Dvanáct pekelných motorů poslední dekády. Proč dělají automobilky tolik chyb?

Martin Frei Martin Frei
4. 2. 2020 6:02
Ze života motoristů zmizely umaštěné ruce a roztlačování aut, která po ránu nechtěla chytit. Zdálky to vypadá, že motory jsou vyřešené a v dnešních autech zlobí jen elektronika. To by ale do hry nesměly vstupovat finanční škrty a ekologické předpisy. Kupující ojetin se dnes musí mít opět na pozoru, aby nevykrvácel na vážných chybách motoru. Přinášíme přehled největších pastí poslední doby.
Foto: Toyota

Toyota 2.2 D-CAT (2005 až 2009)

Evropskou dieselovou horečku Japonci zprvu jen zpovzdálí sledovali. Toyota se rozhoupala k velkému skoku v roce 2005 a pod označením 2.2 D-CAT uvedla do Avensisu, Corolly Verso a Lexusu IS vůbec nejsilnější naftový čtyřválec té doby s ohromným točivým momentem 400 Nm. A také s prvním aktivním katalyzátorem na oxidy dusíku LNT. Za jízdy ale přísně nastavená emisní regulace vedla ke kolísání výkonu, ospalým reakcím na plyn a spotřebě přes osm litrů. Co hůř, motory brzy přestávaly těsnit mezi hlavou a blokem a měnit se musel mimořádně drahý spodek. K tomu připočtěte evergreeny té doby - drahé vstřikovače, které nevydržely českou naftu, a zaseknuté ventily EGR. To se týkalo i slabší a úspornější verze 2.2 D-4D. Spolehlivější jsou až stejnojmenné motory Euro 5 od roku 2009.

 

Právě se děje

Další zprávy