Skoro každý musí být při návštěvě Albánie překvapen počtem Mercedesů. I v nejzapadlejších vesničkách běžně potkáte naleštěná auta s trojcípou hvězdou. Počátek této „vášně“ se datuje do 90. let po pádu komunismu, kdy do Albánie proudila spousta kradených Mercedesů z Itálie či Německa. A jeden takový má na svědomí těžko uvěřitelný skandál, zahrnující tehdejšího albánského ministra vnitra.
„Diplomatické zostuzení,“ hlásal jeden z dobových titulků z prosince 1999. „Albánský ministr měl kradený vůz,“ psala ve stejnou dobu agentura ČTK. Média tím uvozovala dnes těžko uvěřitelný příběh, který se stal v prosinci 1999 na řecko-albánské hranici ve vesnici Krystallopigi.
Tehdejší albánský ministr vnitra Spartak Poçi vyrazil ve druhé polovině prosince 1999 na oficiální návštěvu Řecka, při níž měl se svým protějškem Michalisem Chrisochoidisem jednat o potírání přeshraniční kriminality.
Ministři před Vánoci probírali třeba témata spojená s krádežemi nebo únosy. Důležité však v celém příběhu je, že Poçi se na cestu vydal v tmavém Mercedesu S 350 generace W140, známějším pod přezdívkou Mamut. V Albánii se tehdy jednalo o rozšířený vůz, modely s trojcípou hvězdou tam obecně už dávno byly fenoménem a statusovým symbolem. Často šlo přitom o vozy ukradené v Itálii či Německu.
Kradené Mercedesy v Albánii
Problém s kradenými auty byl na konci 90. let rozšířený po celé Albánii. Případ ministra vnitra rozhodně nebyl ojedinělý, až na maličkost, že v kradeném autě jezdila tak vysoce postavená osoba. „Krádežemi, pojistnými podvody a uplácením notoricky zkorumpovaných policistů se Albánie stala místem, kde pořídíte luxusní auto za extrémně nízkou cenu,“ napsal například v květnu 1999 v reportáži americký deník Los Angeles Times.
V balkánské zemi vládla chudoba a policisté za drobné peníze stranou rádi přivřeli oči nad kradenými auty. Ostatně právě krádeže luxusních aut byly v té době poměrně jednoduchou cestou k penězům. Podle jednoho z tehdejších prodejců aut bylo na konci 90. let až 70 procent aut na albánských silnicích kradených: především z Německa a Itálie.
Často se prý jednalo také o pojistné podvody přímo německých či italských majitelů luxusních aut. „Albánec pracuje pro Němce několik měsíců a jako odměnu nedostane peníze, ale klíčky od Němcova ojetého Mercedesu a den či dva náskok. Pak je auto nahlášeno jako kradené,“ popsal tehdy praxi deníku muž jménem Xhimi Kurti.
Němec následně dostal pojistku za ukradené auto a Albánec ve své domovině kradený vůz prodal a tím vlastně dostal zaplaceno za práci pro Němce.
Přihlásit auto v Albánii, byť kradené, nebyl minimálně na přelomu století výraznější problém. Stačilo k tomu celní prohlášení o zaplacení 25procentní dovozní daně z odhadované hodnoty auta a doklady od vozu, které byly podle deníku často ukradené spolu s autem (nebo je majitel „zlodějům“ v rámci pojistného podvodu prostě dal). A protože se v Albánii v té době nepoužívalo elektronické rozpoznávání registračních značek nahlášených v zahraničí jako kradené, bylo složité se původu auta skutečně dopátrat.
Že by ale i ministr jezdil v kradeném autě, bylo skoro nemyslitelné. Přesto když limuzína překročila hranice ve zmíněné vesnici Krystallopigi, tamnímu šéfovi policie Konstantinosovi Tzekisovi se na autě něco nezdálo. „Byli jsme překvapení, vidět albánského ministra v naleštěném Mercedesu. Ta okázalost nás překvapila, takže jsme se auto rozhodli prověřit. Chvíli jsme váhali, přece jen to byl ministr a ne nějaký náhodný řidič, nakonec jsme mu ale nabídli kávu. On přijal, z auta vystoupil a odešel do kanceláře. V tu chvíli jsme si od řidiče vyžádali doklady pro formální kontrolu,“ popisoval v roce 2014 Tzekis.
Ten mluvil s novinářem Panosem Sobolosem, který o celém případu jako první v prosinci 1999 napsal. Slova policisty citoval řecký web Protothema.
