Laurin & Klement typ S byl poměrně jednoduchý automobil, který se v Mladé Boleslavi sériově vyráběl s benzinovým čtyřválcem od roku 1911. Modré auto, které bude v únoru dražit síň RM Sotheby's, se sice jmenuje typ S2, s lidovou laurinkou ale mnoho společného nemá. Je to totiž čistokrevný závodní stroj v nejryzejší podobě, jakou si na počátku 20. století umíte představit.
Trochu záhadou je už jen rok výroby, aukční síň uvádí, že jde o model roku 1911. V muzeu okruhu Indianapolis Motor Speedway, které ho nabízí, má na štítku uvedený rok 1906. Sama škodovka ale uvádí jako nejpravděpodobnější rok výroby 1908. Matoucí může být, že až v roce 1912 se auto objevilo v rakouském Allgemeine Automobil-Zeitung v textu s titulkem "Aviatická reminiscence na závodním voze".
Jak Aktuálně.cz řekl vedoucí archivu Škoda Auto a historik Lukáš Nachtmann, s autem závodil rakouský pilot s titulem baron Leo Haan. Jeho vzdálenou příbuznou byla mimochodem žokejka Lata Brandisová, která jako jediná žena vyhrála Velkou pardubickou. Haan přitom nebyl jen závodník, ale zřejmě také docela schopný konstruktér či minimálně vizionář.
"Kormidlo na záď vozu nechal na zakázku namontovat přímo on, záměrem byly lepší jízdní vlastnosti vozu. Údajně mělo zajistit lepší průjezd zatáčkami," říká Lukáš Nachtmann. Vzdáleně to tak připomíná aktivní aerodynamiku současných závodních i supersportovních silničních aut.
Jedná se zde o plátnem potažený dřevěný rám, podobný směrovému kormidlu aeroplánů, který jsem namontoval na záď mého lehkého a rychlého vozu Laurin & Klement. Toto 'kormidlo' jest táhly spojeno s řízením a tímto jest automaticky nastavováno do správného úhlu.
"Dále nutno podotknouti, že oproti směrovému kormidlu aeroplánu působí právě naopak," vysvětlil přímo v dobovém textu baron Leo Haan s tím, že podle testů skutečně přinášelo, oproti autu bez kormidla, výsledky. Použitelné by ale bylo jen u závodních aut, a to kvůli rychlejšímu průjezdu zatáčkami, který běžný řidič v té době sotva potřeboval.
"Není však známo, že by Haan v kterémkoli závodě vyhrál, a tak se tento pokus s kormidlem zřejmě neosvědčil," dodává Nachtmann. Samotná aukční síň jako závodní úspěch uvádí druhé místo v závodech do vrchu okolo Opavy koncem června 1911. Dodejme, že celé ústrojí vážilo asi 14 kilo.
Zajímavostí auta je kromě směrového kormidla i jeho motor, ležatý dvouválec s protiběžnými písty, navíc chladičem uloženým až za motorem. To autu dalo typický tvar přední části podobný dlátu. Výkon motoru je dvanáct koní.
Podle Nachtmanna vznikl vůz v jediném kuse, minimálně Škoda Auto o žádném jiném neví. Po konci aktivní kariéry zamířil k rodině Haana do rakouského Reitereggu. Ta ho následně na konci 60. let prodala právě do Indianapolisu, kde se ocitl v muzeu. "Dosavadní majitel před nedávnem zemřel, a právě proto jde tento exemplář nyní do aukce," vysvětluje historik.
Aukční síň pak doplňuje, že je auto v původním stavu, nikdy neprošlo renovací a pouze bylo před pár lety přelakováno. Auto by se podle RM Sotheby's mohlo prodat za asi 100 až 150 tisíc dolarů, tedy v přepočtu 2,4 až 3,6 milionu korun.
Oproti některým dalším vozům ve stejné aukci na konci února v Miami je to doslova pakatel. Třeba jeden z osmi originálních Fordů GT40 Mk II odhaduje síň na 192 až 264 milionů korun, závodní vůz Itala 120 HP z roku 1907, jeden ze dvou dochovaných, na 48 až 72 milionů korun a první závodní auto GM: Chevrolet Corvette SS Project XP-64 pak na 120 až 168 milionů korun. Laurin & Klement typ S2 je dokonce ze všech nabízených aut nejlevnější.
