Ekologové plánují v Německu žalovat automobilky. Chtějí zákaz prodeje spalovacích aut

ČTK ČTK
3. 9. 2021 14:44
Ekologické organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe (DUH) hodlají podat žalobu na velké německé koncerny kvůli jejich dopadu na změnu klimatu. Podle agentury DPA adresovaly předžalobní výzvu firmám Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz a ropné a plynařské společnosti Wintershall.
Organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe cílí na BMW, Daimler a Volkswagen.
Organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe cílí na BMW, Daimler a Volkswagen. | Foto: Martin Přibyl

Ochránci životního prostředí chtějí dosáhnout toho, aby firmy změnily svůj obchodní model a zavázaly se k omezení emisí skleníkových plynů. Ve své výzvě požadují, aby zmíněné automobilky do roku 2030 přestaly vyrábět vozidla se spalovacími motory. Těžařský koncern Wintershall by podle nich měl do roku 2026 ukončit těžbu fosilních paliv.

"Pokud svět bude váhat dalších deset let, nebude už možné dosáhnout cíle a omezit oteplení planety nanejvýše o 1,5 stupně a pravděpodobně ani o dva stupně," uvedla dnes právní zástupkyně ekologických organizací Roda Verheyenová s tím, že zmíněné korporace jsou za oteplování do značné míry spoluzodpovědné. Německý automobilový průmysl podle ní zanechává "obrovskou globální stopu".

Koncernům podle neoficiálních informací DPA zbývá již pouze několik týdnů, aby na výzvu ekologických organizací zareagovaly a možnou žalobu odvrátily.

Daimler, který je majitelem automobilky Mercedes-Benz, dnes podle agentury AP sdělil, že požadavky ekologů jsou neodůvodněné. "Využijeme veškerých právních prostředků na svou obranu," uvedla společnost v prohlášení. Dosáhnout klimatické neutrality svých aut chce do roku 2039. BMW hrozbu žalobou podle svého vyjádření analyzuje. Obě automobilky také uvedly, že se cítí být vázány cíli vyplývajícími z Pařížské klimatické dohody z roku 2015.

V dubnu německý ústavní soud v průlomovém rozsudku nařídil, aby zákonodárci jasněji stanovili cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Dosavadní zákon o ochraně klimatu označil za nedostatečný a znevýhodňující příští generace. Německá vláda v reakci na verdikt v květnu předložila nový zákon, v němž si stanovila přísnější cíle pro snížení emisí po roce 2030 a zavázala se dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy