Na řadu přichází zdražení i omezení. Automobiloví dovozci bojují s limity emisí CO2

Martin Přibyl Martin Přibyl
24. 3. 2020 16:02
V rámci Evropské unie by průměrné nově prodané auto nemělo za jízdy vypustit více než 95 gramů CO2 na kilometr, výrobcům, kteří svoje limity překročí hrozí pokuty. Svým dílem musí přispět i česká zastoupení automobilek. Jak kartami zamíchá pandemie, zavírání továren a poklesy prodejů, je zatím nejasné.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Škoda Auto

"Od letošního roku platí na trhu nová pravidla hry," řekl na výroční tiskové konferenci Porsche Česká republika, tedy dovozce značek VW, Seat a Audi, šéf Jan Hurt. Cestou k úspěchu už podle něj není prodat co nejvíce aut s nejvyšší výbavou, důležité je i splnění limitů CO2 a obojí rozhodně nemusí jít ruku v ruce.

Pro řadu automobilek to znamená, že mají pro konkrétní trhy stanovený limit emisí CO2, který musí na národní úrovni splnit. V případě Česka je pochopitelně vyšší než celoevropských 95 gramů, v zemích se velkým prodejním podílem a potenciálem elektromobilů je naopak nižší.

Neznamená to tak ještě nutně, že by zatím automobilky nutily českým zákazníkům elektrovozy s nulovými emisemi CO2. Významnou roli budou hrát i hybridy, plynová auta a staré dobré diesely. Pomůže jim i to, že jeden prodaný elektromobil se bude ještě letos ve statistikách počítat za dva. Podrobnosti o výpočtu flotilových emisí CO2 naleznete zde.

"Dvě třetiny našich prodejů tvoří auta, která pro nás mají příznivou normovanou spotřebu a s nimi spojené emise CO2. Jedná se o Astru, Corsu nebo crossover Crossland," vysvětluje mluvčí Opelu Martin Hejral. Prodejci se tedy v případě Opelu budou snažit prodat co nejvíce ekologických aut, zatím ale není vysloveně nutné, aby se ve valné většině případů jednalo o elektromobily.

U Opelu se následně měsíčně vyhodnocují průměrné emise prodaných aut, které se musí hlásit do ústředí koncernu PSA, pod něj značka spadá. "V lednu už nám výsledky vyšly tak, jak jsme potřebovali, a únor je rovněž na dobré cestě," říká Hejral. Kdyby se na konci roku cíle splnit nepovedlo, importér by přišel o svůj podíl na marži, z nějž žije.

Jak ale veškeré výsledky a plány ovlivní současná situace s pandemií nového koronaviru, je zatím nejasné.

Svůj interní cíl pro emise CO2 má i Škoda a Hyundai. "Do nákupu úsporných aut nechceme nikoho nutit, chceme zákazníky, velké i malé, pozitivně motivovat," říká šéf prodeje Škody v Česku Jiří Maláček a notuje si s mluvčím Hyundai Janem Pohorským.

Příkladem mohou být v porovnání s konkurencí nízké ceny elektrického modelu Citigo, nebo i soukromníkům přístupný příplatek za plynové verze modelů Scala a Kamiq. Výhodnou cenu rovněž nasazuje doprodejová plynová Octavia. Hyundai chystá speciální zaváděcí akci na první v Česku vyráběný elektrovůz, model Kona Electric, a koncem roku by 75 procent jeho nabídky mělo být nějakým způsobem elektrifikovaných.

"Pomohou nám i zlepšení aut ve výrobě," říká Maláček. To je vidět například na nové Octavii, u jejíž naftové verze o výkonu 85 kW mezigeneračně klesla spotřeba o 0,6 litru a emise CO2 se snížily na 93 gramů. Něco podobného se povedlo Opelu u klíčového modelu Astra.

