Škoda Fabia má 20 let. Byla astronomicky drahá, stejně jako konkurence

Jan Matoušek Jan Matoušek
31. 1. 2019 6:02
Rok 1999 byl pro moderní historii Škody důležitý. Poprvé po více než deseti letech ukázala zcela nové malé auto. Jakkoliv byla totiž Felicia oblíbená, byla spíše výrazně upraveným Favoritem než zcela novým vozem. Fabia nicméně od základu novým autem byla - a vznikla plně pod taktovkou koncernu Volkswagen, což se projevilo na použité platformě i motorech. Právě v roce 1999 se Fabia poprvé představila světu a dostala se také na český trh. Kolik tehdy stál základní model a jakou měl konkurenci? Podívali jsme se do minulosti mladoboleslavského bestselleru.

Data v této galerii vychází ze statistik Českého statistického úřadu pro hodnoty průměrné hrubé měsíční mzdy. V roce 1999 šlo o 12 797 korun, nejčerstvější údaj pro třetí čtvrtletí roku 2018 má hodnotu 31 516 korun.

Informace o automobilech vychází z dat z Autokatalogu pro modelový rok 2000, vydaného v roce 1999. Ceny i data platí ke konci srpna roku 1999, u každého vozu je pak uvedena specifikace, na níž je cena uplatňována.

Jaká malá pětidveřová auta do 300 tisíc korun koupíte dnes se podívejte zde.

Foto: Škoda Auto

Škoda Fabia 1.4 MPI Classic - 279 900 Kč

Rozměry (d/š/v): 3960/1646/1451 mm
Rozvor: 2462 mm
Kufr: 260/1016 l
Benzinové motory: 1.4 MPI (50 kW), 1.4 16V (74 kW)
Naftové motory: 1.9 SDI (47 kW)
Cena 1.4 MPI Classic: 279 900 Kč
Cena dnes: cca 689 000 Kč

Rok 1999 přinesl na české silnice první Škodu Fabia. Ta byla dnešním pohledem drahá a prakticky nevybavená. Vždyť základní verze Classic za téměř 280 tisíc korun neměla ABS, centrální zamykání, rádio, elektrická okna a zrcátka ani klimatizaci. Naopak se jí dostalo airbagu řidiče, černých zrcátek či manuálního nastavování všech funkcí od zrcátek po okna. Pokud bychom převedli tehdejší cenu do současnosti, stála by ta samá Fabia téměř 700 tisíc korun. Uvedená trojice motorů se v novém tisíciletí postupně rozšiřovala, ještě u první generace vozu došlo i na tříválce HTP.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy