Ačkoliv v evropském měřítku je Elroq momentálně nejprodávanějším bateriovým autem, v tom světovém byste jej na čelných místech hledali marně. Ve skutečnosti pouhých pět elektrických modelů tvoří celou pětinu trhu s bateriovými vozy. Dva z nich určitě znáte, tři pravděpodobně nikoliv.
Nabídka elektrických aut je rok od roku pestřejší. Ze zhruba 2,5 tisíce modelů, které automobilové značky po celém světě v současnosti produkují, jezdí 630 na baterky. Možná by se dalo předpokládat, že zájem o ně bude mezi zákazníky rozložen víceméně rovnoměrně. Jak ale spočítal Insideevs, populární oborový server zaměřený na elektromobilitu, ve skutečnosti první pětka světově nejprodávanějších elektromobilů těm ostatním výrazně ujíždí.
Nikoho asi nepřekvapí, že na špici se drží Tesla Model Y. Statistiky Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ukazují, že Ypsilon se na celosvětové poptávce po elektromobilech podílí osmi procenty. Hned za ním je Tesla Model 3 s tržním podílem 3,6 procenta.
Tím ale přehlídka známých modelů končí, s dalšími budou Evropané pravděpodobně v koncích. Třetí místo totiž obsadil Geely Geome Xingyuan s 3,5 procenty, následuje Wuling Hongguang Mini s 3,1 procenty a konečně BYD Seagull s tržním podílem rovná tři procenta. Ve všech případech jde o čínská auta, jejichž cena na domácím trhu začíná v přepočtu kolem 200 tisíc korun. Společně pak tato pětice ovládá přes 21 procent světového trhu s elektrickými vozy.
Loni se v Číně prodalo více než 13 milionů elektromobilů, čímž si země s náskokem udržela pozici největšího světového trhu s bateriovými vozy. Šest z deseti prodaných elektromobilů končí právě v Číně, uvádí IEA.
V Evropě se prodej elektromobilů v roce 2025 meziročně zvýšil o 30 procent, což je po několikaleté stagnaci výrazný nárůst. V praxi to znamená, že si bateriový vůz vybralo o jeden milion evropských motoristů víc než v roce 2024.
Jedním z nejrychleji rostoucích trhů s elektromobily v Evropě je Turecko, kde se loni prodeje bateriových aut oproti roku 2024 více než zdvojnásobily: Dosažené číslo 240 tisíc znamená jejich tržní podíl 20 procent.
Podrobnosti z jednotlivých trhů pak ukazují, že zatímco zájem o čisté elektromobily mezi motoristy roste, naopak klesá poptávka po bateriových autech s kombinovaným typem pohonu: Zatímco v roce 2024 došlo k nárůstu prodeje elektromobilů s prodlužovačem dojezdu o 7,5 procenta, loni trh s těmito vozy prakticky o stejné hodnoty klesl. Ubývá i zájemců o plug-in hybridy, například ve Francii se zájem o ně meziročně propadl o čtvrtinu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.