Cena benzinu a nafty letí v posledních týdnech tak prudce nahoru, že to u některých klidně může vyvolat povzdech a nostalgii, že v minulosti bylo lépe. A pro dobu nedávnou to platit může, pohledem hlouběji do minulosti už to ale tak jasné není. Víte, kolik stál litr benzinu za socialismu?
Tankování je v Československu nejčastěji spojené se značkou Benzina, která však vznikla až 1. dubna 1958. Tehdy měla síť 979 čerpacích stanic, některé stále velmi jednoduché, jiné už alespoň vzdáleně připomínající dnešní pumpy. Tedy s přístřeškem i relativně dlouhou otevírací dobou od šesti ráno do osmi večer. Pravidlem to ale nebylo.
Základem sítě čerpacích stanic Benzina se stal předválečný podnik Bratři Zikmundové, který vznikl v roce 1920 v pražském Karlíně. Ten měl pod sebou v roce 1938 1039 čerpacích stanic, vlastních bylo přes sedm stovek. Jenže přišla éra protektorátu Čechy a Morava a po válce pro změnu znárodnění. Od roku 1949 se pro síť čerpacích stanic v Československu používalo označení Benzinol.
Od roku 1953 jej nahradila Chema, a následně se tedy od dubna 1958 používalo označení Benzina.
Ceny benzinu se za socialismu přitom měnily prakticky podobně často jako jméno sítě čerpacích stanic. Jen co byl v roce 1953 zrušen přídělový systém. Podporují to čísla Českého statistického úřadu, zkoumající ceny výrobků a služeb za minulého režimu. Řidiči měli dlouho možnost tankovat jen jeden druh paliva – benzin Normál. Na naftu jezdila nákladní auta, první osobní modely přijely až koncem 80. let přes Tuzex.
Litr benzinu v roce 1953, v době ekonomické reformy, přišel na šest korun, za průměrnou mzdu 1111 korun si tak bylo možné měsíčně koupit 185 litrů benzinu.
Vzápětí došlo ke zlevnění, od roku 1954 stál litr Normálu čtyři koruny, a protože se zvyšovala i průměrná mzda, rostl logicky počet litrů, které si běžný občan mohl koupit. Další změna cen přišla 1. července 1964 a doprovázela ji zdokumentovaná rozprava nad změnou zákona v Poslanecké sněmovně.
„Je obecně známo, že cena automobilového benzinu je u nás značně vysoká a převyšuje ceny jak v zemích socialistického tábora, s výjimkou NDR, tak i v kapitalistických státech. Dosavadní cena benzinu v poměru k cenám motorové nafty má nevýhody a nepůsobí v našem národním hospodářství příznivě,“ řekl poslanec a zpravodaj zákona František Tymeš.
Právě rychle rostoucí spotřeba motorové nafty, používané v nákladních či zemědělských strojích, vzhledem k nízké spotřebě benzinu v osobních autech vedla komunistické politiky ke snížení cen. Litr Normálu byl za 2,1 koruny a poprvé se ve statistikách objevuje i Speciál s vyšším oktanovým číslem za 2,4 koruny.
Ruku v ruce se snížením ceny benzinu by podle poslance Tymeše šly i snížené příjmy státního rozpočtu, aby tak nedošlo k výpadku financí, zavedli komunisté spolu s tím novou daň z motorových vozidel. „Není to ze stejných důvodů jako v kapitalistických zemích,“ ujišťoval nicméně poslanec Tymeš. Dodat můžeme, že litr nafty se po úpravě cen prodával za rovné dvě koruny.
Třeba v roce 1965 si tak při průměrné mzdě 1502 korun mohl průměrný občan koupit až 715 litrů paliva Normál měsíčně.
Dalších deset let se cena benzinu nijak nezměnila, až v říjnu 1973 přišla první ropná krize a s ní celosvětové důsledky. V USA byl zavedený přídělový systém, nastala finanční krize a vzrostla nezaměstnanost. Automobilky začaly více sázet na kompaktní a úsporná auta. V Československu to vedlo ke zdražení litru Normálu na čtyři koruny a litru Speciálu na 4,3 koruny.
Za měsíc si tak občan z průměrné mzdy mohl koupit najednou „jen“ 560 litrů Normálu.
I další skokové zdražení v roce 1979 přišlo v důsledku celosvětové ropné krize. Sovětský svaz jako hlavní dodavatel ropy do Československa totiž opět zvedl ceny, a navíc se více zaměřil na kapitalistické země, které platily poptávanými valutami. Litr Normálu najednou vyskočil na šest korun a litr Speciálu na 6,5 koruny.
