Vypadá neohroženě, že? Nissan svůj záchranářský Leaf vylepšil o vytažené blatníky, přidal terénní pneumatiky, ochranu podvozku a zvedl světlou výšku. Zadní sedadla jsou pryč a na jejich místě je velký nákladový prostor pro záchranářské vybavení.
Kromě toho má Re-Leaf v kufru výsuvný stolek s 32" monitorem s vlastním zdrojem energie. To proto, aby mohl sloužit jako komunikační centrum v místě přírodního neštěstí.
Re-Leaf má být ale především mobilním zdrojem elektrické energie, který pomůže i v místech přírodních katastrof, kam nebude moci dojet po zpevněných cestách. Na karoserii auta je proto hned několik vodotěsných zásuvek, do nichž se dají zapojit nejrůznější elektrická zařízení.
Nissan pro jistotu rovnou i spočítal, kolik energie sebere jaký spotřebič: třeba elektrické bourací kladivo potřebuje na 24hodinový provoz 36 kWh elektřiny, ventilátor nemocniční intenzivní péče tři kilowatthodiny, desetilitrová konvice na ohřev polévky 9,6 kWh. Vše jsou údaje za jeden den provozu.
I dostupnější varianta s menší baterií s kapacitou 40 kWh by tak mohla dodat při záchranářských pracích energii na celý den, pro větší s 62kWh akumulátorem Nissan vypočítal, že by sama o sobě dokázala napájet průměrnou evropskou domácnost po dobu šesti dní.
Podle automobilky přitom většinou obnova dodávek elektřiny do sítě netrvá u přírodních katastrof déle než 48 hodin. Záchranářský Leaf se pak může nabít z rychlodobíjecí stanice, wallboxu a tam, kde není elektromobilní infrastruktura, i z obyčejné 230V zásuvky.
Ač Re-Leaf automobilka označuje za pracovní koncept, technika, kterou využívá, je reálná. Již od uvedení první generace Leaf neumí elektrickou energii do baterie jen čerpat a ukládat si ji k vlastnímu pohybu, umí ji i poslat ven a napájet tak buď jiná elektrická zařízení, nebo pomocí technologie V2G (Vehicle-2-Grid) vyrovnávat špičky v rozvodné síti.
Již v roce 2011 při zemětřesení a následné vlně tsunami, která zasáhla východní pobřeží Japonska (včetně jaderného reaktoru ve Fukušimě), dodal Nissan místním samosprávám několik desítek kusů první generace modelu Leaf. Tato auta následně zajišťovala nouzové dodávky elektrické energie, když se země vypořádávala s následky přírodní katastrofy.
Vodíkový záchranář od Toyoty
Nissan není jediný, kdo by rád svou elektrickou techniku nasadil jako nezávislý zdroj energie. Svoje řešení nedávno představila i Toyota, která mezi automobilkami patří k největším propagátorům vodíkového pohonu.
Jako základ tentokrát neposloužil hatchback nižší střední třídy, ale japonský náklaďák Toyota Dyna. Ten si s sebou veze ve 27 zásobnících 65 kg vodíku a jeho celková energetická kapacita je 612 kWh. Auto tak na vodík přijede na místo určení a následně na něm zvládne v palivových článcích po dobu až 72 hodin vyrábět elektřinu. Během té doby vyprodukuje jen 450 litrů vody, žádné emise oxidu uhličitého nebo oxidů dusíku.
Tento ekologický generátor elektřiny by se měl začít testovat během příštího roku. Toyota ho vyvíjí společně s další japonskou firmou Denyo a počítá, že by její vodíkový náklaďák mohl kromě přírodních katastrof zajistit dodávky elektřiny například pro hudební a další festivaly pod širým nebem.
