Emisní povolenky z benzinu a nafty prošly europarlamentem. Jak to vidí poslanci?

Martin Frei Martin Frei
24. 4. 2023 15:50
Evropský parlament minulé úterý schválil úpravu systému povolenek na emise CO2. Zatímco dosud je platí jen těžký průmysl, energetika a teplárenství, od roku 2027 se vztáhnou i na budovy a silniční dopravu. Cenový strop 45 eur za tunu CO2 znamená, že litr benzinu při dnešním kurzu zdraží asi o 2,50 koruny, litr nafty o 2,80 koruny. Zeptali jsme se českých europoslanců, jaký v tom vidí smysl.
Foto: iStock

Jde o rozšíření stávajícího systému EU ETS, kde se s povolenkami na jednu tunu CO2 obchoduje na burze. Od roku 2027 tento obchod zahrne i automobilová paliva. Platit je budou distributoři, kteří je také nejspíše přenesou na koncové zákazníky. V Česku je to poprvé, kdy motoristé kromě DPH a spotřební daně zaplatí i zvláštní formu ekologické daně.

"Tato legislativa se zavádí proto, že potřebujeme snížit emise, které škodí životnímu prostředí a vyvolávají problémy, na které se nyní skládáme všichni. Cílem emisních povolenek opravdu není, aby lidé za stejný nájezd platili víc peněz. Cílem je, aby měli k dispozici a víc využívali nízkoemisní dopravu," napsal redakci Aktuálně.cz poslanec pirátské strany Mikuláš Peksa.

Dále upozornil, že státy budou moci žádat o peníze ze sociálního a klimatického fondu na opatření pro pomoc domácnostem, malým i středním podnikům. Pro Česko to znamená až 100 miliard korun. "V dopravě mohou být podpory využity typicky pro zlepšení dostupnosti vozů s nízkými či nulovými emisemi. Konkrétní podoba podpory bude v rukou jednotlivých států," dodává Peksa.

Luděk Niedermayer za TOP 09 upozorňuje, že povolenky budou platit distributoři paliv, a není jisté, zda náklady v plné výši přenesou na spotřebitele. "Především bychom se však měli soustředit na úspory. Více používat veřejnou dopravu, kterou může stát s přispěním peněz z EU zmodernizovat a zefektivnit. Každý také může ovlivnit svůj účet volbou úspornějšího automobilu."

"Dlouhodobě prosazuji názor, že stát by měl programy na podporu energetických úspor zaměřit právě na domácnosti se středními a nižšími příjmy, které na potřebné investice samy nedosáhnou. Že to dosud neděláme, považuji za zásadní chybu," píše Luděk Niedermayer.

Podle Tomáše Zdechovského za KDU-ČSL peníze ze sociálního klimatického fondu podpoří při energetické transformaci domácnosti s nižšími příjmy. "Pomáhat se musí od spodu, tedy těm úplně nejchudším s nejnižšími příjmy. Jako poslanci jsme se obávali toho, že by to nejzranitelnější občané nemuseli zvládnout. Byli jsme ale několikrát ujištěni komisí, že se to nestane."

"O způsobu přerozdělování se bude ještě diskutovat. Cílem však je, aby se všem kvalita života dále zvyšovala," doplnil Zdechovský.

Kritičtější pohled má Alexandr Vondra z ODS. "Lidem se zkomplikují cesty do práce, za vzděláním i za zábavou. Budou muset více přemýšlet, kam se vydají. I proto jsem vznik nového systému nepodpořil, přestože během jednání o finální podobě legislativy se mi spolu s kolegy podařilo dosáhnout mnoha ústupků," píše Vondra.

K těmto ústupkům patří především odložení náběhu celého systému na pozdější datum a zafixování ceny povolenek na 45 eurech.

Dodejme, že s povolenkami se bude jako dosud obchodovat na burze, na což spotřebitelé doplatili začátkem války na Ukrajině. Nedostatek zemního plynu tehdy vedl ke spekulativním nákupům a prudkému zdražení povolenek, které se promítly i do cen energií a tepla.

Alexandrem Vondrou zmiňovaná klauzule říká, že pokud cena povolenky dosáhne zmíněných 45 eur, musejí být na trh uvolňovány povolenky další. Tím by se mělo riziku nekontrolovaného zdražení předejít. Cenu paliva u českých pump by tedy nemělo ovlivňovat nic než politika konkrétního distributora a kurz koruny.

