Teprve ve druhé polovině 80. let překročil počet osobních aut registrovaných v Česku (Slovensko se počítá zvlášť) dvoumilionovou hranici. Přestože však za socialismu bylo na silnicích méně aut i motorek, obětí dopravních nehod bylo více než kdy jindy.
Foto: ČTK
Podle policejních statistik, které počty nehod počítají od roku 1961, zemřelo nejvíce lidí na československých silnicích v roce 1969. Bylo to 1758 osob. Už tehdy se mnozí snažili o obdoby dopravně bezpečnostních kampaní. Třeba v centru Ostravy v roce 1960 takto stály dvě zničené motorky jako odstrašující příklad toho, co se stane při nedodržování předpisů.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Přitom ty byly velmi vágní, až do 1. srpna 1979 třeba v Československu neexistovaly rychlostní limity pro jízdu osobních aut mimo město a na dálnici. Ve městě byla rychlost omezená jen od páté do 23. hodiny nejprve na 50 a později 60 km/h. I taková rychlost ale stačila, aby v Jihlavě skončilo AWZ P70 na střeše.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Reklama
Je pravda, že bezpečnost aut byla kdysi oproti současnému stavu žalostná. Stačil i relativně slabý náraz a karoserie byla výrazně poškozena. To je případ i této Škody 1101.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Nehody se nevyhýbaly ani autům policie nebo armády, jak ukazuje Škoda 1101 VO alias bojový tudor.
Foto: Fortepan / Bolvári László
Na střeše mohl klidně skončit i Velorex, posádku navzdory koženkové karoserii chránil trubkový rám.
Foto: Fortepan / Budapest Főváros Levéltára / BRFK helyszínelési fényképei / BRFK Hivatala Bűnügyi Technikai Osztály
Reklama
I tak ale rozhodně nebyla nehoda v hadrové tříkolce nic, co by řidič chtěl absolvovat.
Foto: Fortepan / Budapest Főváros Levéltára / BRFK helyszínelési fényképei / BRFK Hivatala Bűnügyi Technikai Osztály
Po druhé světové válce se postupně zdokonalovalo i zabezpečení železničních přejezdů. Nejprve šlo o zařízení sovětského typu se závorami nebo bez nich s červenými výstražnými světly, k nimž se od roku 1968 postupně přidávalo přerušované bílé světlo. Během 70. let začalo zavádění vlastního zařízení vyvinutého AŽD. Na snímku je nehoda z Maďarska, při níž se vlak střetnul s autobusem Ikarus.
Foto: Fortepan / Budapest Főváros Levéltára / BRFK helyszínelési fényképei / BRFK Hivatala Bűnügyi Technikai Osztály
Tuhost karoserie aut za socialismu nebyla ani zdaleka tak vysoká jako u soudobých modelů západoevropských značek (o srovnání s dneškem nemluvě). Takto po nehodě dopadla Zastava 750.
Foto: Fortepan / Szilágyi Lajosné
Reklama
Problémem byly i často nekvalitní cesty. Z jedné z nich zřejmě sjel i řidič úřednické limuzíny GAZ 12 ZIM na snímku.
Foto: Fortepan / Horváth József
Tady pro změnu nehoda pozdější Volhy 21 v centru Budapešti.
Foto: Fortepan / Magyar Rendőr
Nárazové testy nebyly v minulém století rozhodně součástí testování aut tak jako dnes. Třeba organizace Euro NCAP, která dnes pravidelně hodnotí bezpečnost aut hvězdičkami, poslala první auto proti zdi až v roce 1997. Samotné automobilky ale nárazové testy uskutečňovaly mnohem dříve, byť nešlo o běžnou praxi.
Foto: Fortepan / Fortepan
Reklama
V Československu se první oficiální nárazový test uskutečnil v roce 1972, kdy se proti bariéře rozjela Škoda 100. Musela, protože Francouzi pro zahájení prodeje potřebovali výsledek nárazového testu. Na snímku je pak nabourané AWZ P70, předchůdce Trabantu.
