Aktuálně.cz: Může se v budoucnu stát, že Shell přestane zcela prodávat benzin a naftu a bude se soustřeďovat jen na elektřinu či vodík?
Ne v blízké budoucnosti. Ne v průběhu deseti až dvaceti let.
Jaký pohon je v Evropě budoucností nových automobilů? Vodík, nebo elektřina?
To je velice těžké. Kdybych to věděl, asi bych neseděl tady, ale plavil bych se v Karibském moři. Ale jak to v tuto chvíli vypadá, prodeje elektrických aut rostou, v porovnání s vodíkovými vozy, velice rychle. Stále se ale bavíme o malých číslech. Celosvětově jde o 3,1 milionu elektromobilů, zatímco celkový počet aut se celosvětově blíží k miliardě. Máme však také vodíkové stanice v Německu, Velké Británii nebo USA, protože nikdy nevíte, co se stane. A když se preference změní, chceme být u toho.
Na stavbě vodíkových čerpacích stanic pracujete s několika firmami, mimo jiné i s Toyotou. Jak daleko je tento projekt?
V Německu máme joint venture (společný podnik) s firmami jako Linde, Daimler, OMV nebo Total. A tento společný podnik plánuje v příštích letech vybudovat stovky čerpacích stanic na vodík. Musíme však brát v úvahu také počet vodíkových automobilů. V současnosti máme v Německu deset vodíkových čerpacích stanic a další stavíme tak, jak roste zájem o tyto vozy. Ten nicméně roste pomalu.
Jak budou vypadat čerpací stanice v budoucnosti?
V Shellu máme nějaké nápady, které příští rok začneme testovat. Výrazně se například zvětší plocha čerpací stanice určená maloobchodu (v České republice spolupracuje Shell s Billou - pozn. red.). Dnes když jedete kolem stanice, nejprve vidíte stojany a za nimi je obchod. To se v budoucnu změní a na úrovni silnice bude obchod a teprve za ním zařízení pro nejrůznější energetické zdroje jako benzin, nafta, LPG nebo LNG (zkapalněný zemní plyn), ale i vodík či elektřina. Zvětší se také prostor pro parkování automobilů.
Jaké jsou příjmy z tohoto konceptu čerpacích stanic? Dá se například říct, že už maloobchod překonal palivo?
Nemohu vám říct konkrétní čísla pro Českou republiku. Ale v některých zemích, jako například Velká Británie, Holandsko nebo Německo, máme již dnes širokou maloobchodní síť. Chtěli bychom, aby se 30 až 40 procent zákazníků zastavilo jen kvůli nákupu v obchodě, 50 až 60 procent zákazníků by kupovalo palivo i zboží a asi 40 až 50 procent zákazníků by se zastavilo jen pro palivo. Trendem je více a více nákupů v obchodech, rostoucí počet nákupů zboží i paliva a menší procento nákupů jen paliva. Například v Norsku už dnes máme více než polovinu příjmů čerpacích stanic z maloobchodu.
Velká Británie chce zakázat prodej benzinových a naftových aut kolem roku 2040 a podobně uvažují i další země. Jak takové rozhodnutí Shell ovlivní?
Je důležité říct, že i nadále musíme poskytovat zákazníkům řešení mobility. A v budoucnosti bude nabídka těchto řešení daleko širší. Kolem roku 2040 se zvýší počet automobilů ze současné miliardy na zhruba dvě miliardy. Z toho sice bude velké množství jezdit na elektřinu, stále ale bude hodně aut se spalovacím motorem. Takže i když dojde k jejich zákazu, nějakou dobu ještě budou v provozu. V tu chvíli ale musí být mobilita vyřešena elektrickými či vodíkovými auty. Tedy něčím, čím budou chtít lidé cestovat, ovšem ne nutně řídit. Je totiž pravděpodobné, že auta budou autonomní. Dále musí existovat infrastruktura, která potřebu mobility uspokojí, ať už jde například o dostupnost elektromobilů, či dobíjecí stanice pro ně. A my bychom se na tom chtěli podílet.
Bavíme-li se o elektrických autech, tak na dobití baterií je dnes potřeba větší množství času než na tankování. Změní to nějak budoucí podobu čerpacích stanic?
Dnes máme stojany s kapacitou 15 kW, které stačí k dobití baterií za asi 30 minut. Zákazník však na stanici stráví kolem deseti až patnácti minut. Nepřijíždí totiž se zcela prázdnými bateriemi a naopak neodjíždí s plnou kapacitou. A v těch deseti až patnácti minutách si koupí noviny, kávu nebo sendvič. Ani dnes to není těch 30 minut a v budoucnu se tato doba ještě sníží. Jsme součástí projektu Ionity, kde se vyvíjí vysokovýkonné nabíjecí stanice s kapacitou až 350 kW. Ty budou vystavěny kolem dálnic, mimo jiné i v České republice. A u nich je čas potřebný k dobití jen pět minut.
A otázka na závěr. Jaké máte auto?
Doma v Maďarsku řídím Maserati GranCabrio. Ale v současné době žiji v Londýně, kde auto nemám, protože řídit ho především v centru není příliš praktické. Takže jsem aktivní uživatel Uberu a sdílených kol. A mimochodem, mé první auto byla Škoda 100.
Opravdu? Líbila se vám?
Miloval jsem ji. Jednou jsem s ní jel z Budapešti do Benátek, pak do Rakouska a Tuniska. Lidé mi říkali, že jsem blázen, protože to auto bylo staré. Já jsem si však užíval každý okamžik. Opravdu jsem to auto měl rád. A když ho porovnám se svým současným Maserati, tak tehdy pro mne byla Škoda 100 jako to Maserati. Byla vším, co jsem mohl řídit. Je to o tom, že člověk je s mobilitou propojen i emocionálně. A je to také ukázka toho, jak se vše vyvíjí. Pro dnešní mladou generaci je vlastnictví či řízení auta něco trochu jiného než pro mou generaci.