Podle Maláčka tak tlak na nízké emise CO2 přináší i benefit zákazníkům - nižší spotřebu. Některé méně úsporné modely naopak končí, podle informací webu autorevue.cz by to měl být případ vrcholného osmiválcového VW Touareg.

Ne všechny automobilky však jdou cestou národních limitů. "Skupina BMW řeší snížení emisí na celoevropské úrovni. Žádný limit dán nemáme, je určen modelovým mixem, který chceme zákazníkům v letošním roce prodat," popisuje situaci u mnichovské automobilky mluvčí David Haidinger. Konkrétně to znamená to, že prodeje některých modelů (typicky X5 a X7) jsou limitovány kvótami. "Kdybychom mohli, tak bychom takových aut mohli prodat více a v kratším čase," tvrdí mluvčí.

Zákazníkům se tak prodlužují dodací lhůty, čemuž se ostatní automobilky chtějí vyhnout. "V našem případě by kupující na prodloužených dodacích lhůtách nebo odkladu přihlášení vozu neměl nic poznat," tvrdí mluvčí Opelu Martin Hejral.

Ještě koncem února tak prodejci plánovali, že se emise projeví na ceně aut. "S ohledem na rostoucí požadavky Evropské unie na emise a bezpečnost aut, ceny klesat nemohou," řekl při uvedení modernizovaného provedení elektrického modelu Zoe šéf českého Renaultu Zdeněk Grunt.

Malé auto, které se prodává v akci za necelých 700 000 korun, bude podle něj za pár let dost možná normální. Cenová politika Škody, která svůj elekotromobil Citigo-e iV prodává za 479 000 korun, se slevou za 449 900 korun, je podle něj dlouhodobě neudržitelná.

Jak ukazuje naše srovnání vývoje cen Škody Octavia, Toyoty Corolla (Auris) a Hyundaie i30, jedinou značkou, která dokáže držet ceny na podobné úrovni u svého klíčového modelu celých posledních pět let je Hyundai. U Škody i Toyoty auta zdražila, byť je to často dáno také vyšší úrovní standardně dodávané výbavy. U Hyundai zdražení může přijít s příchodem modernizované verze oblíbené "í-třicítky", premiéru měla mít na nakonec zrušeném autosalonu v Ženevě.

Zdražení přiznává i Ford, týkalo se konkrétně modelů s vyšší normovanou spotřebou: Mondea s pohonem 4×4 nebo rodinné dodávky Tourneo Custom s automatem. "Kdyby nám emise v polovině roku nevycházely, opět tyto modely s vysokou spotřebou zdražíme," říká šéf českého zastoupení Fordu Attila Szabo.

Foto: Jan Kačer

Dojmy dokumentují čísla analytiků. Podle statistik společnosti EY vůz v základní výbavě ke konci roku 2019 zdražil v průměru o 3,8 procenta v porovnání s předchozím třetím čtvrtletím, oproti lednu 2018 došlo dokonce k průměrnému 8,3% zdražení.

Paradoxní přitom je, že tahounem zdražení jsou ty třídy aut, kde je zákazník nejcitlivější na cenu. Týká se to městských miniaut, malých vozů a nižší střední třídy. V případě třídy Octavie došlo dokonce od ledna 2018 k 14% nárůstu. Jediná třída, která zlevňuje jsou velké luxusní vozy od BMW řady 5 výše.

Zdražení se podle dat vybermiauto.cz nevyhnulo ani značce, která má ke splněné limitů CO2 v celé Evropě nakročeno nejlépe, Toyotě. Byť podle zprávy analytické společnosti PA Consulting japonský koncern o dvě desetiny gramu, vedení automobilky je přesvědčeno o opaku. "Emisní cíle splníme," myslí si šéf evropské Toyoty Johan van Zyl a ke splnění limitů je firma již dnes velice blízko i podle Martina Pelešky, šéfa českého zastoupení.

