Tankování za socialismu je v Československu spojené především se značkou Benzina. Ta se používá od dubna 1958, tato čerpací stanice stála v Karlových Varech.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Před Benzinou to byla Chema a ještě před ní Benzinol. Právě tuto značku nese i čerpací stanice v Praze Na Františku na fotografii z roku 1950.
Foto: ČTK
Podoba čerpacích stanic Benzina se postupně zdokonalovala. Vznikly přístřešky pro zaměstnance, prodlužovala se provozní doba. Tatrplan tankuje na Klárově v roce 1960.
Foto: Fortepan / UWM Libraries / Harrison Forman
Reklama
Samozřejmě čerpací stanice zdaleka nebyly jen ve městech nebo u hlavních tahů, svou měl i hotel Lomnica ve Vysokých Tatrách.
Foto: Fortepan / Kovács Gyöngyi
S rostoucí dálniční sítí vyrostla i síť čerpacích stanic podél D1 z Prahy do Brna. Během 80. let se přitom cena normálu dostala i kvůli ropnými krizím na 7,5 koruny za litr.
Foto: ČTK
Většina osobních aut byla za socialismu benzinová, na naftu dlouho jezdily nákladní auta nebo zemědělské stroje. Osobní vozy s dieselovým motorem přijely až z Tuzexu během 80. let.
Foto: ČTK
Reklama
Doplňování paliva ale mohlo v roce 1948, krátce po komunistickém převratu v Československu, vypadat klidně i takhle: z kanystrů přímo na poli.
V 50. letech byly naprosto běžné podobné pumpy ve městech, a to jak v Československu, tak i dalších socialistických zemích: třeba v Maďarsku.
Foto: Fortepan / Fortepan/Album027
Co byla pro Československo Benzina, byla pro Maďarsko síť státních pump Áfor, která se transformovala v dnešní síť MOL.
Foto: Fortepan / Artfókusz / Fábián József
Reklama
Závodníci ale rádi využívali také služeb mobilních čerpacích stanic.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Ceny paliv v Československu, podobně jako dalších zemích, v 70. letech navýšily ropné šoky.
Foto: Fortepan / Építésügyi Dokumentációs és Információs Központ / VÁTI
Ten první přišel v roce 1973. V USA byl v tu dobu zavedený přídělový systém na benzin, nastala finanční krize a vzrostla nezaměstnanost. Automobilky začaly více sázet na kompaktní a úsporná auta.
Foto: Fortepan / UVATERV
Reklama
Druhá ropná krize přišla v roce 1979 následovaná Irácko-íránskou válkou. To vše zvedalo ceny ropy a paliv.
Foto: Fortepan / UVATERV
Pohled na čerpací stanici v centru Budapešti v roce 1969.
Foto: Fortepan / Szilvási hagyaték
O tři roky dříve, v průběhu roku 1966, otevřela v Budapešti první poválečnou čerpací stanici nizozemská značka Shell.
Foto: Fortepan / UVATERV
Reklama
Ta v zemi působila ještě před druhou světovou válkou, ale po ní následující vlna znárodnění kapitalistický koncern ze země vyhnala.
Foto: Fortepan / UVATERV
Maďarská vláda až kvůli "uplacení" vlastních občanů v rámci takzvaného gulášového socialismu pozvala do země mimo jiné právě Shell jako jednu z velkých západních petrolejářských firem. Tak mohla vzniknout tato fotka s kolonou Trabantů.
Foto: Fortepan / UVATERV
Kromě společnosti Shell do Maďarska přišly i britská BP a italský Agip.
Foto: Fortepan / UVATERV
Reklama
Agip dokonce v roce 1971 u Balatonu otevřel tehdejší největší čerpací stanici v zemi (na snímku nicméně je opět pumpa Shell).
Foto: Fortepan / UVATERV
V Budapešti u čerpací stanice Shell dokonce vznikl servis automobilů BMW.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Tu a tam bylo i za železnou oponou možné narazit na zajímavé auto třeba japonské výroby. Na fotce tankuje v Budapešti Mazda 323.
Foto: Fortepan / Bojár Sándor
Reklama
Kamionová doprava měla své vlastní čerpací stanice odjakživa, na fotce z konce 80. let je vůz dopravce Hungarocamion.
Foto: Fortepan / UVATERV
Síť státních čerpacích stanic v NDR nesla označení Minol.