Dusot divokých kopyt i americká prostoduchost. Ford Mustang se loučí zvláštní edicí

Dusot divokých kopyt i americká prostoduchost. Ford Mustang se loučí zvláštní edicí
Klasické linie Mustangu zůstávají bezmála šedesát let stejné.
Vůz je oficiálně čtyřmístný, dozadu se ale vejdou jen postavy velmi drobného vzrůstu.
Interiér je na americké poměry zpracovaný velmi kvalitně.
Logem GT CS se mohou majitelé potěšit dokonce i na rozpěře mezi tlumiči.
Foto: Martin Frei
Martin Frei Martin Frei
13. 9. 2022 5:59
Už za pár dní se na detroitském autosalonu představí nová generace legendárního Fordu Mustang. Odcházející model slaví závěr kariéry zvláštní edicí California Special. Jde výhradně o osmiválcové kabriolety a evropská kvóta dvou tisíc vozů byla rychle vyprodána. Za volantem této exkluzivity jsme strávili jen dva dny, pamatovat si je však budeme dlouho.

Mustang není jen auto, je to symbol. Připomíná blahobytný styl amerického hospodářského rozmachu i bezbřehý optimismus šedesátých let, kdy přišla na svět první generace. O to exotičtější kouzlo má pro nás, Evropany. V Německu léta šlo o třetí nejprodávanější sportovní vůz po Porsche 911 a Audi TT.

Americký styl je znát na všem. Počínaje rozměry - v podstatě dvoumístné auto je dlouhé jako Škoda Superb. Nepoměr vysvětluje nekonečná kapota ukrývající pětilitrový osmiválec. A tedy i ortodoxní koncepce se zadním pohonem.

Stejně odlišný je marketing. Zatímco Porsche nabízí různé varianty typu 911 podle výkonu motoru a naladění podvozku, u Mustangu leckdy jde spíš o stylové doplňky na povrchu. Což je také případ edice California Special. Vychází ze sériového provedení GT, proti němuž má odlišnou masku chladiče, čalounění sedadel, design kol a pruhy na bocích.

Bližší seznámení s Mustangem se neobejde bez správného výkladu amerického pojmu pony car. Nejde o sport, ale o sportovní image. Blahobyt, to je oč tu běží, říkáme si při nastoupení do široké kabiny s pohodlnými křesly. Místa na rozdávání tu ovšem není, hodně si ho uzurpuje zavalitá palubní deska.

Interiér vozu uvedeného v roce 2015 nezapře stáří. Na americké poměry je však zpracovaný velmi dobře, jak potvrzuje pečlivé kožené obšití některých detailů a decentní karbonový dekor. Ovládání je místy roztříštěné mezi nízko umístěnou obrazovku a tlačítka na volantu, ale kdo bude v Mustangu jezdit často, určitě si zvykne.

A že tady věru je na co si zvykat. Není-li americký otesánek o sportu, měl by být o nenucenosti. To se Californii úplně nepovedlo: sportovně našponovaný podvozek verze GT masíruje karoserii, jíž kvůli uříznuté střeše chybí tuhost. Na hladkém asfaltu to funguje, ale v Česku ho moc není. Loudání okreskami provází neklidné chvění, a když trefíte hrbol pod plynem, zadní náprava vás přátelsky kopne do zadku.

Ani osmiválec netáhne tak nenuceně, jak byste při jeho objemu čekali. Při ladění atmosférického motoru se totiž konstruktéři musejí rozhodnout mezi huňatým záběrem dole nebo ostrou výkonovou špičkou nahoře. Mustang GT je ten druhý případ.

O to častěji je třeba řadit, což má za úkol desetistupňový automat… z dodávky. Rozsah převodů má obrovský, ale rychlost ani kulturu nečekejte. Tu neví, zda se rozjet na jedničku nebo na dvojku, jindy váhá nad volbou správného stupně při podřazování, a když mezitím uberete plyn, v převodovce pořádně lupne.

Jak jste nejspíš pochopili, uměním prvního dojmu připomíná Ford Mustang svého krajana Donalda Trumpa. Jenže čím déle jedete a čím důkladněji se mu učíte přizpůsobit, tím víc vás to baví a vztah mezi jím a vámi se prohlubuje.

Navzdory pár moderním prvkům je to pořád kus železa podle starého receptu. A už generace před námi věděly, že nenechat se při řazení kopnout napruženým kardanem nebo dokonce trefit meziplyn u převodovky bez synchronizace - a jet přitom svižně a plynule, to je to pravé řidičské nebe.

A tak stále pozorněji čtete silnici před sebou, abyste si byli jisti, že se s takovým autobusem vejdete do zatáčky. Řadíte pádly pod volantem, abyste na výjezdu měli správné otáčky a motor plynule zabral. Kvůli čemuž bublání osmiválce labužnicky posloucháte a s předstihem ubíráte plyn, aby se převodovka nestresovala. Kde to asfalt dovolí, jedete stále rychleji a smějete se čím dál poťouchleji.

A že taková loď umí jet rychle, když má 450 koní. Nad třemi tisíci otáček se motor začne zhluboka nadechovat, výhružně prskat a hřmět jako blížící se bouřka. Ryčné divadlo, které předvede mezi 4500 a 7000 otáčkami, prostě jinde nezažijete. Jako byste devatenáct metráků železa vystřelili z praku.

Tak jedinečný je ostatně celý život s Mustangem. Počínaje pekelným zachrochtáním výfuku při startu, které rozežene všechny psy z ulice, přes předjíždění kamionů jedním dlouhým skokem po všudypřítomné pozdravy, problikávání a zdvižené palce z publika.

Logickou daní je jedenáctilitrová spotřeba, již dnes ustojí jen motorista se srdcem širokým jako kníže Rohan. Na druhou stranu Mustang Convertible potěší neobvykle vstřícnou, téměř plně vybavenou cenou 1 660 000 korun.

Ta odráží poměrně jednoduchou konstrukci, dávno zaplacený motor s kořeny v devadesátých letech a převodovku vyráběnou v obřích sériích pro americké pick-upy. Hubatí čeští šťouralové, kteří mluví o Harleyi jako o americké Jawě, by jistě našli nějaký průmyslový ekvivalent i zde.

Ale dá se to říct elegantněji. Na trhu dnes existuje jen jeden kabriolet podobných rozměrů. Jeho osmiválec je přeplňovaný a táhne sametově v libovolných otáčkách, automat řadí tak jemně, že o něm nevíte. Stejně jako o hrbolech, které podvozek opřený o daleko tužší karoserii dokonale vyžehlí. Je to BMW M850i a v patřičné výbavě za něj dáte skoro čtyři a půl milionu. Tak si vyberte.

 

Právě se děje

Další zprávy