Druhý prototyp těsně po rekonstrukci pózuje v září 2018 v Praze-Klánovicích, kam už dnes kvůli chybějícímu ETCS zajíždět vlastní silou nesmí.
Foto: Jindřich Volf
Detail tlumiče vrtivých pohybů. Ten je nejúčinnější při rychlostech nad 100 km/h, ovšem řada 184 s novým zpřevodováním dosahuje nejvýš 95 km/h. Přesto byly tlumiče na druhý prototyp po jejich dřívější demontáži opět vráceny a podle strojvedoucích má nyní klidnější chod.
Foto: Rostislav Kolmačka
Detail střechy se sběračem proudu ukazuje, že na rozdíl od jiných řad má Bobobobina vysokonapěťové spínací prvky skryté.
Foto: Rostislav Kolmačka
Reklama
Pohled na zrekonstruovaný ovládací pult představuje škodováckou klasiku. Vlevo páka nastavení poměrného tahu, vpravo brzdič. Menší páčka vedle brzdiče je takzvané kopejtko, tím se ovládá elektrodynamická brzda.
Foto: Rostislav Kolmačka
Stroj 184.504 je vůbec poslední šestinápravovou lokomotivou ze Škody Plzeň. Zde rozjíždí vyrovnávkovou soupravu samovýsypných vozů u elektrárny Tušimice.
Foto: Ondřej Pauza
Zatím nejnovější podobu uhelných vlaků představují kontejnery Innofreight, které lze přepravovat na běžných kontejnerových vozech. Zde stroj 184.502, mířící od Nymburka ke Kolínu.
Foto: Pavel Dvořák
Reklama
Zde stejný stroj, stejná trať, jiné místo, ovšem místo kontejnerů klasické „wapky“, vyprazdňované samočinně do obří podzemní výsypky. Takováto přeprava dalších nečinných lokomotiv je běžnou praxí u všech dopravců.
Foto: Pavel Dvořák
Podobný pohled na ložené wapky, klikatící se mezi severočeskými doly a elektrárnami, bude brzy minulostí. Těžba uhlí v Česku končí a přechází se na ekologičtější zdroje elektřiny.
Foto: Pavel Dvořák
Proto se čtyři zelení mastodonti řady 184, patřící společnosti SD-Kolejová doprava, čím dál častěji objevují v čele vlaků s jinými komoditami. Zde druhý prototyp projíždí Prahou-Kačerovem a míjí spojovací kolej metra z kačerovského depa na nádraží Praha-Krč.
Foto: Michal Kuty
Reklama
A konečně první prototyp, vedoucí vlak s cementem či vápnem z Berounska do severních Čech. Právě opustil tunel mezi pražskými Malešicemi a Libní a má stále rozsvícená dálková světla nového LED typu.
Foto: Jindřich Volf
Bobobobiny vynikají značnou tažnou silou, díky níž ani pro tahání nejtěžších uhelných vlaků nepotřebují postrk. Jejich budoucnost po útlumu uhelné energetiky a přepnutí hlavních tratí na výhradní provoz pod ETCS je však nejistá.
Foto: Pavel Dvořák
První sériový stroj 184.503 se v dubnu 2024 vrací u Kralup s vyrovnávkou soupravou prázdných „cibulí“ ze severních Čech na Berounsko. Tento obrázek je již minulostí, protože i na tuto trať už se dnes smí výhradně s ETCS.
Foto: Michal Kuty
Reklama
Čarokrásným středohořím se vine uhelná trojkolejka, sledující tok řeky Bíliny. Právě tudy projely za uplynulé dekády miliardy uhlí ze severočeské pánve do průmyslových podniků a elektráren v celém Česku.
Foto: Ondřej Pauza
Zásadními výhodami řady 184 jsou skvělé chodové vlastnosti a výkonná elektrodynamická brzda, schopná udržet rychlost z prudkého klesání i s velmi těžkým vlakem.
Foto: Patrik Řeháček
Jejich revír se však bude stále zmenšovat, pokud se jejich vlastník nerozhodne zainvestovat desítky milionů do jejich dovybavení zabezpečovacím zařízením ETCS a třeba i dualizace, tedy schopnosti provozu také pod střídavou napěťovou soustavou 25 kV.
Foto: Pavel Dvořák
Reklama
První prototyp Bobobobiny projížděl v květnu 2025 kolem Černošic.