Řecko tehdy dokončovalo začlenění do Schengenského prostoru, kam oficiálně začalo patřit 1. ledna 2000, a mělo již k dispozici celoevropské databáze a prostředky mimo jiné na vyhledávání kradených aut. To nakonec vedlo po zadání informací o autě do systému k odhalení, že Mercedes ministra Poçiho byl ve skutečnosti ukradený v Itálii v roce 1996.
Tady ale bizarnost celého příběhu vlastně teprve začíná. Policisté totiž celý případ nahlásili řeckému ministru vnitra Chrisochoidisovi, který však nechtěl vyvolat diplomatickou roztržku a chtěl zdárně dokončit plánovaná jednání. Nařídil proto, aby albánského ministra i v kradeném autě nechali jet dál.
Tady se sluší jen podotknout, že dobové agenturní texty uváděly, že kradený Mercedes byl zabavený hned na hranicích a albánský ministr pokračoval v řecké limuzíně. Že to tak nebylo, napsal později v knize Tragické události posledních 35 let tak, jak jsem je zažil již citovaný novinář Panos Sobolos.
Spartak Poçi se spolu se svou delegací o tom, že jezdí v kradené limuzíně, dozvěděl až před koncem oficiální návštěvy 20. prosince, kdy mu to oznámil policejní šéf Konstantinos Tzekis. Šokovaný ministr s delegací se vymlouval na to, že auto bylo řádně zakoupeno a zkontrolováno.
Zmíněný web Protothema s odkazem na knihu Panose Sobolose uvádí, že vedoucí ministrovi delegace nakonec (po rozpravě s albánským ministrem financí) řekl, že auto dostal darem od jednoho z albánských gangů. Prý mělo být čisté, zřejmě se tak původem auta nikdo z ministrova okolí nezabýval. Divoké devadesátky, chtělo by se dodat…
Řecká policie nakonec Albánce řadou důkazů přesvědčila, že skutečně jezdí v kradeném autě, které v Aténách také zabavila. Ponížená delegace se výměnou za mlčenlivost, albánské registrační značky a rádio vrátila do své domoviny letecky. O ministrovi v kradeném Mercedesu se skutečně několik dnů nepsalo, mlčení prolomil až zmíněný Sobolos, který měl dobré kontakty s policií a o incidentu věděl zřejmě od samého počátku. Napsal o tom 27. prosince, týden po události, následně zprávu převzala i zahraniční média.
Mercedes-Benz S 350 pak řecká policie o několik dnů později vrátila italskému majiteli, který si pro něj osobně přijel do Krystallopigi.
Je víceméně ironické, že v listopadu 1999 Spartak Poçi mediím vysvětloval své plány na bojování proti albánským mafiím a organizovanému zločinu. V lednu 2000 pro změnu se svými kolegy z ministerstva financí a dopravy oznámil boj proti dovozu kradených aut do Albánie. Co konkrétně to ale znamenalo, žádný z ministrů v době uvedení této informace nevysvětlil.
V čele ministerstva vnitra vydržel Poçi do 6. září 2001. Mezi lety 2002 a 2005 byl také ministrem dopravy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ V Hormuzském průlivu byla zasažena loď. Írán hlásí jednu oběť
V Hormuzském průlivu byla v neděli nad ránem zasažena íránská obchodní loď, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.
ŽIVĚ Ukrajinské drony zasáhly ruské petrochemické závody. Moskva hlásí mrtvé a raněné
Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.
„Musíme být pro Ameriku zajímaví.“ Velvyslanec popsal, čím mohou Češi zabodovat u Trumpa
Do Trumpovy Ameriky míří nový český velvyslanec. Po letech strávených v OSN teď dostává Jakub Kulhánek jednu z nejdůležitějších diplomatických adres – a s ní i nelehký úkol: přiblížit Česko k mocným lidem ve Washingtonu, ale také do jednotlivých amerických států a na tamní trh. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, kde má Česko našlápnuto k úspěchu.
Záchranáři měli na vinobraní napilno. Ošetřili desítky lidí, oslavy pokračují
áchranáři v pátek a v sobotu na Znojemském historickém vinobraní ošetřili téměř 50 lidí. Obvykle šlo o bolesti břicha, kolapsy a nevolnosti. V jednom případě měli podezření na cévní mozkovou příhodu, napsala v tiskové zprávě mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Ve Znojmě působili v roli zdravotnické asistence.
Noví prostředníci pro válku na Ukrajině? Čínský prezident a indický premiér nabídli Putinovi pomoc
Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí při setkáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během summitu skupiny BRICS nabídli své služby při urovnání konfliktu s Ukrajinou, ruský prezident to uvítal, řekl v neděli novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajina se s podporou Západu brání ruské agresi pátým rokem.