Balkánská obdoba Tesly. Letitá Zastava má Makedonii pomoct do Evropské unie

Elektrickou Zastavu 750 vizuálně od té spalovací prakticky nerozeznáte.
Elektrickou Zastavu 750 vyrobila firma BB Classic Cars z hlavního severomakedonského města Skopje. Hlavní činností společnosti je renovace veteránů.
Auto má kořeny už v padesátých letech minulého století, kdy se v Jugoslávii začala vyrábět Zastava 600, licenční varianta Fiatu 600. Model 750 je pak upravenou a silnější verzí Zastavy 600.
Na jedno nabití 10,2kWh baterie má auto ujet 150 km.
Dynamické parametry nejsou špatné - nejvyšší rychlost 120 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 10 sekund.
Foto: Reuters
Jan Matoušek Jan Matoušek
26. 6. 2019 6:02
Severní Makedonie by chtěla vstoupit do Evropské unie, zároveň má ale problémy se znečištěním svých měst. Proto tamní vláda chystá program na podporu nákupu ekologických automobilů. Ne všechna stará auta ale v balkánské zemi produkují emise. Novinkou tamních silnic je totiž Zastava 750 s elektrickým motorem, která by se mohla stát severomakedonskou obdobou Tesly.

Ulice měst v Severní Makedonii mohou již brzy zaplavit elektrické Zastavy. Ačkoliv někdejší srbská automobilka již neexistuje, společnost BB Classic Cars teď přišla s elektrickou variantou letité Zastavy 750. Firma, která sídlí v metropoli Skopje, se dlouhodobě zabývá renovací veteránů, především pak modelů Fiat 600 a jeho licenční verze Zastava 750. Zároveň také umí tato auta přestavovat na elektromobily.

To vše v době, kdy chce Severní Makedonie vstoupit do Evropské unie. Podle dat Světové zdravotnické organizace přitom severomakedonská metropole Skopje patří mezi nejznečištěnější města v Evropě. Právě znečištění vzduchu představuje pro balkánský stát problém a před vstupem do EU ho musí snížit.

Vedle spalování uhlí za to mohou také automobily. Emise aut se přitom snaží radikálně snížit samotná EU - především nařízením, podle něhož musí průměrné emise nově prodaného automobilu od příštího roku klesnout na 95 g CO2/km. Za každý gram navíc budou automobilky porušující limity platit pokuty.

Představitelé Severní Makedonie už tak podle agentury Reuters připravují pobídky obyvatelům na nákup čistějších či rovnou bezemisních, v současnosti především elektrických, automobilů. Ostatně i přestavba starších modelů Fiatu a Zastavy je částečně financovaná z vládního inovačního fondu. Ten je zaměřen mimo jiné i na zelené technologie.

S nadsázkou řečeno by se tak elektrická verze letitého socialistického modelu mohla stát vstupenkou Severní Makedonie do Evropské unie. Problém může představovat cena. Auto by mělo stát kolem 20 tisíc eur, což je sice méně, než kolik v zemi stojí třeba Volkswagen e-up!, pořád jde ale o vysokou částku (například základní 44kW Fabia tam stojí 9940 eur). Ředitel BB Classic Cars Milorad Kitanovski si je tohoto problému vědom, agentuře Reuters proto řekl, že jeho firma hledá především mezinárodní zákazníky.

Zastava 750

Zastava 750 se v srbském městě Kragujevac začala vyrábět v roce 1962. Šlo o upravenou Zastavu 600, která byla licenční variantou Fiatu 600,  s větším motorem o objemu 767 cm3. Novější 750 také zdědila italské kořeny, v porovnání s Fiatem však byla delší a výrazně jej přežila. Vyráběla se až do roku 1985, zatímco kariéra italského modelu skončila o šestnáct let dříve. Základní verze 750 měla 18 kW, později uvedená silnější varianta 750 SE dostala 22 kW. Začátkem 80. let nabídku rozšířila Zastava 850 se stejnou karoserií jako 750, ale větším 843cm3 motorem o výkonu 24 kW.

Zatímco původní Zastava 750 nabízela čtyřválec o výkonu 18 nebo 22 kW, její elektrická verze, stále s pohonným ústrojím vzadu, má nejvyšší stálý výkon 20 kW a točivý moment 75 Nm. Maximální výkon, kterého je elektromotor německé firmy Kessler schopen dosáhnout, je 22 kW.

Nezdá se to moc, podle Kitanovského je však dynamika mnohem lepší než u původního vozu. "Motor má mnohem větší výkonnostní potenciál i maximální rychlost. My jsme ji však omezili na 120 km/h," říká. Je to vlastně logické, jugoslávský licenční sourozenec Fiatu 600 nikdy nebyl stavěn na zdolávání vysokých rychlostí. Přesto se kvůli přísunu točivého momentu od prakticky nulových otáček dokáže Zastava z klidu na 100 km/h dostat za 10 sekund.

Lithium-železo-fosfátový akumulátor má skromnou kapacitou 10,2 kWh, i ta nicméně stačí na dojezd 150 kilometrů. Z domácí sítě se akumulátor dobije za tři hodiny, rychlonabíječka to zvládne za 15 minut. "Cena za tři hodiny nabíjení je méně než euro," řekl agentuře Reuters Milorad Kitanovski. Nízké provozní náklady tak částečně ospravedlní vyšší cenu.

Nejde každopádně o první Zastavu 750 přestavěnou na elektřinu. Jednu takovou už vyrobil zhruba před dvěma roky slovinský institut Metron. Stálý výkon vozu byl 15 kW, na jedno nabití pak miniauto ujelo 80 až 120 kilometrů. Jeho maximální rychlost byla 110 km/h. Tento projekt však na rozdíl od toho severomakedonského neměl ambice na větší rozšíření.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 55 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy