Čína. Dnes je to automobilová velmoc, kde si chce svůj kus koláče ukrojit téměř každý. Těžko se věří, že před třiceti lety na silnicích dominovala jízdní kola a soukromé vlastnictví auta bylo v plenkách. K rozvoji autoprůmyslu v Číně zásadním způsobem přispěly zahraniční automobilky. Některé vědomě, takovému Porsche ale v polovině 90. let nápady vláda prostě ukradla.
Když se dnes řekne čínské auto, spousta lidí si představí nekvalitní a levnou kopii některého známého modelu. Především vizuálně auta z říše Středu skutečně dlouhou dobu připomínala BMW, mercedesy nebo opely, známá je ale i kopie Daewoo Matiz. Tento nešvar se naplno rozvinul až počátkem 21. století, málokdo si však pamatuje případ z roku 1994, kdy čínská vláda chtěla urychlit rozvoj místní automobilové výroby.
Přizvala si k tomu velké globální hráče. Zaujmout jich dokázal dvacet, mimo jiné i Mercedes-Benz, Chrysler, Opel nebo Porsche. Cílem byla výroba nového čínského rodinného auta.
Čínský automobilový průmysl byl totiž počátkem 90. let ledasco, jen ne rozvinutý. Domácí automobilky se zaměřovaly na užitková a nákladní auta, osobní modely vyráběly hlavně společné podniky s některou ze zahraničních značek. Na silnicích i ve velkých městech převládala jízdní kola, motorky a někdy i povozy tažené zvířaty.
„Volkswagen je volbou pro dopravu představitelů komunistické strany, taxíky jsou Daihatsu a policejní auta Peugeoty,“ psal v dobovém článku z října 1995 britský deník The Independent. Soukromé vlastnictví auta bylo tou dobou v plenkách, dlouho totiž nebylo vůbec možné. Až na konci 80. let, kdy už si i představitelé Číny začali uvědomovat, že je nutné začít obyvatelům zvyšovat životní úroveň, se pravidla začala velmi pomalu a postupně rozvolňovat.
V roce 1991 vláda začala uvažovat o vývoji miniauta právě s ohledem na soukromé zákazníky, další tři roky ale trvalo přijít s nějakou smysluplnou koncepcí. Až v roce 1994 vydali politici dokument, který poprvé formálně legalizoval soukromé vlastnictví auta (objevovalo se ale už i před ním) a následně přišli s již zmíněným projektem domácího rodinného auta.
Ten měl jasně daná pravidla, byla to totiž vlastně přímá bitva ziskuchtivých zavedených automobilek o státní zakázku. Už tehdy bylo jasné, že obrovská země má prakticky nekonečný ekonomický potenciál. Důležitou podmínkou byla výroba ve společném podniku s místní automobilkou FAW, která spolu s dalšími státními koncerny SAIC a Dongfeng tvořila a dodnes tvoří páteř čínského automobilového průmyslu.
Auto muselo být levné a velké tak, aby zvládlo převézt pět cestujících. V roce 1994 přitom v Číně ještě panovala politika jednoho dítěte, což se nakonec podepsalo i na návrzích jednotlivých modelů.
Jak bylo zmíněné na začátku, automobilky z Evropy, USA i Japonska nový projekt zaujal, což vedlo k několika plánům a nakonec i dvěma hotovým prototypům: v Pekingu se v roce 1994 ukázaly Porsche C88 a Mercedes-Benz FCC. Čínská vláda chtěla pomocí nového projektu rodinného auta také pořádně nastartovat lokální výrobu, dobové články vzpomínají, že do konce 90. let se měla produkce zdvojnásobit až na 1,5 milionu jen osobních aut. Stejné množství mělo připadnout na další vozidla.
