Zatékalo do ní a nebrzdila. Škoda Rapid z Bratislavy byla noční můrou, z Kvasin okouzlila Brity

Rapid byl posledním produkčním kupé, které vyrobila Škoda Auto, konkrétně pobočný závod v Kvasinách.

Produkce Rapidu skončila v lednu 1990, kdy byly v nabídce verze 135 a 136 s motory ze Škody Favorit.

Historie kupé se začala psát v září 1981, kdy se na strojírenském veletrhu v Brně ukázala Škoda Garde, přímý předchůdce Rapidu.

Garde technicky vycházelo ze Škody 105 a 120, jeho vývoj odstartoval už počátkem 70. let.

Zatímco původně byla v plánu výroba zhruba tří stovek aut do konce roku, reálně jich vzniklo jen pár desítek.

Podobně jako sedany 105/120 mělo i Garde motor vzadu, konkrétně dvanáctistovku s výkonem 40,5 kW. Převodovka byla manuální čtyřstupňová.

S drobným zpožděním se Garde začalo jako první produkční auto dělat na jaře 1982 v Bratislavě v Bratislavských automobilových závodech.

Rapid převzal po Garde štafetu v létě 1984, kdy se začal souběžně dělat v Kvasinách i Bratislavě.

Bratislavská produkce už dříve u Garde trpěla kolísavou kvalitou, u Rapidu pak v jedné dobové televizní reportáži majitelé kritizují různé problémy včetně zatékání do kabiny nebo horšího účinku brzd.

Rapid vycházel z takzvaného "emka", tedy 105/120 s rozšířeným rozchodem kol a upravenou technikou tak, aby se do auta vešla pětistupňová převodovka.

Tu skutečně dostal Rapid 130, záhy se ale objevil i slabší Rapid 120, který měl nadále čtyři stupně. Ve výrobě ale příliš dlouho nevydržel.

Na Rapid 130 navázal později již zmíněný Rapid 135 a 136 s výkonem až 46 kW.

Mezi doplňky, které mohlo auto mít, patřily třeba velkoplošné kryty kol. Sedadla měla integrovanou hlavovou opěrku.

Dobová propagační fotografie kupé Rapid.

Dohromady Škoda vyrobila necelých 45 tisíc kusů kupé Garde a Rapid.

Škoda Rapid připravená k bariérové zkoušce v ÚVMV.

Oblíbený byl Rapid i na exportních trzích, kde pravidelně dostála různé doplňky a speciální verze nad rámec běžné nabídky.

Exportní trhy se na konci života vozu dočkaly verze 135 RiC se vstřikováním paliva a trojcestným katalyzátorem.

Interiér pozdějšího Rapidu už s novým volantem. Ten byl při modernizaci uvnitř oproti Garde asi největší změnou.

Zmíněná pětistupňová převodovka.

Ve výbavě mohlo být i rádio.

Kdyby spolujezdec zapomněl, jak se auto jmenuje.

Sedadla měla integrovanou hlavovou opěrku.