Doprava se kvůli koronaviru vrací o 10 let zpět. Ubylo osobních i nákladních aut

Na dálnicích se kvůli koronaviru pohybuje méně automobilů (ilustrační foto).
Graf, který ukazuje vývoj dopravy v úseku dálnice D1 Brno, centrum - Brno, jih. Je viditelné, že zatímco lehkých automobilů (oranžová křivka) ubývalo znatelně, čímž klesla i intenzity dopravy jako celku (modrá křivka), tak intenzita těžkých automobilů (šedá křivka) zůstala stabilní.
Něco podobného lze napsat i o úseku dálnice D2 mezi Břeclaví a státní hranicí se Slovenskem. I tam lze pozorovat postupný týdenní propad lehké dopravy a víceméně stagnaci dopravy těžké.
Tento graf ukazuje meziroční (březen 2019 a 2020) pohyb lehké dopravy v úseku Břeclav a hranice se Slovenskem. Výrazný propad v závěru grafu představuje dobu po 12. březnu.
Těžká doprava mezi Břeclaví a hranicí se Slovenskem byla meziročně poměrně stabilní, propad je pozorovatelný až ke konci grafu, což představuje výrazný pokles intenzity v době od 16. března.
Foto: ČTK
Jan Matoušek Jan Matoušek
25. 3. 2020 6:02
Česká vláda kvůli šíření nákazy nového typu koronaviru začala přistupovat k omezením 10. března. Od 12. března vyhlásila nouzový stav a od 16. března omezila s výjimkami volný pohyb osob na území republiky. Došlo rovněž k zavření hranic, a to vše se dotklo také dopravy. Protože jak ukazují data z některých dálničních úseků, pohyb automobilů meziročně klesl i o více než polovinu.

Po vyhlášení některých omezení se dalo očekávat, že automobilová doprava na území České republiky klesne. Přesto data Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z některých sčítacích úseků na dálnicích D1, D2 a D5 ukazují výrazný meziroční úbytek automobilů.

Meziroční srovnání dopravy mezi Břeclaví a státní hranicí na dálnici D2.
Meziroční srovnání dopravy mezi Břeclaví a státní hranicí na dálnici D2. | Foto: ŘSD

Obecně lze ze získaných čísel zjistit v době od 12. března výrazný pokles lehké dopravy (osobní auta a dodávky), meziročně v řádu desítek procent. Na mnoha úsecích lze hovořit o více než polovině a například na dálnici D2 v úseku mezi Břeclaví a státní hranicí se Slovenskem je patrný meziroční pokles lehkých automobilů o více než 80 procent.

Také úsek na dálnici D1 mezi Říčany a Všechromy, tedy v okolí Prahy, vykazuje meziročně výrazný pokles. Zaměříme-li se jen na období po 16. březnu, je pokles lehké dopravy meziročně více než poloviční (v příslušném grafu v galerii jde o jeho závěr). Také v úseku na dálnici D5 mezi Rudnou a Loděnicí, opět v okolí Prahy, klesal podíl od zmiňovaného data o zhruba 35 procent či více.

Týdenní pokles osobní dopravy, v porovnání před vypuknutím koronavirové krize a po ní, potom naznačuje, že mnoho lidí využilo možnosti pracovat z domova. Zároveň se na číslech, lépe řečeno poklesu intenzity lehké dopravy, pravděpodobně podepisují i zavřené školy na všech úrovních vzdělávání. Například již zmíněný úsek mezi Rudnou a Loděnicí v otázce osobní dopravy padal ve všední dny i o více než 40 procent. Řeč je přitom o podílu mezi 10. a 17. či 12. a 19. březnem.

Ostatně pokles dopravy v Praze potvrzuje i mluvčí Technické správy komunikací Praha Barbora Lišková. "Celkový pokles dopravy v centru Prahy je o 2,2 procenta a ve vnějším pásmu Prahy je doprava nižší až o 4,7 procenta," říká.

"Nejvýraznější pokles zaznamenáváme zejména na hlavních tazích, jako jsou Evropská, Plzeňská anebo Rozvadovská spojka. Jediný nárůst, který jsme v těchto dnech (data k závěru minulého týdne - pozn. red.) zaznamenali, je v ulici Resslova z Jiráskova nábřeží směrem na Karlovo náměstí," doplňuje Lišková. 

Situace ve druhém největším městě v České republice, v Brně, je podobná, přestože konkrétní data neexistují. "Na brněnských silnicích je provoz minimální, nikde se netvoří kolony. Tento stav v podstatě trvá právě od vyhlášení nouzového stavu v ČR," konstatovala mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.

