


Nekonečných 23 let zabrala důkladná a drahá rekonstrukce německé nostalgické motorové jednotky VT 18.16. Ta minulý týden zavítala do Česka, kam ještě před 45 lety jezdila pravidelně. Impozantní vlak je spojen i s provozem legendární Víndobony, jenže jeho zatím poslední návštěva se mezi ty legendární nejspíš nezapíše.
Němci mu říkají Görlitzer, tedy podle místa výroby Zhořelčan, nebo taky ICE des Ostens, tedy ICE Východu. Češi vymysleli poetičtější přezdívku Delfín. Nejkrásnější vlak, který vznikl v rozděleném Německu na východ od železné opony, vozil od roku 1966 ikonický mezinárodní expres Vindobona, který v časech studené války spojoval komunistický východní Berlín s kapitalistickou Vídní přes socialistickou Prahu.
Jako první ze všech Vindobon dokázal jet rychlostí 160 km/h a byl nejúspěšnějším vlakem, který na ní jezdil. Na tento prestižní spoj totiž podle dohody střídavě nasazovaly vlastní soupravy všechny tři zúčastněné železniční správy, tedy východoněmecké DR, československé ČSD i rakouské ÖBB. A právě německá řada VT 18.16, v roce 1970 přeznačená na 175, pendlovala mezi Východním Berlínem a Vídní v letech 1966 až 1979, poté motorové jednotky ustoupily klasickým soupravám s lokomotivou.



Dodejme, že hegemonii Delfínů přerušily ČSD, když nasadily v sezonách 1969 až 1972 soupravy dvou motorových vozů M 296.1 a čtyř vložených vagonů. Jenže jejich nasazení bylo spíše krokem zpět. Proti Delfínům byly slabší, pomalejší a méně spolehlivé. Takže se na Vindobonu zase vrátily Delfíny, které od roku 1969 zajížděly do Československa i na lázeňských expresech Karlex (Berlín – Karlovy Vary) a Karola (Lipsko – Karlovy Vary), na nichž vydržely o dva roky déle oproti Vindoboně, tedy až do roku 1981.
Krásná proudnicová jednotka zajížděla z NDR také do Kodaně či Malmö, během 80. let 20. století však postupně dosloužila na východoněmeckých vnitrostátních expresech. Konec pravidelného provozu nastal v roce 1985. Většina jednotek byla zlikvidována, souprava s označením VT 18.16.07 však zůstala v provozu, protože vozila západoněmecké návštěvníky na strojírenský veletrh do Lipska. Přežila znovusjednocení Německa, přeznačení na novou řadu 675 i zhoršující se technický stav.
V dubnu 2003 pak vyrazila na nostalgický výlet do Prahy, protože měla těsně před propadnutím úřední technické způsobilosti. V Česku tehdy vzbudila obrovskou senzaci a nikdo z tisíců fotografů ani fanoušků netušil, že na další návštěvu budou muset čekat dalších 23 let.
Všichni se dočkali letos 18. září, kdy nákladně a pečlivě zrenovovaný vlak, zkrácený z původních šesti na čtyři vozy, dorazil na Národní den železnice v Benešově. A dostal do vínku bohatý program včetně jízdy pro platící zájemce po Posázavském pacifiku. Němečtí železničáři dokonce oba konce vlaku ozdobili černými vlaječkami s nápisem Vítej, Česko, podobnými, jaké Delfín dekorovaly i v roce 2003.
Protokolární jízda v pátek 18. září zavedla nejvznešenější vlak východního bloku i na nezvyklá místa. Zvaní hosté se měli projet z Prahy přes Kutnou Horu po takzvaném Horním pacifiku přes Zruč nad Sázavou, romantickým údolím okolo hradu Český Šternberk přes Sázavu až do Benešova. Tam se konal hlavní program a odtamtud měl Delfín druhý den vyjet na hlavní jízdu pro platící zákazníky po historické trase Vindobony do Českých Velenic a zpět.
Jenže lidé míní, šedesátiletá technika mění. Už v pátek se totiž na jednom z motorových vozů porouchalo řazení reverzátoru. Z Kolína po úvrati kvůli tomu vlak vyrazil se zpožděním a na jeden motor, ovšem nikoliv přes Horní pacifik, nýbrž po hlavní trati zpět do Prahy a přes Říčany do Benešova. Navzdory veškeré snaze se jej nepodařilo uvést do stavu, v němž by dokázal v plánovaných časech urazit dlouhou trasu po kopcovité trati. Proto byla sobotní jízda do Velenic k nemalému zármutku zrušena. Fanoušci se mohli těšit alespoň z naplánované jízdy zajímavé klasické soupravy s prototypovým Ragulinem řady 142.001 o výkonu 4000 koní, který dokazoval, že i starší stroje umějí předvést parádní dynamiku.
V neděli byl Delfín po provizorní opravě nadále schopen jen omezené jízdy na jeden motor. Proto nedošlo ani na plánovaný návrat po někdejší Turnovsko-kralupské dráze přes kopce kolem Liberce a vlak se rovnou vydal zpět do Německa po rovinatější trase přes Neratovice a Mělník, tedy takzvané pravobřežce. Stovky fotografů tak sice přišly o záběr Delfína na trati 070, kde dnes vládnou uniformní modré jednotky soukromého dopravce, avšak jiní zase dostali unikátní příležitost zachytit jej na štrece, kde nikdy předtím nejel a jen tak se tam znovu nepodívá.
Obnovenou mezinárodní premiéru Delfína po téměř čtvrtstoletí tedy poznamenaly problémy, ovšem neposkvrněný vzhled nádherného vlaku a krásné počasí leccos napravily. A my doufáme, že k nám opravená jednotka zase brzy zavítá. Po náročné renovaci svým stavem totiž de facto odpovídá novému vozidlu a podle jednoho z účastníků jízdy pro zvané se nese po trati zcela tiše, překvapivě pohodlně a klidně.
Delfín vznikl v závodě VEB Waggonbau Görlitz jako přímé pokračování předválečných „létajících“ vlaků VT 137, které již ve 30. letech jezdily po Německu stošedesátkou. Do značné míry se jim podobá a je přímým pokračovatelem předválečného experimentálního vlaku VT 137.155. Ten totiž vznikl v roce 1938 na objednávku tehdejších Říšských drah a přinesl na svou dobu neuvěřitelně moderní prvky typu vzduchového pérování, hydrodynamického přenosu výkonu či vyvýšené kabiny strojvedoucího v proudnicové přídi. A právě druhé dva prvky se staly základem Delfínů, byť hydrodynamické převodovky už používaly olej místo vody. Kruckenbergovy futuristické myšlenky ovšem našly odezvu i v Západním Německu. Vyšel z nich totiž i proudnicový vlak VT 11.5, se kterým tamější dráhy DB v roce 1957 úspěšně zahájily éru elitních mezinárodních spojů Trans Europ Express (TEE), která trvala až do počátku 90. let. Konstrukčně se oba vlaky velice podobaly, ovšem jejich osud byl dramaticky odlišný.












V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.






Ještě před pár týdny ho horečně sháněla policie a našel se až na dovolené v Chorvatsku. Teď je dosluhující primátor Karviné Jan Wolf ale na koni. V komunálních volbách jím vedené hnutí drtivě porazilo soupeře a získalo 30 ze 41 mandátů. Vládnout tak může klidně samo.



Americká vražedkyně Christa Pikeová, která minulý týden přežila dvě smrtící injekce při popravě v Tennessee, byla propuštěna z nemocnice a převezena zpět do vězení. S odkazem na její právní tým to v sobotu uvedla agentura AP.