Motoristé často platí v servisu za zbytečně vyměňované součástky. Dá se tomu předejít

Martin Frei Martin Frei
23. 9. 2022 6:01
Se složitostí moderních aut roste i náročnost oprav. Zejména u závad, které se projevují sporadicky či zdánlivě nelogicky. Opravny, které jsou motivované ziskem a snahou odbavit co nejvíce vozů za den, často zbytečně vyměňují funkční díly – na účet motoristy, mnohdy za desetitisíce. Skutečný škůdce může stát jen pár stovek, jen se na něj musí přijít, což chce čas a poctivý diagnostický přístup.
Foto: iStock

"Tři rány kladivem, tři koruny. Vědět kam, devadesát sedm korun," popisuje starý židovský vtip rozpočet zdárně vykonané opravy. Rádi se mu zasmějeme, ale v každodenní praxi to chodí právě naopak. Objevit zakopaného psa někdy trvá dlouho a opraváři tlačení časem se nejčastěji řídí příznaky na povrchu. 

Tím se ovšem řeší příznaky místo příčiny. K tomu mechaniky motivuje i logika diagnostických systémů vozidla, sledující funkčnost akčních členů. Tedy těch, které jsou na konci sítě. Lékař ví, že když vás bolí hlava, může být příčina v páteři. Spěchající mechanik by na jeho místě nejdříve vyměnil hlavu.

Při řešení složitějších závad tedy chybové kódy nesmějí být jediným, ale spíše jen prvotním vodítkem. Kvalitní servis jde vždy o patro níž a sleduje provozní stavy jednotlivých funkcí, a to i při jízdě, aby odhalil jakékoli odchylky od normálu.

To ovšem vyžaduje čas, stejně jako si čas vyžaduje vybudování potřebných znalostí. "Férová cena za podrobnou vstupní diagnostiku je podle mě pět tisíc korun," vysvětluje diagnostický odborník a školitel Libor Fleischhans. Jeho firma IHR Technika kromě školení vyvíjí vlastní diagnostické softwary a servisům poskytuje online podporu.

Pět tisíc korun vypadá jako hodně peněz, ale bez patřičných znalostí a vybavení kvalitní diagnostiku nelze zajistit. Když zůstaneme u srovnání s medicínou, ani tady se odborníci nepustí do operace bez laboratorních vyšetření nebo rentgenu. Rozdíl je jen v tom, že tuto diagnostiku nám hradí pojišťovna, zatímco u auta si ji platíme sami.

Do jiného světla se pět tisíc dostane, když opravna poctivé pátrání přeskočí a pustí se do bezhlavého vyměňování všeho, na co odkazují jednoduché počítačové kódy. Dlouholetý pedagog plzeňské dopravní průmyslovky Jan Šneberger, který k důkladným postupům vede své studenty i čtenáře odborného časopisu Auto Expert, má takových příkladů několik.

"Viděli jsme sporadické výpadky posilovače řízení v Hyundai ix20, na které značkový servis reagoval výměnou celé volantové tyče s posilovačem za sedmdesát tisíc. Závada však přetrvala, nám se ji podařilo vyřešit překódováním řídicí jednotky," popisuje.

"Také ve značkové dílně Mercedesu jednomu ze zákazníků vyměnili postupně všechna čidla v sání i výfuku, a když motor stále padal do nouzového režimu, nabídli výměnu katalyzátoru za desítky tisíc korun. Závada přitom spočívala ve velmi drobné netěsnosti sacího okruhu, kterou jsme našli díky takzvanému smoketesteru - přístroji vypouštějícímu jasně viditelný kouř," pokračuje Jan Šneberger.

A do třetice přidává příběh, jak se bezradný servis už už chystal objednat z Ameriky hříšně drahý karburátor do cukajícího historického Fordu Mustang, když český šťoural na osciloskopu odhalil špatný průběh zapalovacího napětí. A závadu opravil za zlomkovou cenu.

Libor Fleischhans přidává příklady, kdy potíže s vypalováním dieselového filtru pevných částic způsobí vadné teplotní čidlo. Jeho odchylka se však projeví jen v určitém rozsahu teplot, takže ji neodhalí nikdo, kdo průběh napětí nesleduje kontinuálně po celou dobu regenerace filtru. Což je proti základnímu načtení chyb zcela jiná úroveň práce.

Zbytečné vyměňování funkčních prvků stojí zákazníka peníze, ale v posledku vede i k nevyřešené závadě. Málokdo má nervy domáhat se nápravy soudní cestou, při české vymahatelnosti práva to je zdlouhavé a nejisté. Majetnější zákazníci častěji vůz prodají, ať se s ním trápí někdo jiný.

Zlepšení lze těžko čekat, jelikož motivací většiny servisů je rychlý zisk. Výjimkou nejsou ani značkové dílny, které svým majitelům musí vydělat i na drahou moderní stavbu. Většinu aut lze metodou pokus omyl nakonec opravit. 

Autorizace pro konkrétní značku sice zužuje okruh opravovaných vozů a tím zlepšuje šanci poznat jejich chování do hloubky. Zároveň však přináší různé obchodní závazky a jedním z nich je splnit objem prodeje náhradních dílů. Mechanik, který "opraví hlavou" a levněji, může být svým šéfem hodnocen hůř než ten, který vymění, nač přijde.

Jak se tomu může bránit nepoučený laik? Už při příjmu trvat na co nejpodrobnějším popisu, jak bude servis postupovat. Musí vám také dát odhad ceny, který musí dodržet. Nenechte se hned na začátku zatlačit do příliš vysokého odhadu. A pokud servis prohlásí některý díl za vadný, ptejte se, v čem spočívá jeho závadnost.

 

Právě se děje

Další zprávy