Nabídnout lze alespoň pohled na dálnici D1 v úseku Brno, centrum a Brno, jih. Tam se tento stav prakticky potvrzuje. Lehká doprava tam ve všedních dnech po 16. březnu klesla z týdne na týden i o více než 45 procent. Opět lze předpokládat, že výraznou roli na tomto stavu budou mít lidé pracující z domova i ti, kteří nevozí děti do škol.

Na grafu je patrný úbytek lehkých vozidel, naopak intenzita těžkých vozidel stagnuje.
Na grafu je patrný úbytek lehkých vozidel, naopak intenzita těžkých vozidel stagnuje. | Foto: ŘSD

Pokud se vrátíme zpátky k celostátnímu měřítku, lze konstatovat ještě jeden fenomén v osobní dopravě. Například na již zmiňovaném úseku mezi Říčany a Všechromy byla v úterý 17. března denní intenzita dopravy (lehké i těžké) 45 769 vozidel (podobná byla čísla i v dalších dnech).

Při posledním sčítání dopravy v roce 2016 byla na stejném úseku průměrná denní intenzita dopravy v pracovní den na úrovni 89 949 vozidel a v roce 2010 potom 80 509 vozidel. I z tohoto lze minimálně pro daný úsek konstatovat, že intenzita dopravy se v současném stavu, kdy platí omezení volného pohybu osob, dostává hluboko pod rok 2010.

Tuto hypotézu potvrzují i data například z úseku dálnice D5 mezi Rudnou a Loděnicí, dálnice D2 mezi Hustopeči a Podivínem či z úseku dálnice D5 Plzeň, západ a Nýřany. I tam je denní intenzita dopravy nižší než průměr v roce 2016 a maximálně srovnatelná (platí to pro D5 v okolí Plzně) s průměrem z roku 2010.

Naproti tomu v těžké dopravě, kam řadíme především nákladní vozidla či autobusy, nelze v datech pozorovat takový meziroční pokles jako u lehkých vozidel. Ba naopak v některých úsecích, ke kterým má redakce Aktuálně.cz od ŘSD příslušná data, je možné konstatovat nejprve meziroční růst, následně se začátkem krize způsobené koronavirem stagnaci a až v posledních dnech, k nimž se data vztahují, mírný pokles.

Výraznější výjimku představují pouze státní hranice. Především v úseku dálnice D2 mezi Břeclaví a hranicí se Slovenskem je od 16. března, kdy vláda zavřela hranice (ačkoliv například řidiči kamionů dostali výjimku), patrný výrazný úbytek intenzity těžké dopravy. Ve středu 18. března dokonce meziročně o více než polovinu.

Roli v tomto pravděpodobně sehrálo také postupné zavírání některých firem včetně automobilek. Na Slovensku produkují koncern Volkswagen, Kia i Jaguar Land Rover. V Česku pro změnu zavřely Škoda, TPCA a jako poslední také Hyundai.

Na dálnici D5 v úseku mezi Kateřinou a hranicí s Německem na druhou stranu tak významný úbytek ani po 16. březnu patrný není. Stav tam byl meziročně víceméně stabilní a ani v porovnání mezi dny před začátkem omezování kvůli koronaviru a po něm nelze sledovat výraznější pokles. Nicméně platí, že jde o data nejpozději z konce minulého týdne. Situace v dnech a týdnech následujících se může výrazněji změnit.

Přesto i v datech o těžké dopravě lze najít ještě jednu zajímavost. Vláda totiž 13. března kvůli koronaviru povolila kamionovou dopravu i v neděli, kdy je jinak běžně omezená. V neděli 15. března tak téměř na všech sledovaných úsecích stoupl podíl těžké dopravy, nejvíce mezi Říčany a Všechromy, o více než třetinu. Výjimku představovaly dva úseky na dálnici D5, kde byl ale meziroční pokles naprosto minimální.

A ještě jeden ukazatel podporuje data ŘSD o poklesu dopravní intenzity. Klesl totiž také počet dopravních nehod, jak vyplývá z denních statistik Policie ČR. Obecně se dá konstatovat, že nehodovost klesla (porovnání týdne od 9. do 15. března s týdnem od 16. do 22. března) klesla většinou o více než třetinu, v některých dnech i o výrazně více. O více než třetinu ubylo také lehce zraněných. Například ve čtvrtek 12. března se na celém území Česka stalo 252 dopravních nehod s 51 lehce zraněnými. O týden později, 19. března, bylo nehod 174 a 34 lehce zraněných.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Smartwings budou v případě dohody se státem financovat všichni akcionáři

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se po případné dohodě se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok. Jeho podobu firma neuvedla, vychází ovšem ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

Spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně v dnešní Mladé Frontě Dnes uvedl, že firma potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun. Bez pomoci státu podle něj firma skončí.

Skupina Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize.

Zdroj: ČTK
Další zprávy