Pro Toyotu z toho plyne, že si na rozdíl od konkurence nemusí lámat hlavu s limity: "Díky vysokému podílů hybridních modelů, který i v Česku přesahuje 40 procent, nejsme absolutně nijak omezeni v rámci modelové řady, ani v rámci přídělů jednotlivých modelů, či druhů paliva. Nemáme ani stanoveny emisní cíle, které bychom měli na úrovni Česka plnit," tvrdil ještě před vypuknutím pandemie koronaviru Peleška. V rámci dlouhodobé strategie Toyota se nicméně Toyota bude snažit zvýšit podíl hybridních verzí.

Toyota díky hybridům proto neplánovala, že by v Česku musela naskakovat na čistě elektrický vlak. Ač značka bateriové vozy chystá, u nás do konce roku nebudou. Přijde jen plug-in hybridní verze Toyoty RAV4, která bude schopna čistě na elektřinu ujet 50-60 kilometrů a bude moci být vybavena EL značkami umožňujícími mimo jiné parkovat zdarma v pražských modrých zónách.

Situace se ale změní, pro roky 2025 a 2030 se chystají ještě přísnější limity oxidu uhličitého. Klesnout by měly na 80, resp. 59 gramů na kilometr. Klasické hybridní Toyoty budou na takováto omezení již dost možná krátké. A i Toyota bude potřebovat čistě elektrické vozy, ať už bateriové nebo s vodíkovými články.

Právě ten je dlouhodobou sázkou japonské firmy. Již nyní umožňuje daleký dojezd a rychlé tankování. Jenže také naráží na nedostatečnou infrastrukturu, jestli je v Česku zhruba 400 dobíjecích stanic pro elektromobily (a není jich dost), vodíková plnička je jedna a neveřejná.

Toyota tak sice má připraven svůj model Mirai, který má vodíkovou technologii zpopularizovat, ale zatím ho na český trh nemohla uvést, protože není kde tankovat. "Spolupracujeme se společností Unipetrol a víme, že první projekt veřejné stanice je již v běhu. Posunout by se to mělo ještě v první polovině tohoto roku," říká Peleška.

Aktuálně se pracuje na uvedení druhé generace Mirai, která se má začít vyrábět koncem roku 2020. "Každý prodaný vůz bude hrát důležitou roli," myslí si Peleška. Pokud totiž vodíková auta budou v Evropě převálcována bateriovými elektromobily, mohla by se situace obrátit a na konkurenční značky, které chystají velikou bateriovou ofenzivu, by mohla začít ztrácet Toyota. 

V Česku však zatím nejsou dobré podmínky ani pro rozšíření elektroaut. Síť dobíjecích stanic mimo Prahu je řídká, neexistuje jednotný systém pro jejich odblokování a jak upozorňuje Petr Janeba ze Škody Auto chybí i centralizovaná podpora pro jejich pořízení.

"Česko je v Evropě třetí od konce v podpoře elektroaut. Chybí třeba i daňová zvýhodnění," říká. Velká naděje pro zvýšení počtu elektromobilů v Česku tak podle něj není. A i z toho musí dovozci vycházet ve své strategii pro dosažení dílčích cílů emisí CO2.

Veškeré výše zmíněné strategie jednotlivých značek ale zásadně ovlivní rozšíření pandemie nemoci Covid-19, která se v březnu rozšířila po celé Evropě a donutila automobilky zavřít továrny a prodeje nových aut se propadly.

Jak se tedy budou vyvíjet plány na snížení emisí, v tuto chvíli není zcela jasné. Michele Crisci, šéf italského sdružení zahraničních autovýrobců, kteří na Apeninském poloostrově působí, se již vyslovil pro odložení limitů CO2 a posílení politiky finančních pobídek. Ty by se podle něj mohli třeba vztahovat na všechny modely, které mají emise oxidu uhličitého nižší než 95 gramů. To by znamenalo, že by levněji šla pořídit i naftová Octavia čtvrté generace. Po odložení limitů oxidu uhličitého volají i čeští lidovci.

 

Právě se děje

Další zprávy