Foto: Fortepan / Szent-tamási Mihály
Nehody se samozřejmě nevyhýbaly ani užitkovým vozidlům či traktorům, na ty se nároky na bezpečnost v čase moc nezpřísňovaly.
Foto: Fortepan / Gárdos Katalin
Pro změnu utopený nákladní automobil Csepel kdesi v Maďarsku v roce 1966.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Reklama
Stejný rok, ale převrácená Škoda Octavia.
Foto: Fortepan / Magyar Rendőr
Jak jsme zmiňovali, česká policie vede statistiky nehodovosti od roku 1961, kdy se stalo necelých 36 tisíc dopravních nehod. O třicet let později jejich počet poprvé překročil stotisícovou hranici. Na fotce je nabouraná Warszawa 223.
Foto: Fortepan / FŐFOTÓ
Nehody se samozřejmě nevyhýbaly ani úplně novým autům. Dokazuje to třeba trojice poškozených žigulíků v roce 1971.
Foto: Fortepan / Budapest Főváros Levéltára / BRFK helyszínelési fényképei / BRFK Hivatala Bűnügyi Technikai Osztály
Reklama
V roce 1961 zemřelo na silnicích v Československu 1192 lidí, o třicet let později – navzdory třikrát většímu počtu havárií – jen o dva lidi více. Na fotografii Škoda Octavia Combi.
Foto: Fortepan / Budapest Főváros Levéltára / BRFK helyszínelési fényképei / BRFK Hivatala Bűnügyi Technikai Osztály
OECD sdružuje informace o obětech dopravních nehod i pro některé další socialistické země. Na snímku těžká nehoda Škody 100.
Foto: Fortepan / Magyar Rendőr
Třeba v Maďarsku zemřelo v roce 1970 při dopravních nehodách 1707 lidí. Následně číslo oscilovalo pod hranicí dvou tisíc mrtvých, kterou překonalo v roce 1978. Až do roku 1989, kdy OECD hlásí 2162 mrtvých, ale naposledy. Na fotografii nehoda užitkového Žuku a Trabantu.
Foto: Fortepan / Urbán Tamás
Reklama
V Polsku v roce 1970 zemřelo při nehodách 3446 lidí. Až do 80. let pak číslo obětí dopravních nehod stoupá, vrcholem byl podle dat rok 1981 se 6107 mrtvými. Na fotce poničený Fiat 125p.
Následně začal počet klesat i pod pět tisíc obětí ročně, v roce 1989 ale vyletěl na 6724 a během 90. let překonal dokonce hranici sedmi tisíc obětí dopravních nehod za rok. Na fotce nabouraný ukrajinský Záporožec.
V Rumunsku v roce 1970 na silnicích zemřelo 1938 lidí, přičemž nejvyšší číslo v období mezi lety 1970 a 1989 udává statistika pro rok 1977, kdy zemřelo 2278 lidí. Na fotografii nehoda Škody 100.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Reklama
Další nabouraná "stovka", na niž ale zjevně spadl nějaký betonový sloup.
Foto: Fortepan / Magyar Rendőr
Poměrně bizarní nehoda válce.
Foto: Fortepan / Krantz Károly
Nabouraný žigulík v roce 1983.
Foto: Fortepan / Prohászka Imre
Reklama
Významně poničené kombi odvozené z Wartburgu 353.
Foto: Fortepan / Urbán Tamás
Bezpečnost aut samozřejmě zvyšovaly i samotné automobilky. Třeba ve Škodovce se nárazové testy staly běžnou součástí testovacího cyklu, ÚVMV dokonce v roce 1975 zprovoznil novou laboratoř bezpečnosti v areálu Avia v pražských Letňanech, kde testoval i auta dalších východoevropských značek. Škoda 105 a 120 pak kvůli bezpečnosti dostaly nádrž přesunutou zepředu dozadu.
Foto: Fortepan / Urbán Tamás
Za železnou oponou ale nebourala jen socialistická auta. Důkazem může být nehoda švýcarského turisty v Budapešti z konce 80. let.