Jsou ostatní značky tak natvrdlé, že na Italy pořád nestačí? Ale ne, jen se pokorněji přizpůsobují příkrým limitům emisí CO2. Do pohonu zapřahají složité přeplňované motory s choulostivým přímým vstřikováním, v zájmu aerodynamiky staví stále placatější a stísněnější karoserie. Kvůli váze šidí hlukovou izolaci a změkčují čalounění sedadel, takže z nich dřív bolí záda.
Fiat tohle všechno s italskou bezstarostností ignoruje. Základní motor 1.4 16V má výstroj jako z devadesátých let a střecha vozu leží o poctivých pět čísel výš než u Golfu, takže snáz nastoupíte a lépe vidíte na semafory. I sedadla jsou akurátně tuhá a komfortně široká. Tipo také minula móda přehnané digitalizace s dotykovou obrazovkou, kde si bez listování košatým menu nenastavíte ani topení. Tady najdete pro všechno samostatný čudlík.
Pohodlné je i sezení vzadu. Nejenže je tu dost místa před koleny, ale díky vyšší střeše se nemusíte krčit tak nízko u podlahy - sedák je ukotvený komfortně vysoko. České rodiny potěší také hluboký a dlouhý kufr s objemem 440 litrů, o 60 víc než v Golfu. Jak to? Tipo nemá v žádné verzi pohon 4×4 ani nezávislé zavěšení kol, které by vespod zbytečně zabíraly místo.
Jednodušší konstrukce podvozku přesto neznamená žádné kompromisy v komfortu jízdy. Zapomeňte na hlasité bouchání, jaké předváděly na hrbolech minulé Octavie nebo Peugeoty 308. Tipo se díky příkladně tuhé karoserii a jemnému naladění nese suverénně, většinu kanálů a rigolů jen lehce přecupitá. Není přitom ani zbytečně měkké, aby se houpalo a naklánělo. Prostě zlatý střed.
Benzinová čtrnáctistovka bez turba je v této třídě už hodně vypjatý minimalismus, dynamicky od ní nelze čekat zázraky. Abyste stíhali dnešní provoz ve městě, musíte ji docela točit, na dálnici už ani vytáčení nepomůže. Tohle je verze pro ty, kteří nespěchají. Což ale neznamená, že by trpěli hlukem. Motor je utlumený velice příjemně a šestistupňová převodovka drží otáčky příznivě nízko, takže vás ani delší cesta zbytečně neunaví.
Pohled na německá, francouzská a korejská auta bezstarostně svištící do kopce v levém pruhu je ovšem dvojznačný. Jejich majitelé se s plynem v podlaze řítí vstříc kolapsům turbodmychadel, defektům vysokotlakého vstřikování a pístům rozstříleným od detonací. S Tipem 1.4 se vám nic takového nestane a než všichni ti dobrodruzi v servisu vymění kompletní motor, zase je dojedete. Jen probůh nevěřte uživatelskému návodu, že by miniaturní třílitrová náplň oleje vydržela 30 000 km. Po takových panácích olej neměňte dvakrát, ale raději třikrát častěji.
Černé kliky a zrcátka obvykle na testovacích "voňavkách" nevídáme, ale tady patří ke vtipu akční edice Street Italia. Její pointou jsou švihácká černá litá kola, která z nelakovaných částí karoserie náhle udělají módní doplňky. Na našem pastelově červeném kousku to vypadá vskutku dobře, navíc je slušná i výbava uvnitř: multifunkční kožený volant, digitální rádio s Bluetooth, přední elektrická okna a tempomat.
Fiat Tipo 1.4
Motor: benzinový 4válec, 1368 cm3
Výkon: 59 kW při 6000 ot./min
Točivý moment: 127 Nm při 4500 ot./min
Nejvyšší rychlost: 182 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 12,4 s
Kombinovaná spotřeba: 6,6 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 440 l
Cena: od 314 900 Kč
S příplatkovou automatickou klimatizací a parkovacími senzory to vyjde na 354 600 Kč, což je v této třídě nevídaná láce. S letní prémií se na podobnou cenu dostane jen výprodejový Hyundai i30 1.4, zatímco srovnatelně vybavená Škoda Scala 1.0 TSI stojí 417 800 Kč.
Nejde ale jen o pořizovací cenu. Vedle Hyundaie i30 je Tipo posledním vozem v této třídě, který nabízí takhle jednoduchý a při správné údržbě věčný motor. Servisní náklady slibuje dlouhodobě nízké, ale v laboratoři nevyčaruje tak příznivé emise CO2. Obzvlášť když se takhle italsky zapomenete s aerodynamikou. Jestli má celá značka Fiat příští rok dosáhnout 91 g/km a Tipo udává 150, nejspíš taková nabídka nevydrží věčně.