Íránská revoluce v roce 1979 a následná irácko-íránská válka pak ovlivnily ceny benzinu v Československu ještě jednou počátkem 80. let. Protože v roce 1981 vzrostla cena litru Normálu na 7,5 koruny a litru Speciálu na osm korun. U čerpacích stanic se dal sehnat také Super, jeho maloobchodní cenu nicméně Český statistický úřad ve svých ročenkách neuvádí.
Každopádně v roce 1983 si tak při průměrné měsíční mzdě 2808 korun mohl československý občan v teoretické rovině koupit 374 litrů Normálu.
Pokud se posuneme do současnosti, průměrná cena litru Naturalu 95 byla podle společnosti CCS v minulém týdnu 45,91 koruny. Při průměrné mzdě 50 650 korun za první pololetí letošního roku to znamená, že si za ni lze za měsíc koupit teoreticky 1103 litrů benzinu.
Jak to bylo za socialismu jinde
Co byla Benzina pro Československo, byla třeba v Maďarsku síť čerpacích stanic Áfor. Ta je předchůdcem dnešní sítě MOL, stejně jako se Benzina proměnila kvůli polským majitelům v Orlen. Nicméně Maďarsko bylo co do čerpacích stanic vlastně docela zvláštním socialistickým solitérem. Tamní komunistická vláda totiž v rámci takzvaného gulášového socialismu, tedy jakési nepsané smlouvy mezi státem a společností o klidu výměnou za ekonomické jistoty, do země dovezla i zahraniční koncerny Shell, Agip a BP.
Shell v Maďarsku působil už od srpna 1925, jenže po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci byl jeho majetek znárodněný. První poválečnou čerpací stanici v Budapešti otevřel nizozemský ropný gigant v roce 1966.
Zahraniční hráči se objevili v zemi i proto, že infrastruktura státního Áforu zkrátka přestala rychle se zvyšujícímu počtu osobních aut na silnicích stačit. Italský Agip pak pro změnu v roce 1971 otevřel u Balatonu tehdejší největší čerpací stanici v Maďarsku a prodával třeba i stooktanový benzin. Zahraniční firmy mohly v Maďarsku působit i díky společným podnikům s domácími státními firmami.
Vrátíme-li se trochu oklikou k Benzině a jejímu dnešnímu polskému majiteli Orlen, tak základy jeho sítě čerpacích stanic položila socialistická síť pump s označením CPN. V NDR se síť státních čerpacích stanic jmenovala Minol, v Jugoslávii byla pro změnu dominantní INA.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Pavel na „motodovolené“ v poušti. Prezidenta prozradily před volbami další fotky
Prezident Petr Pavel dovolenou v Maroku tráví v opravdu motoristickém stylu. Podle nových záběrů usedl do malého „tereňáku“ a vyrazil na projížďku do pouště. Na Rallye du Maroc vzal do rukou volant v autě se známým fotografem Petrem Luskem. Kvůli cestě ale hlava státu o víkendu pravděpodobně nepřijde ke komunálním volbám.
Zklamání a stud. Ukrajinci vystavili Zelenskému nepříjemné vysvědčení
Podpora Volodymyra Zelenského mezi Ukrajinci dál slábne. Podle nejnovějšího průzkumu institutu KIIS si více než polovina Ukrajinců nepřeje, aby současný prezident po válce znovu kandidoval. Prezident čelí rostoucí kritice kvůli korupčním kauzám ve svém okolí i nepopulárním personálním změnám ve vládě.
Maduro s manželkou v USA čelí novým obviněním z mučení oponentů
Americké úřady proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové ve čtvrtek vznesly nová obvinění z mučení politických oponentů ve Venezuele s cílem udržet se u moci, píší tiskové agentury. Pár už ve Spojených státech čelí obvinění z podílu na pašování drog.
Překvapení v soutěži. Uspěla města s nedobrou pověstí. „To už odvál čas,“ tvrdí vítězný primátor
Ještě nedávno se radnice v Liberci dobrou pověstí zrovna nepyšnila. Mluvilo se o různých podezřelých zakázkách, neprůhlednosti jejich výběru a o známostech. Situace se začala měnit s příchodem primátora Jaroslava Zámečníka, který si nyní dokonce převzal ocenění za nejvíce transparentní radnici v České republice. Naopak nejhůř dopadla radnice v Mladé Boleslavi, která má špatnou pověst už léta.
Čtveřice astronautů se po osmi měsících na ISS vrátila na Zemi v modulu SpaceX
Modul společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou mise Crew-12 ve čtvrtek přistál na padáku do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Zpět na Zemi jsou tak po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev. Jejich návrat živě vysílal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).