Porsche i Mercedes si daly opravdu záležet na tom, aby čínské publikum dostatečně zaujaly. Tehdejší šéf Porsche Wendelin Wiedeking dokonce pronesl celou prezentační řeč v mandarínštině. Sedan C88, který svým vzhledem s nelakovanými nárazníky dodnes zůstává v historii Porsche úsměvným solitérem, také už jen v názvu používal dvě osmičky: právě číslo 8 je v Číně považováno za šťastné.
Na karoserii nenajdete jediné logo Porsche, místo toho má sedan ve velikosti zhruba aktuální Fabie unikátní trojúhelníkové logo znázorňující tehdejší politiku jednoho dítěte, tedy dva rodiče a jednoho potomka. Ostatně i proto je v autě jen jedna dětská sedačka.
Aby bylo dostatečně levné, pod kapotou C88 se objevila skromná benzinová jedenáctistovka s výkonem 49 kW. Přední kola byla poháněná přes pětistupňovou manuální převodovku.
V Porsche sedan vyvinuli v kooperaci s čínskými inženýry asi za 3,5 měsíce a měli s ním velké plány. Chystala se celá rodina vytvořená na stejném modulárním základu včetně dvoudveřového modelu, kombi nebo pick-upu. Počítalo se s lepší výbavou, jinými motory i převodovkami. Údajně existovala i možnost na vybudování čínského závodu s roční kapacitou 300 až 500 tisíc aut. Uvážíme-li, že v roce 1994 na tom Porsche finančně nebylo nejlépe a teprve procházelo ozdravným procesem, šlo do čínského projektu „all-in“. Dávalo to smysl, vzhledem k potenciálu čínského trhu.
Mercedes byl v ekonomicky trochu jiné pozici, ani on ale na konceptu FCC nápady nešetřil. Stejně jako u Porsche nikde nenajdete trojcípou hvězdu, místo ní jsou loga „FCC“, stejně jako u Porsche vsadilo marketingové oddělení na šťastné číslo 88: u modrého jen 3,56 metru dlouhého hatchbacku se objevilo na čínské registrační značce při propagačním focení.
Uvnitř je opět jen jedna dětská sedačka, přičemž na oficiálních fotkách se kromě tříčlenné rodiny objevovala ještě babička. Typický rodinný obrázek Číny poloviny 90. let. Pod kapotou byla benzinová třináctistovka se 41 kW, která přes pětistupňovou manuální převodovku posílala sílu na přední kola.
I Mercedes měl velké plány, třeba na výrobu sedmimístné prodloužené varianty, pick-upu nebo dodávky.
Není bez zajímavosti, že Porsche mělo být o něco levnější než Mercedes, což ale nakonec nic neznamenalo. V roce 1995 totiž vládní projekt prakticky bez vysvětlení skončil, automobilkám zůstala jen hořká pachuť. „Čínská vláda prostě poděkovala a nápady si zadarmo přivlastnila,“ vzpomínal v roce 2012 na projekt rodinného auta historik Porsche Dieter Landenberger.
Porsche se údajně snažilo model C88 prodat do Indie, ani tam o něj ale zájem nebyl. Mercedes projekt FCC rovnou zavřel do muzea, i když o pár let později vyrukoval pro Evropu s podobně koncipovanou první generací třídy A.
Že si nakonec čínská vláda některé nápady přivlastnila, napovídá následný rozmach malých a levných sedanů, které se postupně staly na přelomu století symbolem rodinného auta. Některé se vyráběly ve společných podnicích se zahraničními značkami, jiné se čínské značky naučily chrlit samy.
Soukromé vlastnictví auta je dnes v Číně naprosto běžné, i když velká města jako Peking nebo Šanghaj se stále rostoucí počet aut snaží regulovat třeba loterií o registrační značky. Kvůli smogu i přeplnění silnic pak v určité dny určité kombinace čísel na SPZ znamenají, že ten den musí běžný Číňan své auto nechat v garáži.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Hormuzský průliv má podle Trumpa čelit blokádě, USA chtějí od lodí poplatky za ochranu
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Lídrem ANO pro obecní volby v Praze by měl být Jan Hušbauer
Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.
Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta
Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.