je v této třídě obvyklé. Ford ale u vyšších verzí Tremor a Wildtrak poprvé doplnil i automatický režim. Řízený je elektronicky podle trakčních podmínek - jako u osobních aut. Když okolnosti dovolí, čtyřkolku odpojuje přídavnou spojkou u předního diferenciálu.
Jak jsme si mohli v Bělé vyzkoušet, terénní řemeslo zvládá Ranger skvěle. Do svahu se vyškrábe bez zaváhání a souhra mechanické trakce s elektronickými asistenty je zcela nenápadná.
Královský nadhled tomu všemu dodává síla třílitrového dieselu s plynulým záběrem hydraulického měniče převodovky. V osobních modelech už by neprošla limity emisí CO2, Ranger je ale homologovaný ve třídě N1.
Český dovozce potvrdil, že z objednávek, které přijímá od loňského září, asi dvě třetiny tvoří právě šestiválce. Jeho cena přitom začíná na 1,7 milionu korun. Základní verze LT s krátkou kabinou, dvoulitrovým motorem a ručním řazením stojí 1 252 000 korun.