Jedna tuna CO2 vypočítaná za životní cyklus včetně těžby, rafinace, dopravy a spotřebování odpovídá buď 427 litrům benzinu, 375 litrům nafty, 364 kilogramům zemního plynu nebo 662 litrům LPG. Částka 45 eur rozpočítaná na jednotlivé litry tedy vychází na 0,105 eura u benzinu, 0,12 u nafty, 0,124 u CNG a 0,068 eura na litr LPG. Při současném kurzu to je asi 2,50 koruny za litr benzinu a 2,80 za litr nafty.

Evropský parlament schválil také mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, známý pod zkratkou CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) a často zjednodušeně označovaný jako uhlíkové clo. To by se mělo odvíjet od uhlíkové stopy zboží dováženého ze zemí mimo EU.

Zasáhne tedy mimo jiné kritické materiály pro výrobu baterií do elektromobilů. Otázka je, jak bude možné poplatky stanovit u zboží ze zemí jako Čína, kde jsou ekologické ohledy i výkazy pod kontrolou totalitní vlády.

Aktuální fáze počítá pouze s ocelí, hliníkem, cementem, hnojivy, elektřinou a vodíkem. Od roku 2030 by se měl vyrovnávací mechanismus vztahovat na veškeré zboží. 

"Je potřeba říct, že dokud nebude plně fungovat CBAM, budou zároveň dostupné volné povolenky pro evropský průmysl," uvádí pirátský poslanec Mikuláš Peksa. "Co se týče samotného mechanismu ověřování, je dobré si uvědomit, že všechny signatářské státy Pařížské dohody už nyní sledují a reportují emise. Čína má dekarbonizační plán a systém emisních povolenek, v rámci kterého emise též zjišťuje a zpoplatňuje."

Peksa zdůrazňuje, že firmy budou mít na vybranou, jestli za emise zaplatí v Číně, nebo v EU. Důkazní břemeno bude na nich. Buď prokážou, že za emise zaplatily v zemi výroby, nebo zaplatí plnou cenu dle standardů EU ETS.

"V EU na to vznikne samostatná autorizační jednotka, od které bych očekával, že přijde s nějakými dalšími ověřovacími standardy. Ale nepodezíral bych zrovna Čínu, že si nedokáže ohlídat, aby od firem vybrala to, co její vlastní zákony ukládají," napsal Peksa.

Luděk Niedermayer za TOP 09 upozorňuje, že certifikáty budou vydávat specializovaná pracoviště a stejně tak budou existovat certifikovaní ověřovatelé výpočtu emisí CO2 u daného výrobku.

"Zásadní ale je, ze CBAM je až "záchranná brzda". Předpokládáme, že emisní standardy CO2 budou napříč světem rychle konvergovat a v posledku na velkou část obchodu nebude třeba CBAM aplikovat. Zásadní světové ekonomiky - EU, USA a Čína mají ve snižování emisí CO2 podobné cíle," dodává Niedermayer.

Také Tomáš Zdechovský za KUDU-ČSL považuje průmyslové standardy za dostatečně přehledné. "Komise ví, jaké emisní hodnoty mají tyto výrobky. Pokud údaje o uhlíkové stopě nebudou sedět či budou podezřelé, tak si je Evropská komise sama spočítá a vyhodnotí. V případech, že by docházelo k opakovanému porušování, může komise sáhnout k restrikcím."

Zdechovský také upozorňuje, že pokud pro určitý druh zboží nelze použít spolehlivé údaje pro vyvážející zemi, jsou výchozí hodnoty založeny na tzv. průměrné intenzitě emisí 10 % zařízení EU s nejhorším výkonem pro uvedený druh zboží.

Alexandr Vondra zůstává skeptický. "Jak poctivě se v té které zemi budou emise CO2 vykazovat, je velká otázka, na kterou jsem v průběhu projednávání CBAM nedostal uspokojivou odpověď."

"Proto jsem požadoval, aby byl co nejdéle udržen systém přidělování bezplatných povolenek energeticky náročnému průmyslu v EU. Je to osvědčený systém, který není závislý na tom, jak naši obchodní partneři, na něž nemáme žádné účinné páky, vyplní formulář," dodává Vondra.

 

Právě se děje

Další zprávy